Japonský premiér Šinzó Abe rezignuje. Jeho zdravotní stav se začal zhoršovat

Pětašedesátiletý Abe podle televize NHK trpí ulcerózní kolitidou. V červnu podstoupil testy, které ukázaly, že se mu nemoc vrátila, a v průběhu července se cítil čím dál více unavený. Nyní zahájí novou léčbu, která bude ale podle premiéra dlouhodobá. Abeho funkční období mělo skončit až v září příštího roku.

Abeho záměr odstoupit oznámil nejprve v živém vstupu v NHK představitel vládní Liberálnědemokratické strany (LDP) Hirošige Seko. Premiér informaci později potvrdil na tiskové konferenci. "Nemohu být premiérem, pokud nemohu činit ta nejlepší rozhodnutí pro svůj lid. Proto jsem se rozhodl odstoupit ze své funkce," řekl Abe.

Na tiskové konferenci se zároveň omluvil národu za to, že není schopen dokončit mandát, a tak dostát svým povinnostem. Kdo by ho mohl v čele LDP a zároveň v čele vlády nahradit, nechtěl Abe komentovat. Řekl jen, že výběr jeho nástupce nezáleží na něm.

Deník Asahi šimbun napsal, že se má mimořádně sejít vedení LDP k jednání o volbě Abeho nástupce do čela strany. Nový stranický vůdce by pak měl setrvat v čele vlády do konce Abeho volebního období; schválit ho musí parlament. Japonská agentura Kjódó napsala, že Fumio Kišida, který byl v letech 2012-2017 ministrem zahraničí, je ochoten stát se Abeho nástupcem. Kromě Kišidy se uvádí také jméno bývalého ministra obrany Šigerua Išiby nebo vládního mluvčího Jošihideho Sugy.

Japonským premiérem je Abe nepřetržitě od roku 2012, poprvé jím byl zvolen už v roce 2006. Tehdy se stal nejmladším předsedou japonské vlády od dob druhé světové války a zároveň prvním, který se narodil až po válce. Jeho první premiérské období skončilo rezignací o rok později. V pondělí se Abe stal nejdéle nepřetržitě sloužícím japonským premiérem, když dosáhl 2799 dní v úřadě, čímž překonal funkční období svého prastrýce Eisakua Satóa. Ten byl premiérem v letech 1964-1972.

Podle japonských médií byl Abe v srpnu hospitalizován několikrát, ale jeho spolupracovníci tehdy hovořili o "pravidelné kontrole". Spekulace o jeho zhoršujícím se zdravotním stavu trvají od začátku července, kdy se objevila zpráva, že premiér zvracel krev. Kvůli chronickým potížím také rezignoval v roce 2007, po roce v úřadě. Když se do něj roku 2012 vrátil, řekl, že se vyléčil s pomocí nového léku.

Japonské akcie strmě klesají

Hlavní index tokijské burzy Nikkei 225 v první reakci na zprávy o premiérově demisi odepsal až o 2,65 procenta. Obchodování nakonec uzavřel poklesem o 1,41 procenta na 22.882,65 bodu.

"Japonským akciím obvykle svědčí dlouhotrvající a stabilní vlády, což platí zejména v případě Abeho. Zahraniční investoři by se také mohli obávat, jaký bude vztah vlády a japonské centrální banky," řekl analytik Takotoši Itošima ze společnosti Pictet Asset Management. Index tokijské burzy teď podle něj zamíří k hodnotě kolem 21.000 bodů.

Agresivní stimuly Abeho vlády a blízká spolupráce s centrální bankou japonským akcií svědčily. Hlavní index v roce 2018 vystoupil na maximum za 27 let.

"Trh se nyní trochu vzchopil, já si ale myslím, že bychom měli být před začátkem příštího týdne obezřetní," poznamenal analytik Šingo Ide z organizace NLI Research Institute. "Ať už ho nahradí kdokoli, získat silnou podporu nebude snadné a politická nejistota patrně trh negativně ovlivní," dodal.