Čína odmítla, že by dodávala zbraně a munici Rusku

Ukrajina, Spojené státy a Británie se obávají, že Peking Rusku pomůže vojensky nebo při obcházení sankcí, které na Moskvu uvalily západní státy. Americký prezident Joe Biden v pátek varoval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga před "důsledky", které by pro Čínu měly takové kroky.

"Existují dezinformace o čínské vojenské pomoci Rusku. To odmítáme," řekl v rozhovoru s CBS diplomat.

Prohlásil, že Peking naopak posílá humanitární pomoc lidem zasaženým konfliktem. "Čína dělá to, že posílá (zasaženým válkou) jídlo, léky, spací pytle a dětskou výživu," řekl diplomat.

?? can be the global security system’s important element if it makes a right decision to support the civilized countries’ coalition & condemn ?? barbarism. It is a chance to sit at the table as equals. The West must explain to Beijing how $1.6 trillion differs from $150 billion

Ukrajinský vyjednavač a poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajl Podoljak nedávno vyzval Čínu, aby odsoudila ruskou agresi na Ukrajině. "Čína by se mohla stát důležitou součástí globálního bezpečnostního systému, pokud přijme správné rozhodnutí podpořit koalici civilizovaných národů a odsoudí ruské barbarství," uvedl na twitteru.

Čína se v ukrajinské krizi prezentuje jako neutrální aktér, odmítla odsoudit Rusko za invazi, ale zároveň ruskou agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila. 

Čína podle Američanů nedodala Rusku vojenské vybavení

Spojené státy od pátečního telefonátu amerického prezidenta Joea Bidena s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem neviděly, že by Čína dodávala Rusku vojenské vybavení. Dnes to řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.

"Nemohu dělat předpovědi do budoucna. Mohu vám ale říct, že jsme od těch jednání nebo od prezidentova hovoru se Sim nezaznamenali, že by Čína dodávala Rusku vojenské vybavení. Je to samozřejmě něco, co pečlivě sledujeme," řekl Sullivan novinářům. Dodal, že Biden dal svému čínskému protějšku jasně najevo, jaké by poskytnutí vojenského vybavení Rusku mělo pro Čínu důsledky, což čínská strana pochopila.

Čína se v ukrajinské krizi prezentuje jako neutrální aktér; odmítla odsoudit Rusko za invazi, zároveň ale ruskou agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila.

Moskva podle informací amerických zpravodajských služeb, na které se minulý týden odkazovala americká média, požádala Peking o finanční i vojenskou pomoc. Podle americké diplomatické depeše spojencům dal Peking najevo částečnou ochotu Rusku pomoci, píše zpravodajský web CNN. Rusko i Čína ale popřely, že by k takovým žádostem došlo.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.