Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

Článek 7 je ustanovení ve smlouvě o EU, které umožňuje členským státům hlasovat o vyloučení nebo sankcionování jiného členského státu, pokud porušuje pravidla EU. Je často označován jako „jaderná právní možnost“ a dosud nebyl plně využit, přestože Brusel opakovaně tvrdí, že Maďarsko unijní právo porušuje.

„Stále jsme svědky porušování základních hodnot,“ uvedla ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre pro server POLITICO. Dánsko mezitím přebírá rotující předsednictví Rady EU. „Proto budeme pokračovat v řízení podle článku 7 a ve slyšení týkajícím se Maďarska.“

Pokud by se členské státy rozhodly postoupit v rámci řízení podle článku 7, mohly by Maďarsku odebrat hlasovací práva v oblastech evropské politiky, jako je právě rozšiřování Unie – čímž by Budapešť přišla o možnost vetovat členství Ukrajiny. Diplomaté však varují, že k tomuto kroku je zapotřebí silné a jednoznačné podpory ze strany Paříže a Berlína – a ta zatím chybí.

Dalším klíčovým tématem pro Dánsko je rozšíření EU. Ministryně kritizovala Maďarsko za blokování členství Ukrajiny v Evropské unii a uvedla, že Dánsko je „ochotno vyvinout maximální tlak, aby Maďarsko zrušilo své veto ohledně členství Ukrajiny v EU.“

„Jsme velmi ambiciózní a uděláme vše, co je v našich silách,“ uvedla pro server Brussels Signal. „Vyvineme maximální tlak na Maďarsko, aby zrušilo své výhrady. Politicky i prakticky jsme připraveni udělat vše, co můžeme, pro pokrok ve vyhlídkách na členství Ukrajiny, stejně jako Moldavska a zemí západního Balkánu“.

Dne 26. června Maďarsko uspořádalo referendum k tomuto tématu, v němž se drtivá většina voličů – 95 procent – vyslovila proti členství Ukrajiny v EU. Účast však byla nízká – hlasovalo pouze 2,27 milionu lidí, tedy přibližně třetina oprávněných voličů. Také shoda 95 % nezní úplně realisticky. I přesto premiér Viktor Orbán výsledek označil za „silný mandát“.

Bjerre také uvedla, že by se EU měla zabývat omezením přístupu k evropským fondům pro státy, které porušují evropské právo.

Jelikož Maďarsko stále důrazně odmítá členství Ukrajiny, spekuluje se, že by Evropská komise mohla mezitím postoupit dál v přístupovém procesu Moldavska. Moldavsko a Ukrajina dosud postupovaly směrem k členství společně, a jejich oddělení by bylo kontroverzní.

Ukrajina a Moldavsko stále čekají na otevření prvního vyjednávacího klastru, tzv. „základu“, který zahrnuje klíčové oblasti jako demokracie, lidská práva a bezpečnost.

Bjerre však uvedla, že Dánsko zatím nechce dva kandidáty, Ukrajinu a Moldavsko, oddělit: „Naším cílem stále zůstává otevřít klastr vyjednávání společně s Moldavskem i Ukrajinou,“ uvedla.

EU navíc hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Jak informovaly EuroZprávy zde: „Tento krok cílí především na státy jako Maďarsko, které čelí dlouhodobé kritice kvůli oslabování nezávislosti soudů, médií a akademických institucí“.

Navíc studie Corruption Research Center z Budapešti uvádí, že mezi lety 2011 až 2023 přispěli daňoví poplatníci EU na podporu „kleptokracie“ Viktora Orbána částkou odhadovanou na 3,2 až 5,5 miliardy eur. Pro srovnání, v období srpen 2005 až srpen 2011 obdrželi pouze 451 milionů eur – což ukazuje až desetinásobné zvýšení po Orbánově nástupu k moci v roce 2010. Zpráva své nálezy označuje za konzervativní, protože se zaměřila pouze na veřejné zakázky a vyloučila další typy podpory z EU. Dle serveru Insight Hungary výzkumníci analyzovali 340 000 veřejných zakázek spojených s 13 podnikateli propojenými s režimem Orbána, včetně Lőrince Mészárose, Istvána Tiborcze a Istvána Garancsiho. Tito aktéři společně získali 19,3 miliardy eur z fondů EU. Mnoho zakázek bylo přiděleno bez veřejné soutěže.

Související

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

Více souvisejících

dánsko Maďarsko EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Pentagon uspořádá Top Gun. Na školení sebevražedných útoků s drony dohlédnou Ukrajinci

Americké ministerstvo obrany se podle Defense One chystá uspořádat speciální výcvikové školení přezdívané „Top Gun“, zaměřené na útočné drony řízené z pohledu první osoby. Tyto bezpilotní letouny, které se v současnosti osvědčují v ukrajinské obraně proti ruským silám, budou předmětem intenzivního výcviku na Camp Atterbury v Indianě. Cílem této iniciativy je dosáhnout „americké dominance v oblasti dronů“.

před 53 minutami

před 1 hodinou

Thajsko

Thajsko a Kambodža ohlásily okamžité příměří. Obě země poděkovaly Číně a Trumpovi

Kambodžský premiér Hun Manet a thajský prozatímní lídr Phumtham Wechayachai se shodli na okamžitém a bezpodmínečném příměří, které vstoupí v platnost o půlnoci malajského času. Oznámil to malajsijský premiér Anwar Ibrahim po jednání, které moderoval. Setkání se uskutečnilo v Kuala Lumpuru a cílem bylo ukončit pětidenní ozbrojený konflikt, který si vyžádal životy nejméně 35 lidí a vyhnal z domovů přes 300 000 osob z obou stran hranice.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

British Airways, ilustrační fotografie

"V letadle je bomba, smrt Americe, smrt Trumpovi." Cestující zažili během letu chvíle hrůzy

Skotská policie zahájila vyšetřování po výtržnictví na palubě letadla společnosti easyJet, které letělo z Londýna (Luton) do Glasgowa. Incident se stal v neděli ráno, kdy letoun přistál na glasgowském letišti. Na palubě došlo k dramatické situaci, kdy muž začal křičet výrazy jako „Alláhu Akbar“ (což v arabštině znamená „Bůh je největší“) a „smrt Trumpovi“, a také vyhrožoval bombou.

před 3 hodinami

USS Truxtun (DDG-103)

Mohou USA zabránit okupaci Tchaj-wanu? Podle expertů musí prvně vyřešit zásadní otázku

S rostoucím tlakem na modernizaci a přípravu americké námořní flotily na budoucí konflikty se armáda stále více zaměřuje na bezpilotní systémy, především drony. Předseda katedry námořní strategie JC Wylieho na Námořní válečné akademii James Holmes upozorňuje, že menší, agilnější námořní drony by mohly hrát klíčovou roli, zejména v kritických počátečních fázích konfliktu. Podle Jacka Rowleyho, bývalého inženýra námořnictva, je ale nutné dbát na potřeby hybridní flotily skládající se z tradičních posádek i bezpilotních povrchových a podvodních vozidel. Vyvstává tak zásadní otázky: Kam na amerických lodích umístit drony a jaké vlastně námořnictvo potřebuje?

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

V Gaze hladomor není, tvrdí Netanjahu navzdory zjevným důkazům. IDF zavedly humanitární pauzy

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily, že každý den pozastaví vojenské operace v Gaze na deset hodin, aby se zlepšila humanitární situace v oblasti. Tyto pauzy, které jsou v platnosti od 10:00 do 20:00 místního času, se týkají tří obydlených oblastí: Al-Mawasi, centrální Deir al-Balah a severní Gazy. Cílem je umožnit Organizaci spojených národů (OSN) a dalším organizacím doručovat jídlo a léky obyvatelům „až do odvolání“.

před 4 hodinami

Eva Taterová

Připravenost Palestiny fungovat jako regulérní stát je dlouhodobě velmi omezená. Mohla by hrozit i občanská válka nebo vláda islamistů, varuje Taterová

V reakci na rozhodnutí Francie uznat Palestinu jako stát oslovily EuroZprávy.cz expertku na Blízký východ Evu Taterovou z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR. V exkluzivním rozhovoru vysvětlila, jaký význam tento krok má a zda může vyvolat širší vlnu uznání ze strany dalších západních zemí. „I kdyby teoreticky oficiálně Palestinu jako stát uznali všichni členové mezinárodního společenství, rozhodně to neznamená, že by Palestinský stát začal v dohledné době smysluplně vykonávat svou stanovenou roli,“ zdůrazňuje Taterová.

před 5 hodinami

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Jak se vyhnout ruským balistickým raketám? Ukrajina vymyslela trik, kterým ochrání F-16

Ukrajinské stíhací letouny F-16 získaly významnou posilu v podobě nových mobilních modulů pro údržbu a provoz, které jim pomohou vyhýbat se ruským útokům balistickými raketami. Tyto komplexy, vyvinuté charitativní nadací "Come Back Alive" a ukrajinským ministerstvem obrany, obsahují vše potřebné pro údržbu a vybavení letadel, stejně jako pro provádění operačních činností.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Letní příroda

Předpověď počasí slibuje stabilitu po celý týden

Poměrně stabilní počasí očekávají meteorologové v Česku během právě začínajícího týdne. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Skoro každý den může zapršet, nejvyšší teploty se udrží pod třicítkou. 

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump oznámil uzavření dohody o clech mezi USA a EU

Spojené státy americké se dohodly s Evropskou unií na výši cel, které se rozhodl zavádět americký prezident Donald Trump. Právě šéf Bílého domu v neděli oznámil dohodu po setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ve Skotsku. 

včera

včera

včera

včera

včera

Doporučení zní jasně. Co mají dělat lidé v případě mimořádné situace na letišti?

Podezřelé zavazadlo způsobilo minulý čtvrtek uzavření bezpečnostní kontroly na Terminálu 2 pražského letiště. Zasahovala policie i pyrotechnik, provoz byl dočasně přerušen. Cestující, kteří kvůli podobným mimořádným situacím nestihnou let, se musí obracet na své aerolinky. Letiště podle mluvčího Jiřího Hannicha do těchto procesů nemůže vstupovat, jak informoval pro EuroZprávy.cz. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy