ANALÝZA | Nejistota v obchodní politice otřásá celým světem. Co přijde nyní?

Obchodní spory, celní opatření a rostoucí geopolitické napětí postupně mění strukturu globální ekonomiky. Zatímco důvěra v předvídatelnost Spojených států oslabuje, Čína rozšiřuje svůj vliv v Asii, Africe i Latinské Americe. Svět se posouvá směrem k více rozdělenému a konkurenčnímu uspořádání.

Světové finanční trhy i podnikatelské prostředí jsou do značné míry závislé na předvídatelných a stabilních podmínkách. Časté změny v celní politice, zejména pokud dochází k rychlému střídání zavádění a rušení cel, mohou tuto stabilitu narušovat. V důsledku toho dochází k odkládání investičních rozhodnutí, pozastavení kontraktů a preventivnímu navyšování cen, kdy se firmy snaží vyrovnat s potenciálními dopady zvýšené nejistoty.

Vývoj na globálních burzách v posledních týdnech ukazuje zvýšenou citlivost trhů na politická prohlášení, která mohou v některých případech přehlušit samotná ekonomická data. Například vyjádření prezidenta Donalda Trumpa vyvolávají výrazné reakce investorů, což svědčí o rostoucím vlivu politické nejistoty na tržní dynamiku. Pokud tento trend přetrvá, může docházet k oslabování vazby mezi tržním chováním a fundamentálními ukazateli – což by v extrémním scénáři mohlo vést ke zvýšené volatilitě či náhlým korekcím.

Jedním z vedlejších efektů celních opatření může být i narušení důvěry v dosud stabilní dodavatelské řetězce. O tomto efektu už dříve psal server Economic Policy Institute.

Zavádění cel v některých případech motivuje firmy k přehodnocení výrobních a logistických strategií, což vede k přesunu výroby, její decentralizaci a hledání nových dodavatelských cest. Tyto změny často znamenají zvýšení provozních nákladů, které se mohou promítnout do konečných cen pro spotřebitele – a v širším měřítku přispět k inflačním tlakům, zejména v otevřených ekonomikách závislých na globálním obchodu.

Narušení důvěry v dolar

Skupina BRICS dlouhodobě usiluje o vytvoření alternativní ekonomické infrastruktury, která by snížila závislost mezinárodního obchodu na americkém dolaru. Ten si dosud udržuje dominantní postavení jak v oblasti mezinárodních plateb, tak jako klíčová rezervní měna, což Spojeným státům přináší významné měnové a geopolitické výhody. Část členských zemí BRICS, zejména Čína a Rusko, proto prosazuje koncepci multipolárního finančního systému, jenž by umožnil realizaci obchodních toků i v jiných měnách a mohl tím přispět k určitému rozložení globální ekonomické moci.

Opakované změny v americké obchodní politice, včetně jednostranného zavádění cel a odstupování od některých multilaterálních dohod, otevírají prostor pro větší angažovanost jiných světových mocností – zejména Číny. Ta na vývoj v mezinárodním obchodě reaguje snahou profilovat se jako stabilní a předvídatelný partner, který podporuje alternativní přístupy ke globálnímu hospodářskému uspořádání. Zatímco Spojené státy využívají nástroje cel a sankcí jako prostředek nátlaku, Čína zdůrazňuje dlouhodobou ekonomickou spolupráci a diverzifikaci obchodních vztahů. O tomto vývoji informoval server Newsweek.

Zůstává otázkou, do jaké míry představuje čínská pozice skutečný posun směrem k otevřenější spolupráci, a nakolik jde o pragmatickou reakci na vývoj v americké zahraničně-obchodní politice. Kritika čínských postupů – včetně měnové politiky, přístupu k zahraničním dlužníkům či transparentnosti obchodních podmínek – v mezinárodním prostoru nadále přetrvává. Přesto se zdá, že pro některé státy, zejména v rámci globálního Jihu, může být čínská nabídka vnímaná jako stabilnější a předvídatelnější alternativa ve srovnání s proměnlivostí amerických kroků.

Vybrat si mezi nejistotou nebo lichvou?

Čína v posledních letech rozšiřuje svou globální ekonomickou přítomnost nejen prostřednictvím obchodu, ale také formou finanční a infrastrukturní spolupráce, často označované jako tzv. dluhová diplomacie, jak ji označil například server Foreign Policy.

V rámci iniciativy Pás a stezka investuje do rozsáhlých projektů zejména v Africe, čímž si upevňuje nejen ekonomický, ale i geopolitický vliv. Zároveň se však v některých případech objevují obavy, že poskytované úvěry jsou spojeny s podmínkami, které mohou dlouhodobě zatěžovat státní rozpočty méně rozvinutých zemí a vytvářet závislost na čínském kapitálu.

V některých případech se státy, které nejsou schopny splácet své závazky vůči Číně, dostávají do pozice, kdy jsou nuceny nabídnout kompenzace v podobě strategických ústupků – například formou přístupu k přístavům, investičních výhod nebo podílů ve státních podnicích. Na rozdíl od přístupů Spojených států či Evropské unie, které často operují v rámci přísněji regulovaných mechanismů a s důrazem na transparentnost, Čína využívá flexibilnější rámec a bilaterální dohody k dosažení vlivu, který by prostřednictvím standardních investičních nástrojů bylo obtížnější získat.

Obchodní napětí mezi Spojenými státy a Čínou, které se v posledních letech pravidelně vyostřuje prostřednictvím celních opatření a jiných restrikcí, přispívá k urychlení širšího trendu geopolitické i obchodní přeskupení. Čínská strana v reakci na rostoucí protekcionismus ze strany USA postupně rozšiřuje své obchodní a investiční vazby do jiných regionů, čímž se snižuje její závislost na americkém trhu. Diverzifikace exportu i kapitálových toků tak představuje strategickou adaptaci na proměnlivé mezinárodní prostředí.

Spojené státy dříve zaujímaly v čínské obchodní bilanci mimořádně významné postavení, avšak dynamika posledních let ukazuje na postupnou změnu. V reakci na protekcionistická opatření a rostoucí obchodní nejistotu začal Peking aktivně rozvíjet a posilovat své hospodářské vazby s jinými regiony – především s jihovýchodní Asií, Latinskou Amerikou, Afrikou a Ruskem. Tato diverzifikace představuje strategickou snahu snížit zranitelnost čínské ekonomiky vůči tlaku ze strany Spojených států a Západu obecně.

Zatímco americká politika posledních let zdůrazňuje zvyšování cel a restrikcí, Čína systematicky buduje paralelní obchodní trasy, investiční toky a nové politicko-ekonomické aliance, jak popsalo Světové ekonomické fórum (WEF). Výsledkem tohoto vývoje může být nejen narůstající fragmentace globálního trhu, ale také posilování multipolárního obchodního systému na úkor dosud dominantního transatlantického modelu.

Z hlediska vzájemné obchodní závislosti zároveň odborníci upozorňují na strukturální asymetrii. Zatímco Spojené státy dovážejí z Číny převážně spotřební zboží – jako jsou smartphony, počítače, elektronika či hračky – Peking importuje z USA především průmyslové suroviny a komodity. Informoval o tom server Council on Foreign Relations.

To znamená, že případné navýšení cel na čínský export dopadá příměji na americké spotřebitele. Ilustrativní je odhad dopadů na cenu běžného modelu iPhonu, jehož cena by při 54% celním zatížení mohla vzrůst z původních 799 na více než 1 100 dolarů. Další navýšení by efekt ještě zesílilo.

Naopak čínská ekonomika je z hlediska spotřebitelských dopadů na americké zboží méně citlivá. Dovoz průmyslových produktů nebo zemědělských surovin umožňuje větší míru absorpce cenových změn – buď přes státní intervence, nebo náhradní dodavatele. I to je důvodem, proč Čína již od první vlny obchodního napětí v roce 2018 aktivně hledá nové partnery.

Například mezi lety 2018 a 2020 vzrostl vývoz sóji z Brazílie do Číny o více než 45 %, zatímco americký export v téže komoditě poklesl téměř o třetinu. Do roku 2024 klesl celkový export amerických zemědělských produktů do Číny na 29,25 miliardy dolarů, což je výrazný pokles oproti 42,8 miliardám z roku 2022. Informovala o tom například stanice Al-Džazíra.

Nahradí Čína USA?

Změny v globální ekonomické a geopolitické rovnováze ukazují, že Peking postupně upevňuje své postavení v regionech Asie, Afriky a Latinské Ameriky, kde se mu daří čím dál efektivněji konkurovat tradičnímu vlivu Spojených států. Tento posun je výsledkem kombinace cílených investic, infrastrukturních projektů a pružnější obchodní diplomacie, která klade důraz na bilaterální vztahy namísto multilaterálních rámců.

Pro řadu států v rozvojovém světě tak Čína představuje pragmatického partnera – často bez politických podmínek, jaké jsou typické pro spolupráci se Západem. I když je tento model doprovázen obavami z dlouhodobé zadluženosti nebo asymetrických výhod pro čínskou stranu, nabízí alternativu, která v době rostoucí globální nejistoty získává na atraktivitě.

Související

Euro, ilustrační fotografie. Původní zpráva

Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 
Friedrich Merz (CDU) Původní zpráva

Co se zmrazenými ruskými aktivy? Využití má své limity, upozorňuje ekonom pro EZ

Debata o využití zmrazených ruských aktiv v Evropě sílí. Německý kancléř Friedrich Merz připustil možnost jejich mobilizace, avšak varoval před riziky pro finanční trhy. Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz upozornil na právní i morální limity. Podle něj nelze jednat svévolně, a pokud k zabavení majetku dojde, musí se tak stát jednotně a transparentně.

Více souvisejících

Ekonomika Čína dovoz a vývoz

Aktuálně se děje

před 43 minutami

včera

Zaur Gurtsiev

V Rusku vyletěl do vzduchu armádní důstojník, ikona dobývání Mariupolu

V ruském městě Stavropol došlo k explozi, při které ve čtvrtek zahynul Zaur Alexandrovich Gurtsijev – místní místostarosta a známý veterán ruské války na Ukrajině. Podle ruských státních médií bylo Gurtsijevovi 34 let. Při výbuchu zemřel také další muž, jehož totožnost zatím nebyla oficiálně potvrzena.

včera

Mark Rutte

Česko podporuje Rutteho vizi 5% výdajů na obranu. Někteří spojenci stále nezvládají ani 2 % HDP

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyvíjí tlak na členské státy, aby v nadcházejících letech dosáhly cílové hranice pěti procent HDP na obranu. České ministerstvo obrany pro EuroZprávy.cz potvrdilo, že tento cíl podporuje a hodlá jej následovat. Výzva přichází v situaci, kdy některé státy stále nedosahují ani původní dvouprocentní hranice, a na přímé cestě k pěti procentům je zatím jen několik málo spojenců.

včera

Pavel Blažek

Blažkovo ministerstvo přijalo bitcoin za miliardu od provozovatele drogového tržiště

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že přijal dar v kryptoměně bitcoin v hodnotě jedné miliardy korun – peníze však podle zjištění Seznam Zpráv pocházejí přímo z peněženky, kterou experti spojují s bývalým nelegálním online tržištěm Nucleus, kde se obchodovalo se zbraněmi, drogami či kradenými identitami. Blažek se brání s tím, že původ bitcoinu nezkoumal a neviděl důvod se po něm pídit.

včera

Vražda, ilustrační foto

Evropa v číslech: Kde je nejbezpečněji a kde nejvíc hrozí, že vás zastřelí?

Evropa je dnes považována za jeden z nejbezpečnějších regionů světa — a to i navzdory občasným zprávám o tragických útocích a násilnostech. Statistiky ale mluví jasně: míra vražd na tomto kontinentu dlouhodobě klesá a mnohé evropské státy, včetně České republiky, se mohou pochlubit extrémně nízkou kriminalitou v oblasti násilných úmrtí. 

včera

včera

Harvardova univerzita

Trump chystá další kroky proti Harvardu. Soud je dopředu zablokuje

Administrativa Donalda Trumpa naznačila, že zřejmě ustoupí od okamžitého odebrání certifikace Harvardově univerzitě, která jí umožňuje přijímat zahraniční studenty. Místo toho by se mohla uchýlit k delšímu administrativnímu procesu, a to kvůli obavám mimo jiné z údajného selhání školy v boji proti antisemitismu.

včera

včera

Zdrogovaný řidič kamionu sestřelil v Ústí nad Labem autobus

Zdrogovaný řidič kamionu sestřelil v Ústí nad Labem autobus plný lidí a ujel. Zraněných jsou desítky

Ve čtvrtek odpoledne došlo v ústecké čtvrti Předlice k vážné dopravní nehodě, při níž kamion narazil do malého autobusu a z místa kolize ujel. Incident si vyžádal 25 zraněných, z toho tři lidé utrpěli středně těžká poranění. Řidiče kamionu se policii podařilo krátce poté vypátrat a zadržet. Test na alkohol byl negativní, ale zkouška na přítomnost drog vyšla pozitivně.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Ukrajina dostane od Německa miliardy eur. Rakety Taurus ale ne

Německý kancléř Friedrich Merz během televizního vystoupení na stanici ZDF uvedl, že dodávky střel dlouhého doletu Taurus Ukrajině „jsou ve hře“. Dodal však, že by jejich nasazení vyžadovalo několikaměsíční výcvik ukrajinských vojáků. Vyjádření přišlo jen den po návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Berlíně.

včera

včera

včera

včera

Euro, ilustrační fotografie.

Česko už předbíhají i Bulhaři. Ekonom pro EZ vysvětluje, zda by euro znamenalo zdražení

Bulhaři od příštího roku budou platit eurem, zelenou se mu k tomu chystá dát Evropská unie. Jeden z nejchudších států bloku se tak stane členem prestižní eurozóny, zatímco Česká republika stále zůstává u koruny. „Nemyslím, že by zavedení eura vedlo ke zdražování,“ podotkl pro EuroZprávy.cz ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity. Nevole veřejnosti k přijetí eura podle něj vede k tomu, že politická reprezentace země téma přijetí evropské měny příliš nezmiňuje. 

včera

včera

včera

včera

Britská ponorka HMS Superb

Černé moře Rusům nenechá. EU začala jednat, spouští novou vojenskou strategii

Evropská unie představila ve středu novou strategii pro oblast Černého moře, jejímž cílem je výrazně posílit schopnost regionu přepravovat těžkou vojenskou techniku v kontextu narůstající hrozby ze strany Ruska. Klíčovou součástí plánu je investice do infrastruktury, která by mohla urychlit pohyb evropských jednotek v případě krize.

včera

Putinovi dává ještě dva týdny na rozmyšlenou. Trump naznačil, co bude pak

Americký prezident Donald Trump dává ruskému protějšku Vladimiru Putinovi dva týdny na to, aby ho přesvědčil o tom, že Moskva stojí o ukončení války na Ukrajině. Rusku jinak hrozí jiná reakce ze strany Spojených států amerických. Informovala o tom BBC

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy