Masová razie v Hongkongu: Zatčeno přes 50 prodemokratických aktivistů, Tchaj-wan je šokován

Podle opoziční Demokratické strany policie zatkla aktivisty za účast v nezávisle organizovaném neoficiálním hlasování v červenci 2020, při kterém měli být vybráni demokratičtí kandidáti pro parlamentní volby. Vlády Hongkongu a Pekingu v té době varovaly, že tím mohou porušit nový zákon. Parlamentní volby se měly konat loni v září, byly ale odložené, podle úřadů kvůli koronaviru.

Policie při zásahu také vtrhla do kanceláří prodemokratické internetové mediální společnosti Stand News. Reportérka Stand News uvedla, že policie požádala šéfredaktora o podepsání dokumentů souvisejících s vyšetřováním národní bezpečnosti. Prohledána byla i redakce dalších hongkongských médií Apple Daily and Inmediahk a hongkongského ústavu pro průzkum veřejného mínění, který pomáhal demokratické primárky organizovat.

Vedoucí představitel hongkongské policie Li Kwai-wah informoval o zásahu, na němž se na 72 různých místech podílelo na 1000 pracovníků bezpečnosti. Hongkongský ministr bezpečnosti John Lee oznámil, že zatčení se chystali způsobit "vážnou škodu" společnosti a že vláda nebude tolerovat "podvratné" jednání. Podle Leea měli zadržení v plánu získat většinu křesel v parlamentu, paralyzovat vládu a donutit propekingskou správkyni Hongkongu Carrie Lamovou k rezignaci.

Čína, pod jejíž správu se bývalá britská kolonie Hongkong vrátila v roce 1997, uvedla, že podporuje hongkongské úřady při plnění jejich povinností. "Práva a svobody hongkongského lidu nebyly nijak zasaženy," řekla mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing na dnešní tiskové konferenci.

Mezi zatčenými jsou podle facebookové stránky Demokratické strany a veřejnoprávní stanice RTHK mimo jiné bývalí zákonodárci a aktivisté James To, Lam Cheuk-ting a Lester Shum. Zadržen byl například také americký právník a bojovník za lidská práva John Clancey.

Zásah proti nejvýznamnějším aktivistům města, z nichž někteří hájí agresivní taktiku proti Pekingu, ale také bývalým demokratickým zákonodárcům a dalším umírněným hlasům podpoří obavy z posilování autoritářské vlády v Hongkongu. Zvýší také napětí mezi Čínou a USA ve chvíli, kdy se připravuje na převzetí funkce amerického prezidenta Joe Biden.

Antony Blinken, který se má v nové americké vládě stát ministrem zahraničí, v reakci zdůraznil, že Bidenova vláda bude stát při hongkongském lidu a proti potlačování demokracie ze strany Pekingu.

The mass arrest in #HongKong comes as a deep shock to those who treasure freedom. In #Taiwan??, we strongly condemn the act & will continue speaking out for the rights of the democracy advocates. The free world must unite against authoritarianism: No more room for ambiguity! JW https://t.co/ZxXEeZ2ef1

Vláda Tchaj-wanu, který Čína považuje za svou provincii, ale který funguje de facto nezávisle, uvedla, že je zatýkáním v Hongkongu šokována. "Pokud budou demokracie a svobody v Hongkongu nadále takto upadat, ovlivní to postavení města jako mezinárodního finančního centra, což pevninské Číně nijak neprospěje," dodala tchajwanská vláda.