WMO: Letošní počasí po sobě zanechalo stopu zkázy a zoufalství. Příští rok bude ještě horší

Podle mnohých vědců se může v nadcházejících letech oteplovat ještě více, a proto jsou ke splnění cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia zapotřebí ještě razantnější opatření. Vyplývá to podle BBC z výroční zprávy Mezinárodní agentury pro energetiku (MAE). Snižování emisí v takovém rozsahu, aby mohl být splněn cíl pařížské klimatické dohody, je podle MAE "stále možné, ale velmi náročné" .

"Za současného stavu bude poptávka po fosilních palivech příliš vysoká na to, aby se podařilo dosáhnout cíle Pařížské dohody, kterým je omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 stupně Celsia," upozornila MAE .

Pokud se to nepodaří, hrozí podle autorů zprávy nejen nárůst extrémních projevů počasí, ale také ohrožení bezpečnosti energetického systému, který byl vytvořen pro chladnější svět s menším počtem meteorologických extrémů.

MAE podotkla, že bez zásadních změn, které by musely přijmout země po celém světě, by se průměrná globální teplota mohla v tomto století zvýšit přibližně o 2,4 stupně Celsia, v porovnání s hodnotami z předindustriálního období.

Do roku 2030 by se celosvětový podíl obnovitelných zdrojů energie mohl zvýšit ze současných 30 procent na přibližně 50. MAE předpokládá i desetinásobné zvýšení počtu elektrických aut na silnicích či výrazný nárůst globálních kapacit fotovoltaických elektráren, které by mohly vyrábět více elektřiny než v současnosti produkuje celý energetický systém USA.

V roce 2015 se státy na pařížském klimatickém summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně. Stále více lidí je ale přesvědčeno, že takový závazek je nesplnitelný.

Oteplování má přitom přímý vliv nejen na klima, ale i na přírodní katastrofy. Tropické cyklony a hurikány patří mezi nejnebezpečnější přírodní katastrofy, proti nimž prakticky neexistuje obrana. Podle vědců ale zesilují, a to rychleji než tomu bylo dosud. Ukazuje to nedávná studie uveřejněná v odborném časopise Scientific Reports s tím, že jediným způsobem, jak omezit další posilování hurikánů, je zpomalení globálního oteplování.

Tropické cyklony a hurikány, jsou známy tím, že jejich vývoj a intenzita jsou výrazně ovlivňovány vodní parou. Zvyšující se teplota oceánů na planetě vede ke zvýšenému odpařování, což vnáší více vodní páry do atmosféry.

Zároveň stoupá teplota vzduchu, což tropickým cyklónům umožňuje absorbovat a zpracovat více vodní páry, to ale ještě více zrychluje jejich posilování, vysvětluje Andra Garnerová z Rowan University v New Jersey.

Tato nová dynamika vývoje hurikánů je alarmující zejména proto, že komplikuje předpovědi vzniku hurikánů, které mohou působit katastrofální škody, varuje podle New York Times Garnerová.

Studie se opírá o analýzu dat z databáze Hurdat2, která obsahuje podrobné záznamy o všech hurikánech. Zjištění ukazují, že pravděpodobnost, že hurikán kategorie 1 zesílí na ničivou kategorii 3 během 24 hodin od svého vzniku, je nyní více než dvojnásobně vyšší než dříve.

Mezi lety 1979 a 1990 byla tato pravděpodobnost na úrovni 3,23 procenta, zatímco v období od roku 2021 do roku 2020 stoupla na 8,12 procenta.

Výsledky této studie jasně poukazují na to, že jediným způsobem, jak omezit další posilování hurikánů, je zpomalení globálního oteplování, zdůrazňuje autorka studie. Vědci vyzývají k vypracování plánů pro přímořská území a k přijímání opatření, která umožní zranitelným komunitám čelit neustále se měnícím hrozbám spojeným s tropickými cyklóny.

Oteplování zhoršuje nejen hurikány

Hurikány ale nejsou jedinou přírodní katastrofou, která se vlivem klimatických změn zhoršuje. Stále častěji se objevují také ničivé požáry, na které mají vliv právě i klimatické změny, které nejméně dvakrát zvýšily pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Ukazuje to studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA). Takové požáry ale generují masivní množství emisí, které klimatickou situaci ještě zhoršují.

Svět přitom ani tak není na dobré cestě k dosažení dlouhodobých klimatických cílů Pařížské dohody z roku 2015. Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy OSN o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.

Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.

Zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Klimatická změna má navíc měřitelný vliv na kvalitu ovzduší a tím i na lidské zdraví, proto je obě třeba vnímat společně. Vyplývá to z nedávné zprávy, kterou zveřejnila WMO. "Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Klimatická změna a kvalita ovzduší jdou ruku v ruce a pokud se chceme dostat z tohoto začarovaného kruhu, musíme je řešit společně," uvedl v prohlášení Taalas.

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.

Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.

Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňských lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.

Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.

Podle zprávy WMO o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování. Nicméně zpráva také přináší naději do budoucna, jelikož signalizuje rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie v boji proti změně klimatu.

Ještě donedávna přitom meteorologové věřili, že letošní rok bude druhým nejteplejším zaznamenaným rokem po roce 2016, kdy došlo k silnému oteplení díky vlivu El Niño. Srpen byl nejteplejším srpnem vůbec a druhým nejteplejším měsícem v historii po letošním červenci. Nová data ale ukazují, že letošní rok může všechny rekordy překonat.

"Naše planeta se dusí, prožila nejteplejší léto v historii. Klimatické poruchy začaly. Vědci již dlouho varují, co způsobí naše závislost na fosilních palivech. Nárůst teplot vyžaduje, abychom něco dělali. Lídři nyní musí zavelet ke klimatickým řešením. Stále se můžeme vyhnout nejhoršímu klimatickému chaosu, a nemáme co ztratit," řekl  Guterres.

"Severní polokoule právě zažila léto plné extrémů – s opakovanými vlnami veder, které vyvolávaly ničivé požáry, poškozovaly zdraví, narušovaly každodenní životy a trvale zatěžovaly životní prostředí. Na jižní polokouli byl rozsah mořského ledu v Antarktidě doslova mimo mapy a globální teplota mořského povrchu byla opět na novém rekordu. Stojí za zmínku, že k tomu dochází dříve, než uvidíme plný dopad jevu El Niño, který se obvykle odehrává ve druhém roce po jeho rozvinutí,“" varuje generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.

Podle meteorologů existuje 98% pravděpodobnost, že alespoň jeden z příštích pěti let bude nejteplejším rokem v historii. Svět sice v poslední době sice zažíval nejteplejší roky v historii, působil na něj ale jev La Niña, který sehrál roli dočasné brzdy rostoucích globálních teplot. Během tohoto jevu jsou na jižní části světa zimy obvykle teplejší, zatímco severní část zažívá chladnější zimy. La Niña, který podle NOAA může vést k výraznějším hurikánovým sezónám, ale nyní končí. A nastupuje obávaný El Niño.

Hlavními projevy El Niño jsou zvýšené teploty povrchového oceánu, které mohou ovlivnit atmosférické podmínky po celém světě. Tento jev má dopady na klima na globální úrovni, může ovlivnit srážky, teploty, proudění vzduchu a další meteorologické vzorce ve velkých částech naší planety.

"Odhady nám ukazují, že existuje 66% šance, že se globální mírné pásmo může oteplit o více než 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální éře," řekl Chris Hewitt, vedoucí klimatických služeb WMO.

Zdůraznil, že plný dopad klimatického jevu bude zřejmý v roce 2024 a dodal, že Země by mohla v příští půl dekádě zažít nejteplejší roky vůbec. El Niño by mohlo způsobit problémy například v zemědělství, a mnoho zemí v jižní a jihovýchodní Asii již přijímá opatření k zachování zásob. Indie například zakázala vývoz mnoha odrůd rýže, zatímco části Indonésie plánují brzkou sklizeň.