Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

„Děkuji našim obráncům za jejich odvahu a prezidentovi Volodymyru Zelenskému za důvěru,“ uvedl Šmyhal ve svém oznámení na sociální síti Telegram. Jeho odchod je součástí širší vládní obměny, kterou inicioval prezident Zelenskyj.

Novou premiérkou by se podle prezidentova návrhu měla stát Julija Svyrydenková, která dosud zastávala post vicepremiérky a ministryně hospodářství. O jejím jmenování a složení nové vlády se má hlasovat ve středu, den po plánovaném odvolání stávajícího kabinetu.

Podle poslance opozice Jaroslava Jurčyšyna, předsedy parlamentního výboru pro svobodu slova, se bude celý proces řídit harmonogramem navrženým stranou Sluha národa, která má v parlamentu většinu. Vzhledem k jejímu dominantnímu postavení se očekává rychlé a bezproblémové schválení změn.

Zelenskyj zároveň naznačil, že by Šmyhal mohl v budoucnu převzít post ministra obrany. Stávající šéf tohoto resortu Rustem Umerov je údajně zvažován jako možný velvyslanec Ukrajiny ve Spojených státech, což by představovalo další zásadní personální přesun.

Prezident se sešel se Svyrydenkovou a vicepremiérem Mychajlem Fedorovem, aby nastínil priority nového kabinetu na nejbližší půlrok. Mezi hlavní cíle patří zvýšení produkce zbraní na domácím trhu, kompletní uzavření smluv na dodávky dronů pro ozbrojené složky, ekonomické uvolnění a reformy uvnitř země, a také plné zajištění sociální podpory pro obyvatele.

Složení nové vlády zatím není známé. Pokud parlament rezignaci Šmyhala schválí, dosavadní kabinet automaticky končí a zákonodárci budou mít 30 dní na výběr jeho nástupce.

Už od léta 2024 se v zákulisí spekulovalo o možném odvolání Šmyhala, přestože i po vládních čistkách v září zůstal ve své funkci. Nyní se však zdá, že jeho éra v čele vlády skutečně končí.

Tyto změny přicházejí ve chvíli, kdy Ukrajina potřebuje pevné a rozhodné vedení, které dokáže čelit jak bezpečnostním výzvám, tak domácím hospodářským potížím. Stabilita vlády a její schopnost činit rychlá a efektivní rozhodnutí budou klíčové pro další vývoj země během válečného konfliktu.

Díky parlamentní většině má prezidentova strana zajištěné dostatečné hlasy pro prosazení nového vedení, a tak se očekává, že schválení nového kabinetu proběhne hladce a bez zdržení. 

Denys Anatolijovyč Šmyhal, dosavadní předseda vlády Ukrajiny, patří mezi nejvýznamnější postavy novodobé ukrajinské politiky. Po více než pěti letech ve funkci premiéra nyní oznámil svou rezignaci. Parlament by měl jeho vládu formálně odvolat 16. července 2025, čímž se završí éra nejdéle sloužícího ukrajinského předsedy vlády v historii země.

Šmyhal se narodil 15. října 1975 ve Lvově. Vystudoval inženýrství a ekonomiku na Lvovské polytechnice, kde později získal i titul kandidáta ekonomických věd, což odpovídá doktorátu. Jeho profesní kariéra započala v soukromém sektoru – působil jako účetní, ekonom a později manažer v několika investičních a energetických společnostech, mimo jiné i v Burshtynské tepelné elektrárně, patřící do impéria DTEK oligarchy Rinata Achmetova.

Do státní správy vstoupil Šmyhal v roce 2009. V následujících letech zastával různé pozice v rámci Lvovské oblastní správy a v roce 2019 byl jmenován guvernérem sousední Ivano-Frankivské oblasti. Odtud jeho kariéra prudce vzrostla – v únoru 2020 se stal vicepremiérem a ministrem pro regionální rozvoj a už o měsíc později, 4. března 2020, ho prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl do čela vlády. Parlament návrh schválil a Šmyhal se stal premiérem.

Jeho vláda čelila řadě bezprecedentních výzev. Prvním těžkým úkolem byla pandemie covidu-19, která těžce zasáhla ukrajinské zdravotnictví i ekonomiku. Ještě závažnějším momentem se stala plnohodnotná ruská invaze v únoru 2022, na kterou musela Šmyhalova vláda reagovat v krizovém režimu. Premiér sehrál klíčovou roli při zajišťování zahraniční pomoci, stabilizaci vnitrostátní ekonomiky a přechodu země na válečný provoz.

Přestože se jeho styl často označuje za technokratický a necharismatický, Šmyhal si získal pověst spolehlivého a kompetentního manažera, který dokázal stabilizovat situaci a koordinovat pomoc se západními partnery. Nebyl členem žádné politické strany a byl vnímán jako člověk prezidenta Zelenského, který mu důvěřoval i přes opakované spekulace o jeho odvolání.

V posledních týdnech však Zelenskyj oznámil, že plánuje rozsáhlou rekonstrukci vlády. Na Šmyhalovo místo navrhl dosavadní první vicepremiérku a ministryni hospodářství Juliji Svyridenkovou. Šmyhal by podle některých spekulací mohl nově zastávat post ministra obrany, zatímco stávající šéf resortu Rustem Umerov by se mohl stát novým velvyslancem Ukrajiny ve Spojených státech.

Prezident zároveň definoval priority pro novou vládu: zvýšení domácí výroby zbraní, masivní nákup dronů pro armádu, ekonomickou deregulaci a posílení sociální pomoci obyvatelstvu.

Denys Šmyhal je ženatý, s manželkou Katerynou mají dvě dcery. Přestože nikdy nepatřil k politickým hvězdám, jeho odkaz jako krizového manažera v době války bude součástí ukrajinské historie. Jeho odchod přichází ve chvíli, kdy Ukrajina potřebuje novou dynamiku a přípravu na poválečnou obnovu. Nyní bude záležet na tom, zda nová vláda dokáže navázat na jeho práci a zvládne úkoly, které jí prezident vytyčil. 

Související

Více souvisejících

Ukrajina Denys Šmyhal

Aktuálně se děje

před 35 minutami

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Babiš si ve Sněmovně hrál na dispečera. Zkritizoval Ryanair, Hřiba poslal na psychiatrii

Premiér Andrej Babiš se na středečním jednání Poslanecké sněmovny osobně vložil do řešení krizové situace českých občanů, kteří kvůli eskalaci konfliktu na Blízkém východě uvízli v zahraničí. V emotivním a podle některých přítomných poněkud zmatečném projevu kritizoval přístup komerčních aerolinek a snažil se přímo z řečniště koordinovat záchranné lety.

před 1 hodinou

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

V čele Íránu zřejmě stane syn ajatolláha Alího Chameneího. Přežil sobotní bombardování

Mojtaba Chameneí, syn zesnulého íránského nejvyššího duchovního vůdce, přežil útoky na Írán, které v zemi probíhají od soboty. Podle informací agentury Reuters, která se odvolává na dva íránské zdroje, je tento druhý nejstarší potomek Alího Chameneího v pořádku. Vzhledem k tomu, že jeho otec zahynul při sobotním izraelském útoku, je Mojtaba vnímán jako jeden z hlavních kandidátů na post nového nejvyššího vůdce Islámské republiky.

před 2 hodinami

Dan Simmons

Zemřel legendární spisovatel Dan Simmons, autor kultovních děl Hyperion a Terror

Ve věku 77 let zemřel spisovatel Dan Simmons, autor více než třiceti románů a povídkových sbírek, které zasáhly do žánrů hororu, politického thrilleru i science fiction. Laureát mnoha literárních cen skonal 21. února v Longmontu ve státě Colorado. V posledních chvílích u něj byla jeho manželka i dcera, jak uvádí oficiální oznámení o jeho úmrtí.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Kontrolujeme Hormuzský průliv, prohlásil Írán. USA to popírají

Íránské revoluční gardy ve středu oznámily, že získaly plnou kontrolu nad Hormuzským průlivem, který je klíčovou tepnou pro světový obchod s ropou a zemním plynem. Podle agentury AFP představitel námořnictva gard Mohammad Akbarzadeh prohlásil, že jakékoli plavidlo pokoušející se o průjezd touto vodní cestou riskuje zasažení raketami nebo drony. V oficiálním prohlášení pro agenturu Fars uvedl, že průliv je nyní zcela pod nadvládou námořních sil Islámské republiky.

před 3 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Izrael vyhrožuje vraždou každému, kdo stane v čele Íránu. Bude okamžitým cílem, varuje

Íránci se v deseti hodinách večer místního času sejdou v teheránském modlitebním areálu imáma Chomejního, aby vzdali poslední hold zesnulému nejvyššímu duchovnímu vůdci ajatolláhu Alímu Chameneímu. Státní média informovala, že tento pietní akt odstartuje třídenní období rozloučení. Samotný pohřební průvod bude podle oficiálních zpráv oznámen veřejnosti, jakmile budou doladěny všechny organizační detaily.

před 4 hodinami

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Írán zasáhl americkou základnu v Kataru. Izrael útočí po celém Teheránu

Katar se stal terčem útoku dvou íránských balistických raket, jak oficiálně potvrdilo tamní ministerstvo obrany. Jednu z těchto střel se podařilo úspěšně zlikvidovat katarským systémům protivzdušné obrany. Druhá raketa však zasáhla americkou leteckou základnu Al-Udaid, která představuje největší vojenské stanoviště Spojených států v této oblasti. Podle vyjádření katarských úřadů si tento incident nevyžádal žádné oběti na životech.

před 5 hodinami

včera

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

včera

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

včera

Aktualizováno včera

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

včera

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

včera

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

včera

včera

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

včera

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

včera

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy