COP28: Téměř 200 států dosáhlo historické dohody. Svět se začne odklánět od fosilních paliv

K odklonu od fosilních paliv by mělo dojít spravedlivým, řádným a rovnocenným způsobem. Svět by tak měl do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Země nestanovily konkrétní termín, kdy se která z nich stane uhlíkově neutrální, budou ale postupovat v závislosti na rozvojových potřebách a historické odpovědnosti za klimatické změny. 

Text dohody byl zveřejněn ve středu ráno v 21stránkovém dokumentu a předseda COP28 Sultán Ahmad al-Džábir dohodu označil za historickou. Má za cíl omezit nárůst globální teploty pod 1,5 stupně Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím, jak bylo dojednáno v rámci klimatické konferenci v Paříži v roce 2015.

Více než 100 zemí na summitu podpořilo hlubší návrh dohody, který žádal postupné vyřazení fosilních paliv. Názory účastníků jednání se ale rozcházely a zatímco některé státy žádaly postupné vyřazení fosilních paliv, jiné způsoby, jak pokračovat ve využívání ropy, zemního plynu a uhlí.

Závěrečné prohlášení summitu tak žádá "jen" odklon od fosilních paliv v procesu výroby energie, ponechává ale využívání zemního plynu jako zdroje energie a používání technologií pro zachytávání a skladování emisí CO2. Dohoda také obsahuje cíl ztrojnásobit do roku 2030 objem energie z obnovitelných zdrojů a zdvojnásobit energetickou účinnost.

Podle ostrovních států ale text dohody nepřináší změnu a jsou v něm mezery, které vyvolávají znepokojení. "Potřebujeme globální znamení pro řešení fosilních paliv," uvedli jejich zástupci.

Účastníci klimatické konference COP28 v Dubaji se už v prvním návrhu dohodli na krocích v oblasti ochrany klimatu. Žádaly omezení nebo úplné vyřazení používání fosilních paliv, v jednáních se ale projevily názorové rozdíly, neboť návrh Británie a Singapuru zahrnující jejich postupné vyřazení či omezení vyvolal spory.

Světoví lídři na konferenci také podepsali deklaraci o transformaci potravinových systémů, vůbec první rezoluci, která přímo řeší vztah mezi tím, co jíme, a měnícím se klimatem, uvedl The Guardian.

Šéf sekretariátu OSN pro změnu klimatu Simon Stiell delegáty v Dubaji vyzval, aby "naznačili konečný pokles" fosilních paliv, která jsou hlavní příčinou globálního oteplování. Sultán Ahmad al-Džábir, který summitu předsedá, požadoval, aby fosilní paliva byla zahrnuta v jakékoli závěrečné dohodě. 

Ne všechny země se ale k omezení fosilních paliv staví kladně. Indický premiér Narendra Modi  už před summitem trval na tom, že uhlí zůstane hlavním zdrojem energie Indie v nadcházejících letech. "Uhlí je a zůstane důležitou součástí energetických potřeb Indie," potvrdil Vinay Mohan Kwatra, indický ministr zahraničí, novinářům před Modiho cestou do Dubaje.

Prezident Brazílie Luiz Inácio Lula da Silva řekl, že jeho země jde příkladem. "Upravili jsme naše klimatické cíle, které jsou nyní ambicióznější než cíle mnoha rozvinutých zemí. Drasticky jsme snížili odlesňování v Amazonii a do roku 2030 jej snížíme na nulu," řekl.

"Planeta má plné zuby nenaplněných dohod o klimatu. Vlády nemohou uniknout své odpovědnosti. Žádná země nevyřeší své problémy sama. Všichni jsme povinni jednat společně za našimi hranicemi," dodal.

Pro omezení emisí se vyslovila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Globální emise musí dosáhnout vrcholu do roku 2025, musíme postupně vyřadit fosilní paliva a musíme snížit emise metanu," uvedla. Dodala, že trhy s uhlíkem a jejich zdanění jsou důležité pro globální dekarbonizaci. 

Tom Mitchell, výkonný ředitel Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj, uvedl, že za emise skleníkových plynů jsou zodpovědné potravinové systémy. "Od kácení lesů a mýcení půdy pro krmení zvířat až po emise samotného dobytka. Je ohromující, že tak dlouho nebyla žádná povinnost zahrnout toto odvětví do plánů snižování emisí," řekl.

Patty Fong z Globální aliance pro budoucnost potravin podotkla, že deklarace nestanoví, jak budou vlády řešit emise z potravin, a nezmiňují se o fosilních palivech, přestože na potravinové systémy připadá nejméně 15 % fosilních paliv spálených každý rok, což odpovídá emisím všech zemí EU a Ruska dohromady. 

"Celosvětově tvoří potravinové systémy asi jednu třetinu všech emisí skleníkových plynů, přičemž drtivá většina pochází z průmyslového zemědělství, zejména hospodářských zvířat a hnojiv. Klimatická krize již ovlivňuje zemědělství a potravinovou bezpečnost, protože extrémní povětrnostní jevy, jako jsou záplavy, sucha, vlny veder a lesní požáry – a pomalu nastupující dopady, jako je zvyšování hladiny moří a dezertifikace – podporují vysoké ceny a nedostatek potravin v zemích po celém světě," uvedla Nina Lakhaniová, reportérka serveru Guardian.

Server také upozornil na novou studii, která zdůrazňuje rostoucí závažnost klimatické nouze způsobené fosilními palivy. Studie zveřejněná v časopise Advances in Atmospheric Sciences předpovídá příchod jevu El Niño během zimy na severní polokouli, což v nadcházejících měsících způsobí další rekordní teploty.

Studie poznamenává, že velké části Asie a většina částí Ameriky pravděpodobně zažije výjimečně teplou zimu, a existuje 95% šance, že globální průměrná povrchová teplota vytvoří v zimě nový historický teplotní rekord.  

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle nedávné zprávy Světové meteorologická organizace (WMO) stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.

Podle agentury jsou děti ohroženější než dospělí kvůli tomu, že se jejich orgány teprve vyvíjejí a mají slabší imunitní systém. Navíc jsou v nevýhodě, protože jsou blíže k zemi a vystaveny tak většímu znečištění, jsou fyzicky aktivnější a tráví více času venku.

To má za následek častější výskyt astmatu, alergií a obtíží s dýcháním. Proto EEA doporučuje zaměřit preventivní opatření na prostředí okolo vzdělávacích zařízení.

Nejhůře jsou na tom obyvatelé údolí řeky Pád v Itálii, oblasti poblíž uhelných elektráren a mnoho velkých měst. Zpráva poskytla údaje z 27 členských zemí EU, Švýcarska, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Turecka, ale nezahrnuje situaci například v Británii a na Ukrajině, takže situace v Evropě může být ještě horší.

Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.

Model, z něhož zpráva vychází, je postaven na měřeních ve více než 6000 městech ve 117 zemích a datech ze satelitních záběrů. Zaměřuje se na znečištění polétavým prachem a oxidem dusičitým (NO2). Polétavý prach se může dostávat do plic a krve, komplikovat dýchání, poškozovat oběhový systém a vést i k mrtvici. Oxid dusičitý je spojován s problémy s dýcháním.

Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňkých lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.

Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.

Podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování. Nicméně zpráva také přináší naději do budoucna, jelikož signalizuje rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie v boji proti změně klimatu.

Tento vývoj teploty a úbytek ledu ukazují na naléhavou potřebu dalších opatření a snahy o omezení globálního oteplování. Evropa a celý svět čelí výzvám spojeným s klimatickou změnou, a proto je nezbytné podporovat udržitelné způsoby výroby energie a snižování emisí skleníkových plynů. Pouze tímto způsobem můžeme přispět k ochraně našeho klimatu pro budoucí generace.