Bělorusko stále více znervózňuje Evropu. Lotyšsko posílí ochranu hranic, Ukrajina vybuduje opevnění

"Na žádost Charkovské a Černihivské oblasti... přidělujeme 911,5 milionu hřiven Charkovské oblasti a 363 milionů hřiven Černihivské oblasti na vybudování vojenské infrastruktury a opevnění," uvedl Šmyhaľ na sociální síti Telegram.

Černihivská oblast byla na začátku invaze částečně okupována ruskými vojsky, ale později ukrajinské síly okupantů vyhnaly. Charkovská oblast hraničí s ruskou Belgorodskou oblastí a je stále částečně okupována Ruskem. V posledních týdnech je také dějištěm aktivních bojů.

Bělorusko je nejbližším spojencem Ruska a dlouhodobě podporuje invazi Ruska na Ukrajinu. Minsk dokonce umožnil Moskvě, aby invazi spustila i z běloruského území. Své území také poskytl bojovníkům z ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, kteří se tam přesunuli na základě dohody o ukončení jejich červnové vzpoury.

Dění v Bělorusku znervozňuje i Polsko, které zvýšilo počet vojáků na hranici. Ti mají sloužit jako odstrašující prostředek v době "destabilizujících" kroků proruského souseda. Uvedl to v sobotu polský ministr obrany Mariusz Blaszczak. 

Blaszczak se v Jarylowce na východě Polska setkal s některými z vojáků, které armáda poslala k běloruské hranici. Zdůraznil, že zvýšená vojenská přítomnost je výlučně odstrašujícím, ne nepřátelským krokem, jak tvrdí Minsk a Moskva.

"Není pochyb, že běloruský režim spolupracuje s Kremlem a že cílem útoků na polskou hranici je narušit stabilitu naší země," řekl podle médií Blaszczak s odkazem na dva běloruské vojenské vrtulníky, které nakrátko vstoupily do vzdušného prostoru Polska.

Varšava to označila za úmyslnou provokaci. Provládní skupina v Bělorusku také nedávno tvrdila, že polští politici, podporující Ukrajinu ve válce proti útočícímu Rusku "svými činy a rétorikou rozdmýchají oheň války", přičemž je "pohání šovinismus".

Blaszczak oznámil, že na hranici s Běloruskem umístí celkem 10.000 příslušníků armády a jednotek územní obrany. Budou tam působit spolu s obvyklou pohraniční stráží. Polsko je navíc znepokojeno přítomností žoldnéřů ruské Wagnerovy skupiny. 

Lotyšská ministryně obrany Inára Múrnieceová také nařídila armádě, aby pomohla s ostrahou hranic s Běloruskem. Lotyšská pohraniční stráž ve svém prohlášení uvedla, že má informace o možném nárůstu "hybridních hrozeb".

Běloruské úřady se podle ní stále více podílejí na organizování toku migrantů pokoušejících se překročit hranice nelegálním způsobem. Lotyšsko se podobně jako Polsko a Litva v poslední době stále více obává o bezpečnostní situaci na hranicích s Běloruskem. Země proto posilují jejich ochranu.