Biden chce snížit rozpočtový deficit, za deset let o 2,9 bilionu dolarů

ČTK

ČTK

9. března 2023 20:17

Americký prezident Joe Biden.
Americký prezident Joe Biden. Foto: The White House

Americký prezident Joe Biden představil svůj rozpočtový plán, který by v příštím desetiletí měl snížit deficit o 2,9 bilionu USD (64,7 bilionu Kč). To je vyšší cíl, než jaký slíbil ve svém projevu minulý měsíc, kdy uvedl, že plánuje snížení deficitu o dva biliony USD. Plán počítá hlavně s vyššími daněmi pro bohaté. Je však již jasné, že republikáni návrh odmítnou. Agentura Kjódó upozornila, že celkový rozpočtový deficit za deset let do fiskálního roku 2033 by měl činit 17,05 bilionu USD.

Návrh rozpočtu celkově očekává dodatečné daňové příjmy 4,7 bilionu USD a úspory 800 miliard USD díky změnám ve vládních programech. Biden ale také požaduje nové výdaje 2,6 bilionu USD.

V příštím fiskálním roce, který začne 1. října, chce Bidenova vláda zvýšit rozpočtové výdaje o osm procent na 6,88 bilionu USD. Výdaje na obranu mají vzrůst o 3,3 procenta na 886 miliard USD. Příjmy mají činit 5,04 bilionu USD. Deficit by se tak zvýšil na 1,85 bilionu USD z 1,57 bilionu USD.

Bidenův návrh se letos v Kongresu setkává s tvrdým odporem, protože republikáni v listopadových volbách získali kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů. Velká část návrhů z plánu rozpočtu tak zřejmě nebude přijata.

Bidenův desetiletý rozpočtový plán točí převážně kolem myšlenky zdanění bohatých, které by pomohlo financovat programy pro střední třídu, starší lidi a rodiny. Biden často mluví o to, že firmy a bohatí musí platit svůj spravedlivý podíl.

Zvýšení daní zahrnuje zrušení části daňových škrtů z roku 2017, které učinil tehdejší prezident Donald Trump, protože nižší daně nepřinesly růst, který Trump sliboval. Biden navrhuje nové daně pro miliardáře a zvýšení sazby daní z příjmu právnických osob a daně ze zahraničních zisků amerických nadnárodních firem. Chce také zvýšit horní mezní sazbu daně u příjmů nad 400.000 USD a zrušit zvýhodněnou sazbu pro příjmy z kapitálových výnosů pro domácnosti s příjem nad jeden milion USD.

Návrh zahrnuje také nové výdaje 2,6 bilionu USD, včetně obnovení rozšířené daňové úlevy na děti až na 3600 USD na dítě ze současných 2000 USD.

V době zvýšeného napětí s Ruskem a Čínou návrh rozpočtu v příštích deseti letech počítá s poklesem vojenských výdajů v poměru k výkonu americké ekonomiky. Federální výdaje však mají činit zhruba čtvrtinu ekonomického výkonu kvůli vyšším výdajům na sociální a zdravotní pojištění. Tím se prakticky zachovává stejná velikost vlády jako v současnosti.

Republikáni požadují přísné škrty ve výdajích výměnou za zrušení zákonného limitu pro zadlužování vlády. Zatím však nemají žádný protinávrh pro plán předložený Bidenem a jediné co uvádějí je, že odmítnou plán zvýšit daně pro bohaté. Tento plán by mohl být jedním z hlavních politických bodů případné Bidenovy prezidentské kampaně za znovuzvolení v roce 2024. Biden však zatím nepotvrdil, zda bude o znovuzvolení usilovat.

Republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy prohlásil, že prezidentem navržené snížení deficitu je nedostatečné. Vyzval k tomu, aby se vláda USA vydala cestou vyrovnaného rozpočtu.

"Republikáni v Kongresu neustále tvrdí, že chtějí snížit deficit, ale nepředložili žádný komplexní plán, který by ukazoval, co sníží," řekla ředitelka Úřadu pro řízení a rozpočet Shalanda Youngová. "Těšíme se, až uvidíme jejich rozpočet, aby ho Američané mohli porovnat s tím, co předkládáme dnes."

před 1 hodinou

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Související

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Trumpovy daňové škrty mohou spustit finanční krizi, varuje ekonom

Navzdory klesajícím úrokovým sazbám a růstu dovozních cel vykazují americké finanční trhy varovné signály. Výnosy z dluhopisů rostou, dolar oslabuje a cena zlata stoupá – to vše podle ekonoma Desmonda Lachmana z American Enterprise Institute naznačuje, že zahraniční investoři ztrácejí důvěru v rozpočtovou politiku prezidenta Donalda Trumpa.

Více souvisejících

USD ,  USA (Spojené státy americké) ,  Joe Biden

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 2 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

včera

včera

včera

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy