Co může za vražedné požáry? V Austrálii mají jasno, žasne expert

Příroda se tvrdohlavě brání

The Australian je jedno z celosvětových médií, které nedokáže spojit devastující požáry s kolapsem klimatu, k němuž přispívá spalování fosilních paliv, deklaruje akademik. Připomíná, že požáry v Austrálii od loňského listopadu zničily více než 6 milionů hektarů buše, lesů a parků, vyžádaly si život 24 lidí a bezpočtu zvířat, včetně 20 tisíc koal.

"Jak na tyto události odpověděl The Australian?" pokládá si otázku Dyke. Konstatuje, že deník 18. prosince vychvaloval rostoucí vývoz australského uhlí do Číny, tedy v ten samý den, kdy australský meteorologický úřad oznámil, že země zažívá nejteplejší den v historii měření.

Australská vláda pak nadále věří, že budoucnost země se nadále odvíjí od bohatých uhelných zásob, přičemž tato představa není příliš zpochybňována, upozorňuje odborník. Dodává, že dopad fosilních paliv na klima v zemi je zřejmý - přispívají ke stále delším vedrům, suchům a požárům, které ničí australské ekosystémy a obytné oblasti.

Hlavní deník v zemi ovšem ve svém editorialu opakuje pozici australské vlády a tvrdí, že ti, kteří přičítají požáry klimatické změně trpí psychickým onemocněním a vyvolávají "falešnou klimatickou krizi", poukazuje Dyke. Podotýká, že v této alternativní realitě není důvod zpomalovat těžbu a spalování uhlí, protože smrtící vedra a požáry se odvíjejí od sezónních výkyvů.

I kdyby dopad lidské činnosti na klima činil tyto události pravděpodobnější, jedinou cestou je větší těžba fosilních paliv a spalování více uhlí, aby rostla ekonomika, která se dokáže budoucímu klimatickému kolapsu bránit, parafrázuje expert závěry australských médií. Zdůrazňuje, že australské buše a oceány se ve skutečnosti tvrdohlavě brání přistoupit na takový výklad.

Sydney čelí veřejné zdravotní krizi, jelikož jeho obyvatele dusí kouř s hořící buše, zatímco značnou část Velkého bariérového útesu již zničila rostoucí teplota vody, upozorňuje Dyke. "Klimatická změna ohrožuje to, čeho si Australané nejvíce cení," dodává.  

Toto je uhlí. Nebojte se

Mnoho Australanů si na mnoholetá sucha a letní požáry zvyklo, připouští akademik. Zmiňuje ale poslední průzkumy, podle kterých hned 64 % Australanů považuje klimatické změny za "kritickou hrozbu", která tak předstihla kybernetické zahraniční útoky a mezinárodní terorismus, navíc většina z nich chce dekarbonizovat ekonomiku své země.

Austrálie je přitom druhý největší exportér palivového uhlí na světě, konstatuje Dyke. Poukazuje, že v roce 2018 vytěžila 208 milionů tun suroviny, což tamní ekonomice přineslo 26 miliard australských dolarů (přes 400 miliard korun).

Pokusy řešit napětí mezi bojem s klimatickou změnou a klima ničící těžbou uhlí vedly k pádu řady australských premiérů, naposledy Malcolma Turnbulla, kterého nahradil Scott Morrison, který Turnbullův plán na omezení uhelných elektráren vylíčil jako hrozbu pro pracovní místa a prosperitu.

V roce 2017 si Morrison do parlamentu přinesl kus uhlí a prohlásil: "Toto je uhlí. Nebojte se. Neděste se," připomíná odborník. Dodává, že politi následně zákonodárcům připomněl, že toto uhlí vytěžili lidé, kteří je zvolili.

Není tajemstvím, že mediální společnost News Corp magnáta Ruperta Murdocha, která stojí za novinami The Australian, pevně podporuje Morrisona, uvádí Dyke. Podotýká, že News Corp provozuje v Austrálii 140 mediálních platforem, a tak se tato podpora mění v konstantní mediální tlak.

V květnu loňského roku lídr australské opozice Bill Shorten prohlásil, že část News Corp by se měla označit za politickou stranu, jelikož před parlamentními volbami vede otevřenou kampaň za Morrisona, uvádí expert. Vysvětluje, že ta zahrnovala zdůrazňování rizik plynoucích pro ekonomiku z klimaticky vstřícných opatření a zlehčování hrozby, kterou rychle se měnící klima znamená pro planetu.       

"A proto navzdory klimatické krizi probíhající doslova před jeho sydneyskými kancelářemi The Australian oslavuje uhlí a nadále označuje požáry za přírodní pohromu," shrnuje Dyke. Očekává však, že tato pozice nebude udržitelná navždy a dříve či později ji vyvrátí stále extrémnější počasí. Riziko podle něj spočívá v tom, že realita může "kousnout" ve chvíli, kdy bude příliš pozdě na účinnou reakci.