Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

„Děkuji našim obráncům za jejich odvahu a prezidentovi Volodymyru Zelenskému za důvěru,“ uvedl Šmyhal ve svém oznámení na sociální síti Telegram. Jeho odchod je součástí širší vládní obměny, kterou inicioval prezident Zelenskyj.

Novou premiérkou by se podle prezidentova návrhu měla stát Julija Svyrydenková, která dosud zastávala post vicepremiérky a ministryně hospodářství. O jejím jmenování a složení nové vlády se má hlasovat ve středu, den po plánovaném odvolání stávajícího kabinetu.

Podle poslance opozice Jaroslava Jurčyšyna, předsedy parlamentního výboru pro svobodu slova, se bude celý proces řídit harmonogramem navrženým stranou Sluha národa, která má v parlamentu většinu. Vzhledem k jejímu dominantnímu postavení se očekává rychlé a bezproblémové schválení změn.

Zelenskyj zároveň naznačil, že by Šmyhal mohl v budoucnu převzít post ministra obrany. Stávající šéf tohoto resortu Rustem Umerov je údajně zvažován jako možný velvyslanec Ukrajiny ve Spojených státech, což by představovalo další zásadní personální přesun.

Prezident se sešel se Svyrydenkovou a vicepremiérem Mychajlem Fedorovem, aby nastínil priority nového kabinetu na nejbližší půlrok. Mezi hlavní cíle patří zvýšení produkce zbraní na domácím trhu, kompletní uzavření smluv na dodávky dronů pro ozbrojené složky, ekonomické uvolnění a reformy uvnitř země, a také plné zajištění sociální podpory pro obyvatele.

Složení nové vlády zatím není známé. Pokud parlament rezignaci Šmyhala schválí, dosavadní kabinet automaticky končí a zákonodárci budou mít 30 dní na výběr jeho nástupce.

Už od léta 2024 se v zákulisí spekulovalo o možném odvolání Šmyhala, přestože i po vládních čistkách v září zůstal ve své funkci. Nyní se však zdá, že jeho éra v čele vlády skutečně končí.

Tyto změny přicházejí ve chvíli, kdy Ukrajina potřebuje pevné a rozhodné vedení, které dokáže čelit jak bezpečnostním výzvám, tak domácím hospodářským potížím. Stabilita vlády a její schopnost činit rychlá a efektivní rozhodnutí budou klíčové pro další vývoj země během válečného konfliktu.

Díky parlamentní většině má prezidentova strana zajištěné dostatečné hlasy pro prosazení nového vedení, a tak se očekává, že schválení nového kabinetu proběhne hladce a bez zdržení. 

Denys Anatolijovyč Šmyhal, dosavadní předseda vlády Ukrajiny, patří mezi nejvýznamnější postavy novodobé ukrajinské politiky. Po více než pěti letech ve funkci premiéra nyní oznámil svou rezignaci. Parlament by měl jeho vládu formálně odvolat 16. července 2025, čímž se završí éra nejdéle sloužícího ukrajinského předsedy vlády v historii země.

Šmyhal se narodil 15. října 1975 ve Lvově. Vystudoval inženýrství a ekonomiku na Lvovské polytechnice, kde později získal i titul kandidáta ekonomických věd, což odpovídá doktorátu. Jeho profesní kariéra započala v soukromém sektoru – působil jako účetní, ekonom a později manažer v několika investičních a energetických společnostech, mimo jiné i v Burshtynské tepelné elektrárně, patřící do impéria DTEK oligarchy Rinata Achmetova.

Do státní správy vstoupil Šmyhal v roce 2009. V následujících letech zastával různé pozice v rámci Lvovské oblastní správy a v roce 2019 byl jmenován guvernérem sousední Ivano-Frankivské oblasti. Odtud jeho kariéra prudce vzrostla – v únoru 2020 se stal vicepremiérem a ministrem pro regionální rozvoj a už o měsíc později, 4. března 2020, ho prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl do čela vlády. Parlament návrh schválil a Šmyhal se stal premiérem.

Jeho vláda čelila řadě bezprecedentních výzev. Prvním těžkým úkolem byla pandemie covidu-19, která těžce zasáhla ukrajinské zdravotnictví i ekonomiku. Ještě závažnějším momentem se stala plnohodnotná ruská invaze v únoru 2022, na kterou musela Šmyhalova vláda reagovat v krizovém režimu. Premiér sehrál klíčovou roli při zajišťování zahraniční pomoci, stabilizaci vnitrostátní ekonomiky a přechodu země na válečný provoz.

Přestože se jeho styl často označuje za technokratický a necharismatický, Šmyhal si získal pověst spolehlivého a kompetentního manažera, který dokázal stabilizovat situaci a koordinovat pomoc se západními partnery. Nebyl členem žádné politické strany a byl vnímán jako člověk prezidenta Zelenského, který mu důvěřoval i přes opakované spekulace o jeho odvolání.

V posledních týdnech však Zelenskyj oznámil, že plánuje rozsáhlou rekonstrukci vlády. Na Šmyhalovo místo navrhl dosavadní první vicepremiérku a ministryni hospodářství Juliji Svyridenkovou. Šmyhal by podle některých spekulací mohl nově zastávat post ministra obrany, zatímco stávající šéf resortu Rustem Umerov by se mohl stát novým velvyslancem Ukrajiny ve Spojených státech.

Prezident zároveň definoval priority pro novou vládu: zvýšení domácí výroby zbraní, masivní nákup dronů pro armádu, ekonomickou deregulaci a posílení sociální pomoci obyvatelstvu.

Denys Šmyhal je ženatý, s manželkou Katerynou mají dvě dcery. Přestože nikdy nepatřil k politickým hvězdám, jeho odkaz jako krizového manažera v době války bude součástí ukrajinské historie. Jeho odchod přichází ve chvíli, kdy Ukrajina potřebuje novou dynamiku a přípravu na poválečnou obnovu. Nyní bude záležet na tom, zda nová vláda dokáže navázat na jeho práci a zvládne úkoly, které jí prezident vytyčil. 

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.
Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Česko může poslat Ukrajině bojové letouny, prohlásil podle tamních médií Pavel v Kyjevě

Česká republika může v blízké době posílit ukrajinské letectvo o stroje určené k likvidaci ruských bezpilotních letounů. Během své návštěvy Kyjeva to podle ukrajinských médií oznámil prezident Petr Pavel. Podle jeho slov může Česko v relativně krátkém časovém horizontu poskytnout několik bojových letounů, které vykazují vysokou efektivitu právě při potírání útoků drony.

Více souvisejících

Ukrajina Denys Šmyhal

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

Český lev

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

včera

Robert Fico jednal s Donaldem Trumpem. (

Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi

Slovenský premiér Robert Fico se o uplynulém víkendu dočkal přijetí u amerického prezidenta Donalda Trumpa. Nezavítal nicméně do Bílého domu, jeho současný nájemník ho přijal ve vlastní rezidenci na Floridě. Politici si notovali například v kritice Evropské unie. 

včera

včera

Petr Fiala na víkendovém kongresu ODS.

Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti

Expremiér Petr Fiala (ODS) se v sobotu definitivně stáhl do ústraní. Po 12 letech totiž skončil v čele nejdéle trvale zastoupené politické strany v Poslanecké sněmovně. Zůstává jejím řadovým členem a poslancem. Objevily se však nejméně dvě spekulace ohledně jeho politické budoucnosti. Fiala se k nim vyjádřil na víkendovém stranickém kongresu. 

včera

včera

U.S. ARMY

Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi

Psal se 18. leden roku 1911, když se jednomu americkému letci podařilo něco, co se dosud nikomu nepovedlo – přistál se svým letadlem na palubě lodi. Tento jeho odvážný kousek se stal přelomem v dějinách vojenství. Letec, který provedl tento kurážný čin, se jako průkopník válečného letectví příliš neproslavil, zemřel totiž ještě téhož roku.

včera

včera

Grónsko

Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump přišel s novým, ryze vojenským argumentem pro své kontroverzní ambice ovládnout Grónsko. Podle jeho posledních vyjádření je vlastnictví tohoto dánského autonomního území „zcela zásadní“ pro vybudování ambiciózního protiraketového štítu známého jako Golden Dome (Zlatá kopule). Analytici a experti na obranu však upozorňují, že pro realizaci tohoto nákladného projektu není nutné největší ostrov světa anektovat.

včera

Jonas Gahr Støre, norský premiér

Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo

Americký prezident Donald Trump poslal norskému premiérovi Jonasi Gahru Støreovi dopis, který vyvolal v diplomatických kruzích značné pozdvižení. Trump v něm přímo spojil své nátlakové kroky vůči Grónsku se skutečností, že mu za rok 2025 nebyla udělena Nobelova cena za mír. Obsah listu, o kterém jako první informovala stanice CBS News, potvrdil i sám norský premiér.

včera

včera

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

včera

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy