Vyspělé státy selhaly? Na změny počasí trpíme nejvíce, i když jsme k nim přispěly nejméně, zní z chudších zemí

Rozvojovým zemím bylo od svých bohatších sousedů přislíbeno 100 miliard dolarů ročně, aby pomohly mírnit následky způsobené změnami klimatu. Vyspělé země svůj slib ale nesplnily. V roce 2021 daly chudším zemím o 15 % méně peněz na přizpůsobení se změnám klimatu než o rok dříve. Finance přitom měly být využity například na protipovodňovou ochranu, plodiny odolné vůči suchu a systémy včasného varování, které lidem pomohou při evakuaci v případě nouze, uvádí National Public Radio, americká nezisková mediální organizace založená rozhodnutím tamního Kongresu.

Propast mezi tím, kolik peněz rozvojové země potřebují na adaptační projekty, a objemem veřejných financí, které dostávají od bohatších zemí a institucí, jako je Světová banka, nyní činí 194 až 366 miliard dolarů ročně, odhaduje OSN. Jinými slovy, chudší země potřebují na přizpůsobení se klimatu nejméně 10krát více peněz, kolik obdržely v roce 2021.

Čím déle bude tento rozdíl přetrvávat a země budou nuceny odkládat investice, které by mohly pomoci zmírnit dopad změny klimatu, tím větší škody utrpí. Tato realita vedla k vytvoření fondu "ztrát a škod" na loňských každoročních jednáních OSN o klimatu, a rozhovory na konferenci COP28, která proběhne koncem tohoto roku ve Spojených arabských emirátech, se zaměří na to, jak fond uvést do chodu.

"Lidé se chtějí přizpůsobit, vidí přicházející změnu klimatu, vědí, co dělat - ale nejsou k dispozici žádné finance, aby to skutečně udělali," říká Pieter Pauw, výzkumník z Eindhoven University of Technology v Nizozemsku, který byl jedním z autorů zprávy OSN. "Takže uvidíme věci, jaké jsme viděli loni v Pákistánu, kde byla zaplavena téměř třetina země," říká Pauw, "částečně proto, že lidé nejsou přizpůsobeni změně klimatu."

Záplavy v Pákistánu loni v létě zabily nejméně 1700 lidí a způsobily škody v odhadované výši 14,9 miliardy dolarů. OSN vydala svou zprávu o financování klimatu poté, co mezinárodní skupina vědců uvedla, že země pravděpodobně nedosáhnou omezení globálního oteplování pod 1,5 stupně Celsia ve srovnání s průměrnými teplotami na konci 19. století.

Kromě toho vědci tvrdí, že je stále pravděpodobnější, že svět bude trpět katastrofickými klimatickými dopady, jako jsou masová vymírání a výrazný vzestup hladiny moří. Průměrná teplota Země za poslední desetiletí byla asi o 1,1 stupně Celsia vyšší než předindustriální teploty.

Globální oteplování "dopadá na některé z těchto rozvojových zemí již docela tvrdě," říká Paul Watkiss, konzultant pro změnu klimatu a další autor zprávy OSN. Není ale jasné, zda lze mezeru ve financování rychle zaplnit. Vyspělé země dříve uvedly, že do roku 2025 alespoň zdvojnásobí své financování na zhruba 40 miliard dolarů ročně. To je stále jen zlomek toho, co rozvojové země potřebují.

Zatímco země mají další rok na to, aby si stanovily nové cíle v boji proti změnám klimatu, Spojené arabské emiráty, které hostí letošní klimatický summit OSN, podle všeho dělají z této otázky prioritu, říká Adrianna Hardaway, hlavní politická poradkyně pro klima v humanitární skupině Mercy Corps.

"Udělali jsme pro způsobení tohoto problému nejméně, ale stále jsme to my, kdo trpí nejvíce," říká Wanjira Mathai, generální ředitel pro Afriku a globální partnerství ve World Resources Institute. "A tak musíme rychle a rychle zavést všechny adaptační strategie, které můžeme, a zaměřit se na zajištění odolnosti vůči bezprostřednímu nebezpečí změny klimatu."

Můžeme oteplování zastavit? Čas rychle dochází

Ke splnění cíle omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia jsou zapotřebí ještě razantnější opatření. Vyplývá to podle BBC z výroční zprávy Mezinárodní agentury pro energetiku (MAE). Snižování emisí v takovém rozsahu, aby mohl být splněn cíl pařížské klimatické dohody, je podle MAE "stále možné, ale velmi náročné" .

"Za současného stavu bude poptávka po fosilních palivech příliš vysoká na to, aby se podařilo dosáhnout cíle Pařížské dohody, kterým je omezit nárůst průměrné globální teploty na 1,5 stupně Celsia," upozornila MAE .

Pokud se to nepodaří, hrozí podle autorů zprávy nejen nárůst extrémních projevů počasí, ale také ohrožení bezpečnosti energetického systému, který byl vytvořen pro chladnější svět s menším počtem meteorologických extrémů.

MAE podotkla, že bez zásadních změn, které by musely přijmout země po celém světě, by se průměrná globální teplota mohla v tomto století zvýšit přibližně o 2,4 stupně Celsia, v porovnání s hodnotami z předindustriálního období.

Do roku 2030 by se celosvětový podíl obnovitelných zdrojů energie mohl zvýšit ze současných 30 procent na přibližně 50. MAE předpokládá i desetinásobné zvýšení počtu elektrických aut na silnicích či výrazný nárůst globálních kapacit fotovoltaických elektráren, které by mohly vyrábět více elektřiny než v současnosti produkuje celý energetický systém USA.

V roce 2015 se státy na pařížském klimatickém summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně. Stále více lidí je ale přesvědčeno, že takový závazek je nesplnitelný. Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN k naplnění patřičného snížení oteplování nestačí, o čemž je přesvědčen například i filantrop a miliardář Bill Gates.

Gates byl jednou z hlavních tváří klimatické konference Climate Forward v New Yorku. Ve svém vystoupení podle televize CNBC prohlásil, že zmírnění změn klimatu a přizpůsobení se budou vyžadovat trvalé investice a podporu ze strany veřejného i soukromého sektoru.

Zákony o ochraně klimatu ale naráží u republikánů. Gates upozornil, že je potřeba zvýšit počet těch, kteří jsou přesvědčeni, že Spojené státy musí na změnu klimatu prioritně reagovat. Více než polovina Američanů sice považuje změnu klimatu za "hlavní hrozbu" pro blahobyt USA, ale podle údajů z průzkumu Pew Research Center je podpora pro změny výrazně rozdělena podle stranických linií. Zatímco téměř osm z deseti demokratů považuje změnu klimatu za hlavní hrozbu, v případě republikánů je to pouze dva z deseti.

Gates se obává, že aby mohlo ke změnám dojít, je potřeba velkých investic do oceláren, továren na výrobu hnojiv a nových způsobů výroby masa. Podle něj musí být změna kontinuální a rychlá, "aby USA mohly jít příkladem." Většina globálních emisí přitom pochází z chudších zemí, než jsou Spojené státy, podle Gatese ale právě ty, spolu s dalšími bohatými zeměmi, musí stát v čele vývoje a snižování nákladů na nové technologie.

Čisté technologie tak musí být lepší a levnější, protože to je podle Gatese jediný realistický způsob, jak ukazují méně bohaté země. Je podle něj také nerealistické očekávat, že bohaté země budou platit za distribuci čistých technologií do méně bohatých zemích, pokud nejsou lepší a levnější než ty staré.

Je ale přesvědčen, že udržet závazek o snížení oteplování se nepodaří. "Nejsme na cestě k omezení pod 1,5 stupně," řekl s tím, že v tuto chvíli není otázkou, zda se překročí cíl stanovený Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015 udržet globální oteplování na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úrovní, ale o kolik se překročí.

Za pravdu mu dal i generální tajemník OSN António Guterres, který na úvod klimatického summitu Organizace spojených národů (OSN) v New Yorku řekl, že klimatická změna způsobená závislostí lidstva na fosilních palivech "otevřela brány do pekla".

Guterres svým projevem narážel na "úmorná vedra" a "bezprecedentní požáry" zhoršované emisemi skleníkových plynů. Zároveň však zdůraznil, že budoucnost zatím není dána, takže je možné ji změnit, pokud se podaří udržet globální oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia, což je cíl stanovený pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015.

"Města se oteplují, naše oceány jsou stále kyselejší a půda čím dál vyprahlejší. To je důsledek změny klimatu způsobené člověkem," řekla ve svém projevu Čaputová. Podle ní ale můžeme stále zabránit nejhoršímu scénáři.

"Celosvětové emise musí dosáhnout vrcholu před rokem 2030, tedy za sedm let," uvedla a dodala, že Slovensko v příštích sedmi letech vynaloží pět procent HDP na dekarbonizaci ekonomiky a podporu obnovitelných zdrojů. Obává se, že nečinnost v otázce ochrany klimatu by měla největší dopad na ty nejzranitelnější, tedy děti, ženy a chudé.

Svět ale podle OSN není na dobré cestě k dosažení dlouhodobých klimatických cílů Pařížské dohody z roku 2015. Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.

Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.

Nová zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

"I když se pokračuje v naplňování (Pařížské dohody), je třeba udělat mnohem více ve všech oblastech. Příležitosti k zajištění udržitelné budoucnosti vhodné pro život pro všechny se rychle zmenšují," uvádí se ve zprávě, která má být základem listopadové klimatické konference COP28 v Dubaji.

Zpráva také naznačuje, že omezení růstu teplot na bezpečnou úroveň bude vyžadovat okamžité a razantní kroky. Emise oxidu uhličitého (CO2) musí být do konce tohoto desetiletí sníženy o dalších 20 gigatun a celý svět musí dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050.

"Zvyšování objemu energie z obnovitelných zdrojů a postupné vyřazování všech fosilních paliv jsou nezbytnými prvky přechodu na energii s nulovými emisemi," uvádí se ve zprávě. Aby bylo možné udržet globální oteplování na bezpečné úrovni, emise po celém světě musí klesnout do roku 2035 o 60 procent.

To by znamenalo rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie a rapidní snižování využívání fosilních paliv, jako je uhlí, zemní plyn a ropa, což bude pro řadu států představovat citelný ekonomický zásah. Ten se ale může dostavit i v opačném případě, hodnotící zpráva už nyní zdůraznila potřebu výrazně zvýšit finanční podporu pro rozvojové státy, aby se mohly přizpůsobit klimatickým katastrofám, které již nyní poškozují jejich ekonomiky.

Klimatická změna má navíc měřitelný vliv na kvalitu ovzduší a tím i na lidské zdraví, proto je obě třeba vnímat společně. Vyplývá to z nedávné zprávy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO).

"Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Klimatická změna a kvalita ovzduší jdou ruku v ruce a pokud se chceme dostat z tohoto začarovaného kruhu, musíme je řešit společně," uvedl v prohlášení zveřejněném ve středu generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.

Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.

Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňských lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.

Emise zapřičiněné lesními požáry na severní polokouli tak letos dosáhly rekordních hodnot. Největší podíl na zhoršení kvality ovzduší měly požáry v Kanadě. Vyplývá to ze zprávy organizace Copernicus, která monitoruje stav atmosféry a klimatických změn. 

Kanadské požáry mají na svědomí čtvrtinu celkových emisí uhlíku uvolněných do atmosféry ze všech lesních požárů v letošním roce. Lesy hořely v mnoha kanadských provinciích rekordním tempem a odborníci odhadují, že celkově bylo do ovzduší vypuštěno 410 megatun uhlíkových emisí.

Tato hodnota představuje podle databáze Copernicus "s velkým odstupem" nejvyšší naměřenou hodnotu emisí v Kanadě. Předchozí rekord byl zaznamenán v roce 2014, kdy kanadské požáry způsobily emise 138 megatun uhlíku.

Analýzy a předpovědi projektu Copernicus založené na satelitním pozorování Země ukazují, že některé z kouřových oblaků vyvolaných severoamerickými požáry se dostaly i do Evropy, kde se vyskytují rovněž závažné požáry.

Výzkumníci zejména upozorňují na incidenty v ruské Omské oblasti, Novosibirské oblasti a na ruském Dálném východě. "Je důležité zdůraznit, že navzdory tomu, že Rusko letos zaznamenalo emise lesních požárů pod 20letým průměrem, byly emise uhlíku způsobené lesními požáry v Arktidě od června do srpna třetí nejvyšší v historii, po letech 2019 a 2020, a to především kvůli vysoké zeměpisné šířce," uvádí projekt ve zprávě.

"Požáry se vyskytují v boreálních oblastech každé léto s různou polohou, intenzitou a trváním v závislosti na hydrologických, meteorologických a klimatických podmínkách. Vzhledem k tomu, že teploty stále rostou a suché podmínky se stávají dlouhodobějšími, zvyšuje se pravděpodobnost, že zažijeme další ničivé požáry, jako jsou ty v Kanadě. Schopnost monitorovat emise lesních požárů a přenos kouře je nezbytná pro pochopení rozsahu a potenciálních dopadů na kvalitu ovzduší," uvedl vědecký pracovník Mark Parrington.

K polovině srpna shořelo v Kanadě bezmála 14 milionů hektarů, přičemž během předchozí rekordní sezóny požárů v roce 1989 bylo vypáleno 7,6 milionu hektarů lesa. Pro rekordy ale nemusíme chodit daleko. Jeden padl i v Evropské unii. Na severovýchodě Řecka pak oheň spálil přes 81 tisíc hektarů a nevyhnul se lesům ani domům a Evropská komise označila požáry za největší dosud zaznamenané v rámci EU.

Na požáry mají přitom vliv i klimatické změny, které nejméně dvakrát zvýšily pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Ukazuje to studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA). Takové požáry ale generují masivní množství emisí, které klimatickou situaci ještě zhoršují.