Hongkong dál vzdoruje Číně. Policie střílela do demonstrantů pepřové projektily, 289 zatčených

Stovky lidí dnes vyšly do ulic v Hongkongu na protest proti odkladu parlamentních voleb a novému kontroverznímu bezpečnostnímu zákonu. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž policie do davu vystřelila pepřové projektily. Policie pak oznámila, že zatkla na 290 lidí, většinu z nich za nelegální shromažďování.

V červenci správkyně Hongkongu Carrie Lamová volby, které se původně měly konat dnes, o rok odložila, což zdůvodnila pokračujícím šířením koronaviru. Rozhodnutí bylo ranou pro prodemokratickou opozici, která si po vyhraných listopadových místních volbách dělala naděje na historický úspěch v hlasování. Pouze polovina ze 70 parlamentních křesel v hongkongském parlamentu je přímo volená. O obsazení zbylých míst rozhodují místní zájmové skupiny, které jsou většinou nakloněny užší spolupráci s pevninskou Čínou. Ta převzala kontrolu nad bývalou britskou kolonií v roce 1997.

"Dnešek měl být náš volební den, musíme klást odpor, bojovat za svůj hlas," uvedla 70letá demonstrantka. "Vraťte mi můj hlas" a "Zkorumpovaní policisté", volali účastníci demonstrace.

Policie podle agentury AP oznámila, že zadržela 289 lidí, většinu z nich za nedovolené shromažďování. Jedna žena byla zatčená za šíření hesel požadujících nezávislost Hongkongu. Policie na své facebookové stránce upozornila, že nový bezpečnostní zákon šíření podobných hesel zakazuje.

Hongkongská vláda večer vydala prohlášení, v němž odsoudila dnešní dění jako "nelegální a egoistické počínání" demonstrantů. "Prioritou Hongkongu je sjednotit se a společně bojovat proti viru," sdělil vládní mluvčí.

Parlamentní volby by byly první poté, co stálý výbor čínského parlamentu koncem června schválil kontroverzní bezpečnostní zákon, který definuje čtyři trestné činy, jimiž jsou separatistické, podvratné a teroristické aktivity a spolupráce s cizími silami s cílem ohrozit národní bezpečnost. Občané Hongkongu, kteří budou na základě této legislativy zatčeni, mohou být souzeni v pevninské Číně. Hongkongská vláda trvá na tom, že parlamentní volby nebyly odloženy z politických důvodů.

Podle kritiků je nový bezpečnostní zákon porušením zásady "jedna země, dva systémy", k jejímuž dodržování na 50 let se Čína zavázala, když správu nad Hongkongem přebírala od Británie. Princip garantuje místním obyvatelům řadu svobod, včetně nezávislého soudnictví. Zastánci zákona naopak tvrdí, že přinese stabilitu po loňských protipekingských a prodemokratických protestech.

Watch how the Hong Kong police treated this frightened girl who was only walking on a shopping street.#FreeHongKong#StandWithHongKong pic.twitter.com/8rwoRoYRqd

— Nathan Law 羅冠聰 ? (@nathanlawkc) September 6, 2020

Na demonstraci dohlížely tisíce policistů. Účastníci pochodu skandovali protivládní slogany "osvoboďte Hongkong", což nový bezpečnostní zákon zakazuje. Agentura Reuters uvedla, že bylo zatčeno i několik prominentních aktivistů včetně Figa Chana z hnutí za občanská práva Civil Human Rights Front a někdejšího zákonodárce Leung Kwok-hunga. Informace se podle Reuters objevila v příspěvku na Chanově facebookové stránce.

Počet protivládních demonstrací v Hongkongu se letos snížil kvůli omezením shromažďování, jež byla zavedena kvůli šíření koronaviru, a kvůli bezpečnostnímu zákonu, který trestá činy, jež Peking považuje za podvratné, separatistické, teroristické či za tajnou spolupráci se zahraničními aktéry.

Koronavirus se v Hongkongu od ledna potvrdil u zhruba 4800 lidí. Denní počty nových případů od června klesly z trojciferných až na jednociferné čísla, píše Reuters. Místní policie žádosti o povolení protestů v uplynulých měsících zamítala. Podle současných protikoronavirových opatření se tam smí shromažďovat maximálně dva lidé.

Související

Hongkong

V Hongkongu zatkli 47 prodemokratických aktivistů

Policie v Hongkongu zatkla 47 prodemokratických aktivistů kvůli údajnému "spiknutí za účelem rozvracení země". Jedná se o dosud největší zatýkání za jediný den na základě bezpečnostního zákona, který loni prosadila Čína, píše agentura AFP.

Více souvisejících

demonstrace v Hongkongu Hongkong Carrie Lamová Čína volby v Hongkongu

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy