Čína hlásí devět nových případů koronaviru, Rusko má přes 707 tisíc nakažených

Pevninská Čína ve středu zaznamenala devět nových případů nemoci covid-19, což je o dva více než o den dříve. Dnes o tom informovala agentura Reuters.

Peking, kde se v červnu objevilo nové ohnisko infekce, za středu neoznámil žádný přírůstek, a to třetí den v řadě.

Všichni nově nakažení byli lidé, kteří do Číny přijeli ze zahraničí, píše Reuters. Čína rovněž ohlásila šest asymptomatických případů, kdy byl koronavirus zjištěn, ale lidé nevykazují žádné příznaky. Za úterý takovýchto záchytů bylo rovněž šest. Úmrtí s covidem-19 dnes Čína neoznámila žádné.

Chinese mainland reported 9 new confirmed #COVID19 cases (all imported), and 6 new #asymptomatic COVID-19 patients pic.twitter.com/EvFIVyldhg

— Global Times (@globaltimesnews) July 9, 2020

Země, která má zhruba 1,4 miliardy obyvatel a kde se virus poprvé před více než půl rokem prokázal, zaznamenala celkem 83.581 nakažených. Z nich 4634 na komplikace související s infekcí zemřelo.

Rusko dnes oznámilo 6509 nových případů nákazy koronavirem a 176 úmrtí v uplynulých 24 hodinách. O den dříve to bylo 6562 případů a 173 úmrtí. Celkem se v nejrozlehlejší zemi světa s přibližně 146 miliony obyvateli nakazilo od počátku pandemie 707.301 lidí, uvedla agentura Interfax. Dodala, že denní přírůstek nových případů už dva týdny nepřesáhl sedm tisícovek.

Nákaze celkem podlehlo 10.843 lidí, což podle údajů štábu nepřekračuje 1,5 procenta všech nakažených, uvedl TASS. Až dosud se z nemoci covid-19, způsobované koronavirem, uzdravilo dohromady 481.316 lidí, tedy více než dvě třetiny ze všech nakažených.

Z hlediska počtu potvrzených případů je Rusko na čtvrté příčce na světě, po Spojených státech, Brazílii a Indii.

Ruské údaje o úmrtích v souvislosti s covidem-19 budí pochybnosti zejména v západních médiích, které je považují za nízké. Ruské úřady to vysvětlují včasným rozpoznáním nákazy a přijetím odpovídajících opatření. Nicméně například moskevská radnice údaje o úmrtích v souvislosti s covidem-19 v hlavním městě přehodnotila a výrazně zvýšila. Někteří demografové se domnívají, že úplnější obrázek bude k dispozici až po porovnání úmrtnosti v letošním roce a v dřívějších letech.

Moskevský starosta Sergej Sobjanin dnes podle listu Kommersant ohlásil, že od pondělka 13. července skončí povinné nošení obličejových roušek na ulicích hlavního města. Roušky ale zůstanou povinné v městské dopravě, zdravotnických zařízeních či obchodech. Starosta vzhledem k pozitivnímu vývoji avizoval také další zmírňování omezení ve školství, kultuře, službách, rekreaci a zábavě. Moskva s více než 227.000 potvrzenými případy nákazy, které podlehlo více než 4000 Moskvanů, představuje nejpostiženější z ruských regionů. Nicméně od 1. července denní přírůstek nových případů nepřekračuje 700.

Íránské úřady ohlásily za jediný den 221 úmrtí spojených s koronavirem, což je nejvyšší denní údaj od února, kdy v zemi propukla epidemie. Informovala o tom íránská agentura Tasním. Naposledy země hlásila rekordní počet úmrtí s koronavirem v úterý, kdy informovala o 200 mrtvých.

"Za posledních 24 hodin jsme kvůli nemoci covid-19 bohužel přišli o 221 našich krajanů, celkový počet mrtvých tak činí 12.305," uvedla na tiskovém brífinku mluvčí íránského ministerstva zdravotnictví. Celkový počet nakažených v zemi podle ní vystoupil na 250.458, přičemž od středečního poledne bylo zaznamenáno 2079 nových případů infekce. Více než 212.00 lidí se podle mluvčí ale z nemoci už zotavilo.

Íránská vláda kvůli obnově ekonomických aktivit začala už v dubnu uvolňovat protikoronavirová omezení, ale počet případů v zemi dál stoupá a v pěti provinciích je situace špatná, takže tam byla ochranná opatření zpřísněna.

Prezident Hasan Rúhání minulý týden řekl, že nošení roušek ve vnitřních veřejných prostorách je povinné a ti, kdo neuposlechnou, nebudou mít nárok na státní služby. Roušky byly dosud v Íránu povinné v prostředcích hromadné dopravy, ale teheránské úřady si stěžovaly, že to lidé nedodržují. Rúhání řekl, že lidé bez roušek nebudou napříště vpuštěni do úředních budov.

Související

Donald Trump Analýza

Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat

Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

Více souvisejících

Čína Peking Rusko Moskva Írán Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Petr Pavel

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

včera

Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

včera

Martin Červíček

Vedení ODS je kompletní. Post místopředsedy obhájil Vondra, mezi nově zvolenými je i Červíček

Vedení Občanské demokratické strany je po víkendovém kongresu v Praze kompletní. V nedělní volbě delegáti rozhodli o čtyřech řadových místopředsedech, kterými se stali poslanec Karel Haas, exministr Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra. Nejsilnější podporu získal Karel Haas s 383 hlasy, zatímco Alexandr Vondra jako jediný obhájil svůj dosavadní post v nejužším vedení.

včera

Prezident Trump

Trump zpoplatní členství v mírové radě pro Gazu. Od států za ni bude chtít neuvěřitelnou částku

Prezident Donald Trump plánuje zpoplatnit členství ve své nově vznikající „Radě pro mír“, která má dohlížet na situaci v Gaze. Podle informací médií Bloomberg a The Atlantic bude od států, které se chtějí do tohoto orgánu zapojit, vyžadovat příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Tato částka by měla zemím zajistit trvalé místo v radě bez nutnosti periodického obnovování mandátu.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Jako slon v porcelánu, zkritizoval Macinka Pavla. Není přitom jasné, jestli Ukrajině vůbec něco slíbil

Ministr zahraničí Petr Macinka se ostře opřel do prezidenta Petra Pavla za jeho nedávné kroky během návštěvy Ukrajiny. Prezident tam údajně přislíbil možnost dodání lehkých bojových letounů, prostředků včasného varování a generátorů, což však podle šéfa diplomacie nebylo předem projednáno s vládou. Macinka v České televizi prohlásil, že se hlava státu zachovala jako „slon v porcelánu“, a překročila tak své pravomoci.

včera

ČEZ

Vláda zahájí zestátnění ČEZ. Proces má trvat dva roky, tvrdí Havlíček

Vláda potvrzuje svůj záměr získat plnou kontrolu nad energetickou společností ČEZ. První vicepremiér Karel Havlíček v České televizi uvedl, že stát stále počítá s výkupem akcií od menšinových vlastníků. Celý tento náročný proces by měl podle jeho odhadů trvat přibližně osmnáct měsíců až dva roky.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyzval Íránce ke svržení režimu a ukončení vlády Chameneího

Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.

včera

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Chameneí označil Trumpa za zločince. Přiznal, že při protestech umírají tisíce lidí

Íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí poprvé oficiálně přiznal, že nedávné masové nepokoje v zemi si vyžádaly tisíce lidských životů. Během svého  projevu uvedl, že mnozí lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Zodpovědnost za vysoký počet obětí však odmítl připsat domácím bezpečnostním složkám a místo toho obvinil Spojené státy.

včera

Ilustrační foto

Lavina v Alpách smetla skupinu Čechů. Tři na místě zemřeli

Rakouské Alpy se potýkají s tragickou bilancí, kterou si vyžádaly tři ničivé laviny během jediného dne. Celkem osm lidí přišlo o život poté, co se v různých částech země uvolnily masy sněhu. Horská služba i policie potvrzují, že podmínky v horách jsou v současné době extrémně nebezpečné.

včera

17. ledna 2026 21:59

Prezident Trump

Trump chce rozhodnout o tom, zda může Netflix koupit Warner Bros

Americký prezident Donald Trump investoval nejméně milion dolarů do nákupu dluhopisů společností Netflix a Warner Bros Discovery (WBD). Vyplývá to z finanční zprávy, kterou Bílý dům zveřejnil tento pátek. Na celé transakci je nejvíce kontroverzní její načasování; k nákupům totiž došlo jen několik dní poté, co Trump veřejně prohlásil, že hodlá osobně zasahovat do schvalovacího procesu plánovaného spojení těchto dvou mediálních gigantů.

17. ledna 2026 21:14

Jana Černochová

Nové vedení nestačí, říká pro EZ po prvním dni sjezdu Černochová. Členům poslala rázný vzkaz

Exministryně obrany Jana Černochová neskrývá spokojenost s výsledky pražského kongresu ODS, který do čela strany vynesl Martina Kupku. Podle ní je nové složení vedení správným krokem, ale pro EuroZprávy.cz zároveň upozorňuje, že samotná změna ve špičkách strany k úspěchu stačit nebude. Černochová zdůraznila, že odpovědnost za restart občanských demokratů nesou všichni členové, kteří nyní musí společně pracovat na zásadní proměně politického stylu.

17. ledna 2026 19:58

17. ledna 2026 18:41

Martin Kupka

Koalice SPOLU jde k ledu. Kupka ji dál rozvíjet nehodlá

Jedním z nejzásadnějších prohlášení nového předsedy ODS byl postoj k budoucí spolupráci s koaličními partnery. Nový šéf strany Martin Kupka jasně deklaroval, že v rozvíjení projektu SPOLU již nehodlá pokračovat a chce se soustředit na samostatnou cestu občanských demokratů. 

Aktualizováno 17. ledna 2026 18:14

OBRAZEM: Zvrat na sjezdu ODS: Červíček se vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Jednání o novém vedení ODS na pražském kongresu přineslo zvrat, o kterém se na sjezdu v zákulisí podle informací serveru EuroZprávy.cz spekulovalo celý den. O post statutárního místopředsedy se měla původně utkat dvojice silných kandidátů – senátor Martin Červíček a starosta Prahy 9 Tomáš Portlík. Červíček se však na závěr svého nominačního projevu rozhodl z boje odstoupit a vyzval delegáty, aby podpořili jeho soupeře Portlíka.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy