Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

„Děkuji našim obráncům za jejich odvahu a prezidentovi Volodymyru Zelenskému za důvěru,“ uvedl Šmyhal ve svém oznámení na sociální síti Telegram. Jeho odchod je součástí širší vládní obměny, kterou inicioval prezident Zelenskyj.

Novou premiérkou by se podle prezidentova návrhu měla stát Julija Svyrydenková, která dosud zastávala post vicepremiérky a ministryně hospodářství. O jejím jmenování a složení nové vlády se má hlasovat ve středu, den po plánovaném odvolání stávajícího kabinetu.

Podle poslance opozice Jaroslava Jurčyšyna, předsedy parlamentního výboru pro svobodu slova, se bude celý proces řídit harmonogramem navrženým stranou Sluha národa, která má v parlamentu většinu. Vzhledem k jejímu dominantnímu postavení se očekává rychlé a bezproblémové schválení změn.

Zelenskyj zároveň naznačil, že by Šmyhal mohl v budoucnu převzít post ministra obrany. Stávající šéf tohoto resortu Rustem Umerov je údajně zvažován jako možný velvyslanec Ukrajiny ve Spojených státech, což by představovalo další zásadní personální přesun.

Prezident se sešel se Svyrydenkovou a vicepremiérem Mychajlem Fedorovem, aby nastínil priority nového kabinetu na nejbližší půlrok. Mezi hlavní cíle patří zvýšení produkce zbraní na domácím trhu, kompletní uzavření smluv na dodávky dronů pro ozbrojené složky, ekonomické uvolnění a reformy uvnitř země, a také plné zajištění sociální podpory pro obyvatele.

Složení nové vlády zatím není známé. Pokud parlament rezignaci Šmyhala schválí, dosavadní kabinet automaticky končí a zákonodárci budou mít 30 dní na výběr jeho nástupce.

Už od léta 2024 se v zákulisí spekulovalo o možném odvolání Šmyhala, přestože i po vládních čistkách v září zůstal ve své funkci. Nyní se však zdá, že jeho éra v čele vlády skutečně končí.

Tyto změny přicházejí ve chvíli, kdy Ukrajina potřebuje pevné a rozhodné vedení, které dokáže čelit jak bezpečnostním výzvám, tak domácím hospodářským potížím. Stabilita vlády a její schopnost činit rychlá a efektivní rozhodnutí budou klíčové pro další vývoj země během válečného konfliktu.

Díky parlamentní většině má prezidentova strana zajištěné dostatečné hlasy pro prosazení nového vedení, a tak se očekává, že schválení nového kabinetu proběhne hladce a bez zdržení. 

Denys Anatolijovyč Šmyhal, dosavadní předseda vlády Ukrajiny, patří mezi nejvýznamnější postavy novodobé ukrajinské politiky. Po více než pěti letech ve funkci premiéra nyní oznámil svou rezignaci. Parlament by měl jeho vládu formálně odvolat 16. července 2025, čímž se završí éra nejdéle sloužícího ukrajinského předsedy vlády v historii země.

Šmyhal se narodil 15. října 1975 ve Lvově. Vystudoval inženýrství a ekonomiku na Lvovské polytechnice, kde později získal i titul kandidáta ekonomických věd, což odpovídá doktorátu. Jeho profesní kariéra započala v soukromém sektoru – působil jako účetní, ekonom a později manažer v několika investičních a energetických společnostech, mimo jiné i v Burshtynské tepelné elektrárně, patřící do impéria DTEK oligarchy Rinata Achmetova.

Do státní správy vstoupil Šmyhal v roce 2009. V následujících letech zastával různé pozice v rámci Lvovské oblastní správy a v roce 2019 byl jmenován guvernérem sousední Ivano-Frankivské oblasti. Odtud jeho kariéra prudce vzrostla – v únoru 2020 se stal vicepremiérem a ministrem pro regionální rozvoj a už o měsíc později, 4. března 2020, ho prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl do čela vlády. Parlament návrh schválil a Šmyhal se stal premiérem.

Jeho vláda čelila řadě bezprecedentních výzev. Prvním těžkým úkolem byla pandemie covidu-19, která těžce zasáhla ukrajinské zdravotnictví i ekonomiku. Ještě závažnějším momentem se stala plnohodnotná ruská invaze v únoru 2022, na kterou musela Šmyhalova vláda reagovat v krizovém režimu. Premiér sehrál klíčovou roli při zajišťování zahraniční pomoci, stabilizaci vnitrostátní ekonomiky a přechodu země na válečný provoz.

Přestože se jeho styl často označuje za technokratický a necharismatický, Šmyhal si získal pověst spolehlivého a kompetentního manažera, který dokázal stabilizovat situaci a koordinovat pomoc se západními partnery. Nebyl členem žádné politické strany a byl vnímán jako člověk prezidenta Zelenského, který mu důvěřoval i přes opakované spekulace o jeho odvolání.

V posledních týdnech však Zelenskyj oznámil, že plánuje rozsáhlou rekonstrukci vlády. Na Šmyhalovo místo navrhl dosavadní první vicepremiérku a ministryni hospodářství Juliji Svyridenkovou. Šmyhal by podle některých spekulací mohl nově zastávat post ministra obrany, zatímco stávající šéf resortu Rustem Umerov by se mohl stát novým velvyslancem Ukrajiny ve Spojených státech.

Prezident zároveň definoval priority pro novou vládu: zvýšení domácí výroby zbraní, masivní nákup dronů pro armádu, ekonomickou deregulaci a posílení sociální pomoci obyvatelstvu.

Denys Šmyhal je ženatý, s manželkou Katerynou mají dvě dcery. Přestože nikdy nepatřil k politickým hvězdám, jeho odkaz jako krizového manažera v době války bude součástí ukrajinské historie. Jeho odchod přichází ve chvíli, kdy Ukrajina potřebuje novou dynamiku a přípravu na poválečnou obnovu. Nyní bude záležet na tom, zda nová vláda dokáže navázat na jeho práci a zvládne úkoly, které jí prezident vytyčil. 

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

Více souvisejících

Ukrajina Denys Šmyhal

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Lesní požáry zasáhly i Řecko. Při hašení se srazily dvě helikoptéry

Řecko se v těchto dnech potýká s mimořádně vážnou přírodní katastrofou, kdy se na mnoha místech země současně šíří ničivé lesní požáry. Extrémní meteorologické podmínky v kombinaci se silným větrem decimují rozsáhlé plochy lesů a zemědělské půdy. Situaci navíc zhoršují vichřice, které dosahují rychlosti až sto kilometrů za hodinu.

před 3 hodinami

Výbuch v centru Moskvy

Detaily výbuchu v Moskvě: Bombu do restaurace přinesla žena, mezi mrtvými je jeden z hostů

Centrem Moskvy otřásl v sobotu večer silný výbuch nástražného výbušného zařízení, které mělo podobu podomácku vyrobené bomby. Tragická událost se odehrála krátce před dvacátou hodinou v bezprostřední blízkosti oblíbené italské restaurace. Podle oficiálních úředních hlášení si exploze vyžádala nejméně tři lidské životy a přes dvacet zraněných osob.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump znepokojil svět. Kvůli válce s Íránem varuje před návratem Velké hospodářské krize

Varování amerického prezidenta Donalda Trumpa před hospodářskou katastrofou a možným návratem do časů Velké hospodářské krize vyvolalo vlnu znepokojení. Ačkoliv se trhy v červnu po dočasném podpisu memoranda o porozumění s Íránem částečně uklidnily, současný vývoj ukazuje, že hrozba ještě zdaleka nepominula. Smlouva byla zrušena, Hormuzský průliv je opět uzavřen a globální energetický sektor čelí zásadním výzvám.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Právo na opravu je tady. Rozbité spotřebiče už nemusíte vyhazovat, výrobci je musí opravit

V Evropské unii začala platit nová pravidla, která mají spotřebitelům výrazně usnadnit opravy rozbitých spotřebičů a elektroniky. Od konce července vstoupila v platnost legislativa zaměřená na prodloužení životnosti výrobků a omezení zbytečného vyhazování věcí, které ještě mohou dobře sloužit. Cílem je, aby se lidem oprava finančně i prakticky vyplatila více než nákup nového zboží.

před 6 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Ukrajina sestřelila od začátku války téměř půl milionu ruských raket a dronů

Ruské síly během posledního týdne stupňovaly vzdušný tlak na ukrajinské území a vyslaly přibližně 1900 útočných bezpilotních prostředků, 1600 naváděných pum a 144 raket různých typů. Podle ukrajinských představitelů tyto rozsáhlé údery zasáhly celkem šestnáct oblastí. Masivní bombardování způsobilo škody na více než patnácti stovkách objektů, přičemž významnou část zasažených cílů tvořily obytné domy.

před 7 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Nůžky se rozevírají. Kongo čelí masivnímu šíření eboly, Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy

Zatímco Demokratická republika Kongo čelí masivnímu šíření zákeřného viru ebola, sousední Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy. V některých oblastech si současná epidemie vyžádala již přes patnáct set obětí a tamní úřady přiznávají, že se situace vymyká kontrole. Naproti tomu ugandské zdravotnictví zaznamenalo pouze dvě desítky nakažených a po propuštění posledního pacienta z nemocnice země oznámila, že je nákaza pod kontrolou.

před 9 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům se opřel do Sáncheze. Pokud chcete proti Španělsku zakročit, podpoříme vás, vzkázal Evropě

Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa podrobila ostré kritice španělskou vládu kvůli vyhrocené migrační krizí v severoafrické enklávě Ceuta. Do tohoto španělského území sousedícího s Marokem dorazily desítky tisíc migrantů, což šéf Bílého domu označil za katastrofu a doslova invazi. Zároveň situaci využil v domácím politickém boji, když varoval, že podobný scénář hrozí i Spojeným státům, pokud ve volbách neuspějí republikáni.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Odvolal jsem úder proti Íránu. Měl být tak silný, že ho svět nezažil od konce druhé světové

Americký prezident Donald Trump oznámil, že odvolal chystaný masivní vojenský úder na Írán. K tomuto kroku přistoupil na základě žádosti samotného Teheránu a dalších blízkovýchodních států, které požadovaly prostor pro jednání. Šéf Bílého domu však zdůraznil, že zrušení operace je podmíněno tím, že se bezpečnostní dohodu podaří uzavřít bez jakýchkoliv odkladů.

před 11 hodinami

včera

včera

Teroristé Hamásu

Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok

Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace upozornila na praktiky velkých výrobců průmyslově zpracovaných potravin. Podle jejího šéfa Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tyto korporace maří globální snahy o potlačení obezity tím, že se soudí se státy, které chtějí prosadit zdravější stravování. Reagoval tak na zjištění novinářského průzkumu, na kterém se podílel britský deník The Guardian.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy

Některé části České republiky zasáhly velmi silné bouřky spojené s prudkým větrem, krupobitím a přívalovými srážkami. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se komplikace objevují zejména na Frýdecko-Místecku a v jižních okresech Jihomoravského kraje.

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA

Evropská fotbalová unie UEFA rázně vystoupila proti předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA Giannimu Infantinovi. Stalo se tak poté, co šéf světového fotbalu pod tlakem ostré kritiky stál z stolu návrh na prodej podílů v Mistrovství světa a dalších klíčových turnajích soukromým investorům. Vedení UEFA ve svém oficiálním prohlášení zdůraznilo, že Infantino ztratil důvěru široké fotbalové veřejnosti a že jeho současný způsob řízení organizace je neudržitelný.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

včera

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

včera

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy