Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzova koalice byla nucena na poslední chvíli zrušit páteční hlasování o jmenování tří soudců, poté, co bylo jasné, že nominanti nezískají potřebnou dvoutřetinovou většinu v Bundestagu kvůli neshodám poslanců z kancléřovy frakce CDU/CSU.

„Není to dobrý den pro demokracii v naší zemi,“ řekl Dirk Wiese pro server POLITICO, místopředseda parlamentní skupiny středolevé Sociálnědemokratické strany Německa (SPD), která soudkyni nominovala.

Parlamentní hlasování o jmenování Brosius-Gersdorf, plánované na pátek, bylo odloženo poté, co konzervativci požádali SPD, aby soudkyni stáhla. Politici SPD na to reagovali s pobouřením.

Šest konzervativních politiků, kteří si přáli zůstat v anonymitě, řeklo pro POLITICO, že patří mezi dvě nebo až desítky poslanců, kteří se chystají proti Brosius-Gersdorf hlasovat kvůli jejímu postoji k potratům. Vedení Merzova konzervativního bloku se pokusilo přesvědčit tyto poslance, aby svůj odpor stáhli, ale neuspělo.

Potraty jsou v Německu technicky nezákonné, ale jsou tolerovány v prvních 12 týdnech těhotenství za předpokladu, že ženy vyhledají poradenství. Brosius-Gersdorf vyvinula právní rámec pro dekriminalizaci potratů, což vedlo některé konzervativce k odmítnutí její nominace.

„Volba soudce do federálního Ústavního soudu by neměla být předmětem vyhrocené politické debaty,“ řekl Steffen Bilger, člen parlamentního vedení konzervativců, v pátek. „Základním předpokladem pro uklidnění takové situace je, že příslušní kandidáti na tuto funkci byli bez jakýchkoli profesních pochybností. Podle našeho názoru to už zcela není pravda.“

Obvinění z plagiátorství se objevilo v noci před plánovaným hlasováním o Brosius-Gersdorf na webových stránkách Stefana Webera, který je v Německu známý jako „lovec plagiátů“. V minulosti Weber vznesl podobná obvinění z plagiátorství proti prominentním politikům Zelených - Annaleně Baerbockové, bývalé ministryni zahraničí, a Robertu Habeckovi, bývalému ministrovi hospodářství.

V tomto případě Weber tvrdil, že disertační práce Brosius-Gersdorf měla podobnosti s disertační prací jejího manžela, kterou napsal ve stejném roce, ačkoliv Weber uvedl, že si není jistý, kdo mohl koho plagiovat, protože obě práce byly odevzdány ve stejném roce.

Na otázku, proč zveřejnil obvinění v noci před parlamentním hlasováním o soudkyni, Weber odpověděl: „Od Baerbockové v roce 2021 jsme to vždy dělali před volbami, kdy prověřujeme kandidáty. Toto je poprvé, kdy nejde o volbu voličů, ale volbu politiků.“

„V posledních dnech jsme svědky dehonestační kampaně proti vysoce vážené učitelce občanského práva, vysoce respektované právničce, která je profesně zcela bezúhonná,“ uvedl dle serveru Financial Times poslanec SPD Dirk Wiese.

Konflikt ukazuje nejen na vznikající rozdíly uvnitř koalice, ale i na její relativní křehkost vzhledem k slabé parlamentní většině vlády a vzrůstajícímu vlivu radikálních stran. Popularita krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD), která je nyní druhou největší stranou v německém Bundestagu, znamená, že Merzova středová koalice má pod kontrolou pouze 52 % parlamentních křesel. Jelikož jmenování soudců Ústavního soudu vyžaduje dvoutřetinovou většinu v tajné volbě, znamená to, že koalice se musí spoléhat na hlasy AfD nebo strany Levice, krajně levicové strany populární mezi mnoha mladými voliči, aby mohla jmenovat nové soudce na nejvyšší soud.

To se projevilo už při volbě Merze jako kancléře – stal se prvním kandidátem v poválečné historii Německa, který nezískal v první hlasovací tajné volbě absolutní většinu. Získal ji až napodruhé.