Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Článek 7 je ustanovení ve smlouvě o EU, které umožňuje členským státům hlasovat o vyloučení nebo sankcionování jiného členského státu, pokud porušuje pravidla EU. Je často označován jako „jaderná právní možnost“ a dosud nebyl plně využit, přestože Brusel opakovaně tvrdí, že Maďarsko unijní právo porušuje.

„Stále jsme svědky porušování základních hodnot,“ uvedla ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre pro server POLITICO. Dánsko mezitím přebírá rotující předsednictví Rady EU. „Proto budeme pokračovat v řízení podle článku 7 a ve slyšení týkajícím se Maďarska.“

Pokud by se členské státy rozhodly postoupit v rámci řízení podle článku 7, mohly by Maďarsku odebrat hlasovací práva v oblastech evropské politiky, jako je právě rozšiřování Unie – čímž by Budapešť přišla o možnost vetovat členství Ukrajiny. Diplomaté však varují, že k tomuto kroku je zapotřebí silné a jednoznačné podpory ze strany Paříže a Berlína – a ta zatím chybí.

Dalším klíčovým tématem pro Dánsko je rozšíření EU. Ministryně kritizovala Maďarsko za blokování členství Ukrajiny v Evropské unii a uvedla, že Dánsko je „ochotno vyvinout maximální tlak, aby Maďarsko zrušilo své veto ohledně členství Ukrajiny v EU.“

„Jsme velmi ambiciózní a uděláme vše, co je v našich silách,“ uvedla pro server Brussels Signal. „Vyvineme maximální tlak na Maďarsko, aby zrušilo své výhrady. Politicky i prakticky jsme připraveni udělat vše, co můžeme, pro pokrok ve vyhlídkách na členství Ukrajiny, stejně jako Moldavska a zemí západního Balkánu“.

Dne 26. června Maďarsko uspořádalo referendum k tomuto tématu, v němž se drtivá většina voličů – 95 procent – vyslovila proti členství Ukrajiny v EU. Účast však byla nízká – hlasovalo pouze 2,27 milionu lidí, tedy přibližně třetina oprávněných voličů. Také shoda 95 % nezní úplně realisticky. I přesto premiér Viktor Orbán výsledek označil za „silný mandát“.

Bjerre také uvedla, že by se EU měla zabývat omezením přístupu k evropským fondům pro státy, které porušují evropské právo.

Jelikož Maďarsko stále důrazně odmítá členství Ukrajiny, spekuluje se, že by Evropská komise mohla mezitím postoupit dál v přístupovém procesu Moldavska. Moldavsko a Ukrajina dosud postupovaly směrem k členství společně, a jejich oddělení by bylo kontroverzní.

Ukrajina a Moldavsko stále čekají na otevření prvního vyjednávacího klastru, tzv. „základu“, který zahrnuje klíčové oblasti jako demokracie, lidská práva a bezpečnost.

Bjerre však uvedla, že Dánsko zatím nechce dva kandidáty, Ukrajinu a Moldavsko, oddělit: „Naším cílem stále zůstává otevřít klastr vyjednávání společně s Moldavskem i Ukrajinou,“ uvedla.

EU navíc hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Jak informovaly EuroZprávy zde: „Tento krok cílí především na státy jako Maďarsko, které čelí dlouhodobé kritice kvůli oslabování nezávislosti soudů, médií a akademických institucí“.

Navíc studie Corruption Research Center z Budapešti uvádí, že mezi lety 2011 až 2023 přispěli daňoví poplatníci EU na podporu „kleptokracie“ Viktora Orbána částkou odhadovanou na 3,2 až 5,5 miliardy eur. Pro srovnání, v období srpen 2005 až srpen 2011 obdrželi pouze 451 milionů eur – což ukazuje až desetinásobné zvýšení po Orbánově nástupu k moci v roce 2010. Zpráva své nálezy označuje za konzervativní, protože se zaměřila pouze na veřejné zakázky a vyloučila další typy podpory z EU. Dle serveru Insight Hungary výzkumníci analyzovali 340 000 veřejných zakázek spojených s 13 podnikateli propojenými s režimem Orbána, včetně Lőrince Mészárose, Istvána Tiborcze a Istvána Garancsiho. Tito aktéři společně získali 19,3 miliardy eur z fondů EU. Mnoho zakázek bylo přiděleno bez veřejné soutěže.