Rostoucí státní dluh Spojených států amerických dosáhl hranice 40 trilionů dolarů (v českém přepočtu bilionů), což vyvolává obavy o budoucí stabilitu tamní i globální ekonomiky. Na překročení této hranice mělo vliv zvyšování veřejných výdajů za vlád Donalda Trumpa i Joea Bidena, pokles příjmů z daní způsobený jejich dřívějším snížením a rozpočtové reakce na finanční krizi v roce 2008 či pandemii covidu-19.
Zatímco v roce 2016 činil americký dluh přibližně 20 trilionů dolarů, během následujícího desetiletí se zdvojnásobil. Podle údajů Společného ekonomického výboru Kongresu se tato částka v současnosti zvyšuje o zhruba 90 tisíc dolarů každou sekundu.
Na rozdíl od minulosti situaci komplikují vysoké úrokové sazby, které prodražují obsluhu státního dluhu. Platby na úroky v současnosti tvoří téměř 20 procent daňových příjmů USA, což představuje vyšší částku, než jaká směřuje do rozpočtu na obranu.
Dluhová zátaž USA dosahuje přibližně 126 procent výkonu ekonomiky, což je sice nižší hodnota než u jiných zemí skupiny G7, jako jsou Japonsko či Itálie, investoři však požadují stále vyšší výnosy ze státních dluhopisů.
Americká vláda navíc na finančním trhu soutěží o kapitál s technologickými firmami, které si půjčují rozsáhlé prostředky na investice do umělé inteligence. Podle ekonomů navíc vyšší náklady na půjčky v USA postupně zvyšují úroky i v dalších zemích sveta.
Pro běžné domácnosti tento vývoj znamená především vyšší úrokové sazby u hypoték, úvěrů na auta či kreditních karet, přičemž nejvíce zasaženi bývají lidé s nižšími příjmy. Rostoucí náklady na financování se propisují také do hospodaření firem, které tyto výdaje následně promítají do koncových cen zboží a služeb pro spotřebitele.
Spojené státy se v současnosti přibližují k zákonem stanovenému dluhovému stropu ve výši 41,1 trilionu dolarů a Kongresový rozpočtový úřad odhaduje, že by dluh mohl do roku 2036 vzrůst až na 64 trilionů dolarů. Bleskový zásah amerického ministerstva financí v podobě zpětného odkupu státního dluhu přinesl pokles úrokových sazeb pouze krátkodobě.
Analytici webu BBC upozorňují, že bez výraznějšího ekonomického růstu nebo zásadních reforem daňového a výdajového systému bude výrazné snížení deficitu v nejbližších letech těžko dosažitelné.
Související
Trump se chce opět setkat se severokorejským diktátorem Kimem
Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů
Aktuálně se děje
před 56 minutami
Letadlová loď USS Abraham Lincoln se po devíti měsících u Íránu vrací na základnu
před 1 hodinou
Dluh USA je astronomický. Zdvojnásobil se za pouhých 10 let
před 1 hodinou
Hanba, křičeli lidé na Okamuru u Českého rozhlasu. Pískalo se i na Pavla a Schillerovou
před 2 hodinami
Noční můra pro NATO: Jak by odchod Francie změnil alianci?
před 3 hodinami
Počasí: Česko dnes zasáhnou velmi silné bouřky
před 4 hodinami
Panamský průplav kvůli extrémnímu suchu omezuje počet lodí, které mohou proplout
před 4 hodinami
Kyjev se stal terčem jednoho z nejmasivnějších úderů od začátku války
před 5 hodinami
Severní Korea zásadním způsobem rozšiřuje vojenskou podporu Rusku ve válce proti Ukrajině
před 6 hodinami
Rodí se nejsilnější El Niño v moderní historii. Svět čekají teploty, jaké ještě nezažil
před 7 hodinami
Počasí se na víkend uklidní, vyplývá z předpovědi
včera
Kontroly kvůli kratomu a dalším látkám. Ve většině případů došlo k porušení zákona
včera
Princezně Dianě bude věnována nová kniha. Napsal ji její bratr
včera
Dalšího Oscara se pro Česko pokusí získat dokument, rozhodli akademici
včera
Havlová se bude podílet na pořádání Ceny Václava Havla za lidská práva
včera
Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny
včera
Předčasné smrti Hayden Panettiere lituje i Kličko. S herečkou má dceru
včera
Trump se chce opět setkat se severokorejským diktátorem Kimem
včera
Na Přerovsku spadla větrná elektrárna. V Česku se to dosud nestalo
včera
Zeman prý koketuje s další prezidentskou kandidaturou
včera
Volby za války nejsou realistické, zní z okolí Zelenského
Ukrajina se momentálně snaží především o to, aby válka se sousedním Ruskem skončila co možná nejdříve. Otevřela by se tak i cesta ke konání voleb, na což apeluje například bývalý ministr obrany Mychajlo Fedorov. Podle spolupracovníků prezidenta Zelenského je ale jeho návrh nerealistický.
Zdroj: Lucie Podzimková