Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Tento slib a také pochvalná slova generálního tajemníka NATO Marka Rutteho na adresu Trumpa přispěly k tomu, že americký prezident nakonec zůstal v rámci plánovaného scénáře a nevystoupil s ničím provokativním. Dokonce prohlásil: „Tihle lidé skutečně milují své země. Není to žádný podvod, jsme tu, abychom jim pomohli.“ Avšak jakékoli náznaky uvolnění mohou být pouze dočasné, varuje Foreign Affairs.

Administrativa prezidenta Trumpa totiž připravuje zásadní revizi rozmístění amerických sil po světě, jejíž výsledky se očekávají na konci léta nebo začátkem podzimu. Pokud by z ní vzešlo výrazné a rychlé snížení amerických jednotek v Evropě – což členové administrativy veřejně naznačují – vzniklo by nebezpečné vakuum, které by mohlo přivést ruskou agresi zpět do hry.

Evropa sice zvyšuje své obranné rozpočty, ale produkce nové techniky a schopnosti, které Spojené státy nyní zajišťují, nebude možné okamžitě nahradit. Přesun amerických kapacit do Indo-Pacifiku s cílem čelit rostoucímu čínskému vlivu může být strategicky pochopitelný, ale musí být proveden s maximální opatrností a v úzké koordinaci s NATO. Jinak totiž ruský prezident Vladimir Putin snadno vycítí slabinu.

Tón oficiálních prohlášení z Pentagonu už teď evropské spojence znepokojuje. Ministr obrany Pete Hegseth v únoru jasně naznačil, že Spojené státy se již nemohou nadále soustředit na Evropu. V květnu pak v Singapuru označil Indo-Pacifik za „prioritní scénu“. Interní dokumenty Pentagonu také ukazují, že prostředky určené na vojenskou výstavbu v Indo-Pacifiku budou uvolněny na úkor jiných regionů, včetně Evropy.

Problémem není pouze snižování počtů, ale i měnící se vztah Trumpovy administrativy k Rusku. Prezident se zdráhá označovat Rusko za hrozbu, Putina nazývá „dobrým chlapem“ a otevřeně mluví o snaze normalizovat vztahy s Moskvou. Důsledkem toho spojenci ustoupili i od snahy schválit novou strategii NATO vůči Rusku, neboť se obávali, že ji Trump odmítne.

Přitom ruská hrozba rozhodně nezmizela. Putin v uplynulých třech letech zásadně přeměnil ruskou ekonomiku a armádu na systém připravený na dlouhodobou konfrontaci. Obranné výdaje dosáhly v roce 2025 až 7,7 % HDP. Průmyslová základna běží naplno. Podle premiéra Rutteho má Rusko do pěti let kapacitu provést věrohodný útok na území NATO. Stejný závěr sdílí i několik evropských tajných služeb.

Spojené státy dnes udržují v Evropě přibližně 100 000 vojáků, z toho 20 000 bylo vysláno v roce 2022 po začátku invaze na Ukrajinu. Tato síla má klíčový význam – od předsunutých jednotek v Baltském regionu, přes základny v Německu a Polsku, po námořní přítomnost v Rota ve Španělsku a letectvo rozmístěné napříč celou Evropou.

Bez amerických schopností – především v oblasti zpravodajství, kybernetiky, tankování ve vzduchu, logistice a přesných zbraní – nebude NATO schopno rychle reagovat. Například strategická varování, která pomáhají detekovat hybridní útoky typu sabotáží podmořských kabelů, by se výrazně zhoršila. Mnohé z těchto funkcí zajišťují vysoce specializovaní američtí experti, které nelze nahradit přes noc.

Zásoby přesných zbraní, raket dlouhého doletu nebo systémů HIMARS, které drží Rusko v šachu, by s americkým odchodem rovněž výrazně klesly. Stejně tak kritické schopnosti v oblasti elektronického boje, kybernetické obrany a vesmírných operací. Ačkoli Evropa navyšuje výdaje, pokrytí těchto oblastí může trvat celou dekádu.

Kreml by každé oslabení vnímalo jako příležitost. Jeho cílem je dlouhodobě rozložit NATO a obnovit ruský vliv v Evropě. Stažení USA by Moskva využila k posílení hybridních hrozeb – sabotáží, kyberútoků, dezinformací – ale mohla by zvážit i omezenou vojenskou akci. Například v pobaltských státech nebo na arktickém souostroví Svalbard, kde by se Putin mohl pokusit rychle zabrat území a využít nukleární vydírání k dosažení diplomatických ústupků.

Snížená americká přítomnost by zpomalila reakční dobu NATO. Moskva by si mohla být jistější, že aliance nebude schopna včas a efektivně zareagovat – a to by mohlo podkopat samotnou věrohodnost obranné politiky NATO. Celý evropský bezpečnostní řád by se mohl během několika dní rozpadnout.

Pokud má být přítomnost USA v Evropě skutečně omezena, nesmí k tomu dojít překotně ani jednostranně. NATO musí mít čas na přepracování plánů, identifikaci mezer a přípravu odpovídajícího nahrazení. Členské státy musí ještě dnes začít pořizovat technologie, které budou potřeba zítra.

Stažení amerických sil v době, kdy se Rusko vojensky rozšiřuje a Evropa ještě není připravena, by zvýšilo pravděpodobnost nové války – tentokrát přímo za vlády Donalda Trumpa. Nejlepším způsobem, jak válce předejít, je dát Moskvě jasně najevo, že aliance zůstává silná, jednotná a připravená. K tomu však bude nutná pečlivá, plánovaná a transparentní spolupráce mezi Washingtonem a evropskými partnery.