Počasí žene desítky milionů lidí na pokraj hladomoru, varují světové organizace

Zvláště těžce je postižena východní a jižní Afrika, kde extrémní sucho vedlo k selhání úrody a masivnímu úhynu hospodářských zvířat. V Somálsku je nyní čtvrtina obyvatelstva na hranici hladomoru a více než milion lidí muselo opustit své domovy. V Zimbabwe poklesla loňská úroda kukuřice meziročně o 70 % a uhynulo devět tisíc kusů dobytka.

„Tohle není obyčejné suché období. Jde o globální katastrofu, která postupuje pomalu, ale jistě – a je nejhorší, jakou jsem kdy viděl,“ řekl Mark Svoboda, zakladatel amerického Národního centra pro zmírnění sucha (NDMC) a spoluautor nové zprávy.

Zprávu společně vydaly NDMC, Úmluva OSN o boji proti dezertifikaci a Mezinárodní aliance pro odolnost vůči suchu. Dokument analyzuje situaci ve více než tuctu zemí v Africe, jihovýchodní Asii, Latinské Americe a ve středomořském regionu. Autoři čerpali z dat vlád, vědeckých institucí i místních zdrojů a popsali obraz rostoucího lidského utrpení a ekonomických ztrát.

V Latinské Americe vedlo sucho ke snížení hladiny vody v Panamském průplavu, což omezilo lodní dopravu o více než třetinu a výrazně zvýšilo náklady na přepravu zboží. Maroko zažilo do začátku roku 2024 už šesté suché období v řadě a čelí vodnímu deficitu 57 %. Ve Španělsku se propadla produkce oliv o polovinu, což vedlo ke zdvojnásobení cen olivového oleje. V Turecku je už 88 % území ohroženo dezertifikací a nadměrné čerpání podzemních vod způsobilo vznik nebezpečných propadlin.

„Středomořské země jsou kanárky v uhelném dole moderního světa. Jejich boj o vodu, potraviny a energii je náhledem do budoucnosti, pokud nezastavíme globální oteplování,“ upozornil Svoboda. „Žádná země – bez ohledu na své bohatství – si nemůže dovolit být v klidu.“

Zpráva rovněž upozorňuje na zesilující dopady klimatického jevu El Niño, který v kombinaci s dlouhodobým oteplováním vedl v letech 2023 a 2024 k vážnému nedostatku vody, snížení zásob potravin a výpadkům dodávek energie.

Dopady sucha se neomezují jen na postižené státy. Autoři upozorňují, že sucha narušují globální produkci plodin, jako je rýže, káva a cukr. V Thajsku a Indii vedly suché podmínky ke zpoždění sklizně a zvýšení cen cukru v USA o 9 %.

Situace přichází po sérii varování týkajících se globální vodní krize. Rostoucí poptávka po pitné vodě naráží na stále menší a méně stabilní zásoby. Změna klimatu způsobuje, že se suché oblasti stávají ještě suššími, zatímco tam, kde prší, dochází spíše k nárazovým a ničivým lijákům než k pravidelným srážkám.

Podle dřívější zprávy o stavu světových vodních zdrojů bude do roku 2030 poptávka po sladké vodě převyšovat nabídku o 40 %. V horizontu 25 let bude v ohrožení více než polovina světové potravinové produkce.

Navíc tání ledovců – zaznamenané jako bezprecedentní v březnové zprávě – ohrožuje zásobování vodou a potravinami pro dvě miliardy lidí. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v červnu upozornila, že za posledních 120 let se plocha postižená suchem zdvojnásobila. Náklady na řešení těchto situací rostou a do roku 2035 má průměrné sucho stát nejméně o 35 % více než dnes.

Ibrahim Thiaw, výkonný tajemník Úmluvy OSN o boji proti dezertifikaci, označil sucho za „tichého zabijáka“, který ničí životy pozvolna, ale neúprosně. „Sucho už není hrozbou budoucnosti. Je tady, zhoršuje se a vyžaduje okamžitou globální spolupráci,“ uvedl.

„Když přijdeme najednou o energii, potraviny i vodu, začnou se společnosti rozpadat. A právě na takovou realitu se musíme připravit.“