Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

„Děkuji našim obráncům za jejich odvahu a prezidentovi Volodymyru Zelenskému za důvěru,“ uvedl Šmyhal ve svém oznámení na sociální síti Telegram. Jeho odchod je součástí širší vládní obměny, kterou inicioval prezident Zelenskyj.

Novou premiérkou by se podle prezidentova návrhu měla stát Julija Svyrydenková, která dosud zastávala post vicepremiérky a ministryně hospodářství. O jejím jmenování a složení nové vlády se má hlasovat ve středu, den po plánovaném odvolání stávajícího kabinetu.

Podle poslance opozice Jaroslava Jurčyšyna, předsedy parlamentního výboru pro svobodu slova, se bude celý proces řídit harmonogramem navrženým stranou Sluha národa, která má v parlamentu většinu. Vzhledem k jejímu dominantnímu postavení se očekává rychlé a bezproblémové schválení změn.

Zelenskyj zároveň naznačil, že by Šmyhal mohl v budoucnu převzít post ministra obrany. Stávající šéf tohoto resortu Rustem Umerov je údajně zvažován jako možný velvyslanec Ukrajiny ve Spojených státech, což by představovalo další zásadní personální přesun.

Prezident se sešel se Svyrydenkovou a vicepremiérem Mychajlem Fedorovem, aby nastínil priority nového kabinetu na nejbližší půlrok. Mezi hlavní cíle patří zvýšení produkce zbraní na domácím trhu, kompletní uzavření smluv na dodávky dronů pro ozbrojené složky, ekonomické uvolnění a reformy uvnitř země, a také plné zajištění sociální podpory pro obyvatele.

Složení nové vlády zatím není známé. Pokud parlament rezignaci Šmyhala schválí, dosavadní kabinet automaticky končí a zákonodárci budou mít 30 dní na výběr jeho nástupce.

Už od léta 2024 se v zákulisí spekulovalo o možném odvolání Šmyhala, přestože i po vládních čistkách v září zůstal ve své funkci. Nyní se však zdá, že jeho éra v čele vlády skutečně končí.

Tyto změny přicházejí ve chvíli, kdy Ukrajina potřebuje pevné a rozhodné vedení, které dokáže čelit jak bezpečnostním výzvám, tak domácím hospodářským potížím. Stabilita vlády a její schopnost činit rychlá a efektivní rozhodnutí budou klíčové pro další vývoj země během válečného konfliktu.

Díky parlamentní většině má prezidentova strana zajištěné dostatečné hlasy pro prosazení nového vedení, a tak se očekává, že schválení nového kabinetu proběhne hladce a bez zdržení. 

Denys Anatolijovyč Šmyhal, dosavadní předseda vlády Ukrajiny, patří mezi nejvýznamnější postavy novodobé ukrajinské politiky. Po více než pěti letech ve funkci premiéra nyní oznámil svou rezignaci. Parlament by měl jeho vládu formálně odvolat 16. července 2025, čímž se završí éra nejdéle sloužícího ukrajinského předsedy vlády v historii země.

Šmyhal se narodil 15. října 1975 ve Lvově. Vystudoval inženýrství a ekonomiku na Lvovské polytechnice, kde později získal i titul kandidáta ekonomických věd, což odpovídá doktorátu. Jeho profesní kariéra započala v soukromém sektoru – působil jako účetní, ekonom a později manažer v několika investičních a energetických společnostech, mimo jiné i v Burshtynské tepelné elektrárně, patřící do impéria DTEK oligarchy Rinata Achmetova.

Do státní správy vstoupil Šmyhal v roce 2009. V následujících letech zastával různé pozice v rámci Lvovské oblastní správy a v roce 2019 byl jmenován guvernérem sousední Ivano-Frankivské oblasti. Odtud jeho kariéra prudce vzrostla – v únoru 2020 se stal vicepremiérem a ministrem pro regionální rozvoj a už o měsíc později, 4. března 2020, ho prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl do čela vlády. Parlament návrh schválil a Šmyhal se stal premiérem.

Jeho vláda čelila řadě bezprecedentních výzev. Prvním těžkým úkolem byla pandemie covidu-19, která těžce zasáhla ukrajinské zdravotnictví i ekonomiku. Ještě závažnějším momentem se stala plnohodnotná ruská invaze v únoru 2022, na kterou musela Šmyhalova vláda reagovat v krizovém režimu. Premiér sehrál klíčovou roli při zajišťování zahraniční pomoci, stabilizaci vnitrostátní ekonomiky a přechodu země na válečný provoz.

Přestože se jeho styl často označuje za technokratický a necharismatický, Šmyhal si získal pověst spolehlivého a kompetentního manažera, který dokázal stabilizovat situaci a koordinovat pomoc se západními partnery. Nebyl členem žádné politické strany a byl vnímán jako člověk prezidenta Zelenského, který mu důvěřoval i přes opakované spekulace o jeho odvolání.

V posledních týdnech však Zelenskyj oznámil, že plánuje rozsáhlou rekonstrukci vlády. Na Šmyhalovo místo navrhl dosavadní první vicepremiérku a ministryni hospodářství Juliji Svyridenkovou. Šmyhal by podle některých spekulací mohl nově zastávat post ministra obrany, zatímco stávající šéf resortu Rustem Umerov by se mohl stát novým velvyslancem Ukrajiny ve Spojených státech.

Prezident zároveň definoval priority pro novou vládu: zvýšení domácí výroby zbraní, masivní nákup dronů pro armádu, ekonomickou deregulaci a posílení sociální pomoci obyvatelstvu.

Denys Šmyhal je ženatý, s manželkou Katerynou mají dvě dcery. Přestože nikdy nepatřil k politickým hvězdám, jeho odkaz jako krizového manažera v době války bude součástí ukrajinské historie. Jeho odchod přichází ve chvíli, kdy Ukrajina potřebuje novou dynamiku a přípravu na poválečnou obnovu. Nyní bude záležet na tom, zda nová vláda dokáže navázat na jeho práci a zvládne úkoly, které jí prezident vytyčil. 

Související

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.
Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Více souvisejících

Ukrajina Denys Šmyhal

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Tomio Okamura

Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí

V řadách příznivců hnutí SPD to vře kvůli prvnímu vystoupení nového ministra obrany Jaromíra Zůny. Ten na své tiskové konferenci hovořil o nutnosti pokračovat v podpoře napadené Ukrajiny a potvrdil další fungování české muniční iniciativy. Voliče a fanoušky strany nejvíce pobouřilo, že ministr označil Rusko za agresora, což vyvolalo okamžitou vlnu kritiky na sociálních sítích.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?

Prezident Donald Trump při svém lednovém nástupu do úřadu v roce 2025 sliboval okamžitý začátek „zlaté éry“ americké ekonomiky. Po deseti měsících jeho druhého funkčního období však data ukazují, že se slibovaný rozkvět zatím nedostavil. Místo toho Spojené státy čelí ochlazení trhu práce, stagnaci průmyslu a přetrvávající inflaci, kterou podle ekonomů pohání právě prezidentova vlajková politika vysokých cel.

před 3 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 4 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 5 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 7 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 9 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 10 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 11 hodinami

před 13 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy