Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

Deník Shopaholičky

„Děkuji našim obráncům za jejich odvahu a prezidentovi Volodymyru Zelenskému za důvěru,“ uvedl Šmyhal ve svém oznámení na sociální síti Telegram. Jeho odchod je součástí širší vládní obměny, kterou inicioval prezident Zelenskyj.

Novou premiérkou by se podle prezidentova návrhu měla stát Julija Svyrydenková, která dosud zastávala post vicepremiérky a ministryně hospodářství. O jejím jmenování a složení nové vlády se má hlasovat ve středu, den po plánovaném odvolání stávajícího kabinetu.

Podle poslance opozice Jaroslava Jurčyšyna, předsedy parlamentního výboru pro svobodu slova, se bude celý proces řídit harmonogramem navrženým stranou Sluha národa, která má v parlamentu většinu. Vzhledem k jejímu dominantnímu postavení se očekává rychlé a bezproblémové schválení změn.

Zelenskyj zároveň naznačil, že by Šmyhal mohl v budoucnu převzít post ministra obrany. Stávající šéf tohoto resortu Rustem Umerov je údajně zvažován jako možný velvyslanec Ukrajiny ve Spojených státech, což by představovalo další zásadní personální přesun.

Prezident se sešel se Svyrydenkovou a vicepremiérem Mychajlem Fedorovem, aby nastínil priority nového kabinetu na nejbližší půlrok. Mezi hlavní cíle patří zvýšení produkce zbraní na domácím trhu, kompletní uzavření smluv na dodávky dronů pro ozbrojené složky, ekonomické uvolnění a reformy uvnitř země, a také plné zajištění sociální podpory pro obyvatele.

Složení nové vlády zatím není známé. Pokud parlament rezignaci Šmyhala schválí, dosavadní kabinet automaticky končí a zákonodárci budou mít 30 dní na výběr jeho nástupce.

Už od léta 2024 se v zákulisí spekulovalo o možném odvolání Šmyhala, přestože i po vládních čistkách v září zůstal ve své funkci. Nyní se však zdá, že jeho éra v čele vlády skutečně končí.

Tyto změny přicházejí ve chvíli, kdy Ukrajina potřebuje pevné a rozhodné vedení, které dokáže čelit jak bezpečnostním výzvám, tak domácím hospodářským potížím. Stabilita vlády a její schopnost činit rychlá a efektivní rozhodnutí budou klíčové pro další vývoj země během válečného konfliktu.

Díky parlamentní většině má prezidentova strana zajištěné dostatečné hlasy pro prosazení nového vedení, a tak se očekává, že schválení nového kabinetu proběhne hladce a bez zdržení. 

Denys Anatolijovyč Šmyhal, dosavadní předseda vlády Ukrajiny, patří mezi nejvýznamnější postavy novodobé ukrajinské politiky. Po více než pěti letech ve funkci premiéra nyní oznámil svou rezignaci. Parlament by měl jeho vládu formálně odvolat 16. července 2025, čímž se završí éra nejdéle sloužícího ukrajinského předsedy vlády v historii země.

Šmyhal se narodil 15. října 1975 ve Lvově. Vystudoval inženýrství a ekonomiku na Lvovské polytechnice, kde později získal i titul kandidáta ekonomických věd, což odpovídá doktorátu. Jeho profesní kariéra započala v soukromém sektoru – působil jako účetní, ekonom a později manažer v několika investičních a energetických společnostech, mimo jiné i v Burshtynské tepelné elektrárně, patřící do impéria DTEK oligarchy Rinata Achmetova.

Do státní správy vstoupil Šmyhal v roce 2009. V následujících letech zastával různé pozice v rámci Lvovské oblastní správy a v roce 2019 byl jmenován guvernérem sousední Ivano-Frankivské oblasti. Odtud jeho kariéra prudce vzrostla – v únoru 2020 se stal vicepremiérem a ministrem pro regionální rozvoj a už o měsíc později, 4. března 2020, ho prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl do čela vlády. Parlament návrh schválil a Šmyhal se stal premiérem.

Jeho vláda čelila řadě bezprecedentních výzev. Prvním těžkým úkolem byla pandemie covidu-19, která těžce zasáhla ukrajinské zdravotnictví i ekonomiku. Ještě závažnějším momentem se stala plnohodnotná ruská invaze v únoru 2022, na kterou musela Šmyhalova vláda reagovat v krizovém režimu. Premiér sehrál klíčovou roli při zajišťování zahraniční pomoci, stabilizaci vnitrostátní ekonomiky a přechodu země na válečný provoz.

Přestože se jeho styl často označuje za technokratický a necharismatický, Šmyhal si získal pověst spolehlivého a kompetentního manažera, který dokázal stabilizovat situaci a koordinovat pomoc se západními partnery. Nebyl členem žádné politické strany a byl vnímán jako člověk prezidenta Zelenského, který mu důvěřoval i přes opakované spekulace o jeho odvolání.

V posledních týdnech však Zelenskyj oznámil, že plánuje rozsáhlou rekonstrukci vlády. Na Šmyhalovo místo navrhl dosavadní první vicepremiérku a ministryni hospodářství Juliji Svyridenkovou. Šmyhal by podle některých spekulací mohl nově zastávat post ministra obrany, zatímco stávající šéf resortu Rustem Umerov by se mohl stát novým velvyslancem Ukrajiny ve Spojených státech.

Prezident zároveň definoval priority pro novou vládu: zvýšení domácí výroby zbraní, masivní nákup dronů pro armádu, ekonomickou deregulaci a posílení sociální pomoci obyvatelstvu.

Denys Šmyhal je ženatý, s manželkou Katerynou mají dvě dcery. Přestože nikdy nepatřil k politickým hvězdám, jeho odkaz jako krizového manažera v době války bude součástí ukrajinské historie. Jeho odchod přichází ve chvíli, kdy Ukrajina potřebuje novou dynamiku a přípravu na poválečnou obnovu. Nyní bude záležet na tom, zda nová vláda dokáže navázat na jeho práci a zvládne úkoly, které jí prezident vytyčil. 

Deník Shopaholičky

Související

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

"Je vidět stále jasněji, kdo se fláká." Tlak na spojence NATO, aby přispěli na zbraně pro Ukrajinu, roste

V rámci Severoatlantické aliance narůstá tlak na členské státy, aby si spravedlivěji rozdělily náklady na nákup zoufale potřebných amerických zbraní pro Ukrajinu. Aliance plánuje restrukturalizaci klíčového programu a pozornost se soustředí na ty, kteří přispívají málo. Očekává se, že do programu se nově zapojí i dvě země mimo NATO, Austrálie a Nový Zéland. Tyto dvě země mají v plánu finančně podpořit program nákupu zbraní.
Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová: Tento týden může být pro Ukrajinu klíčový

Diplomatické úsilí o ukončení války na Ukrajině by mohlo vstoupit do „klíčového týdne“. Uvedla to nejvyšší diplomatka Evropské unie v době, kdy se speciální vyslanec Donalda Trumpa připravuje na jednání s Vladimirem Putinem po víkendových rozhovorech s Ukrajinou.

Více souvisejících

Ukrajina Denys Šmyhal

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 59 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 3 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 4 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 5 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele

Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy