Mohou USA zabránit okupaci Tchaj-wanu? Podle expertů musí prvně vyřešit zásadní otázku

Rowley kritizuje nerozhodnost námořních velitelů ohledně zavádění bezpilotních povrchových vozidel (USV). Podle něj by měly být tyto systémy rychle nasazeny a měly by se zaměřit na zajištění mořské kontroly v případě, kdy je flotila oslabena a musí se soustředit na obranné operace, než bude připravena na ofenzívu.

Holmes naopak kritizuje nedostatečnou vizi ministra obrany Petea Hegsetha, který požaduje dosažení „dominance v oblasti UAS (bezpilotních leteckých systémů)“ do roku 2027. Hegseth chce, aby USA vyrobily tisíce bezpilotních letadel a vyškolily armádu, námořníky, mariňáky i letectvo k jejich použití ve strategických operacích. Tento přístup však podle Holmese může mít své nevýhody.

Rowley neodmítá samotné použití bezpilotních letadel, argumentuje ale, že úspěch amerického námořnictva nezávisí pouze na dronech, ale na širší kombinaci různých typů námořních sil. Rowley tvrdí, že je nezbytné urychlit nákup bezpilotních systémů pro všechny domény, včetně těch, které se zaměřují na mořské hladiny.

Ve své analýze Rowley vychází z myšlenky „distribuovaných námořních operací“, která spočívá v rozptýlení zbraní a senzorů mezi různé platformy, což zvyšuje odolnost flotily. Pokud jednotlivé platformy, bez ohledu na to, zda jsou posádkové nebo bezpilotní, utrpí ztrátu, zbytek flotily stále může pokračovat v boji.

Využití dronů v námořní válce připomíná koncept flotily, jak jej definoval britský teoretik námořní strategie Julian S. Corbett. Corbett rozlišuje mezi hlavní flotilou, křižníky a menšími plavidly známými jako flotila. V současnosti by drony mohly sloužit právě jako moderní „neo-flotila“, která by mohla plnit úkoly zaměřené na mořskou kontrolu, zvláště v oblastech, kde je hlavní flotila ohrožena.

Holmes se zaměřuje na to, že malé drony, ideální právě pro kontrolu mořských hladin, mohou mít v počáteční fázi konfliktu disproporční význam, zejména pokud by měly být nasazeny proti čínské námořní flotile v oblasti Tchajwanského průlivu.

Pro Holmese je klíčovým zaměřením právě „sea denial“, tedy dočasná obranná strategie, která brání protivníkovi v dosažení jeho cílů na moři. Pokud USA a její spojenci dokážou účinně zadržet čínské námořní síly, zabrání Číně v dosažení jejích cílů, například v okupaci Tchaj-wanu.

Holmes tvrdí, že zatímco větší bezpilotní systémy mohou mít strategický význam v pozdějších fázích konfliktu, v tuto chvíli by se americké námořnictvo mělo soustředit především na menší, efektivní drony, které mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit počáteční fázi konfliktu.