Islámský stát v zotročené Evropě? Admirál promluvil o vážném nebezpečí

Jak velká je hrozba?

"Po stětí 21 egyptských koptských křesťanů radikálními islamisty deklarujícími svou příslušnost k IS začala italská vláda posilovat svou snahu bránit své území před útokem. Jak reálná je tato hrozba? A co by měla Itálie dělat?" pokládá otázku Stavridis.

"Zaprvé bychom si měli poslechnout, co IS říká: Minulý rok propagandistický magazín této skupiny Dabiq přinesl na obálce článek s titulkem 'Úvahy o poslední křížové výpravě', který byl doplněn obrázkem černé džihádistické vlajky vlající nad náměstím sv. Petra. 'Dobudeme váš Řím, zničíme vaše kříže a zotročíme vaše ženy,' uvedl jeden z vůdců skupiny. 'Pokud to nestihneme my, pak to stihnou naše děti a vnuci a oni prodají vaše syny jako otroky na otrokářském trhu.' Jinde plátek pobízel: 'Každý muslim by měl vyjít ze svého domu, najít křižáka a zabít ho...a IS přetrvá dokud jeho vlajka nezavlaje nad Římem,'" cituje admirál.

"Hyperbola? Pochopitelně. Skutečně možné? Ani náhodou. Ale měli by Evropané brát tato slova v potaz, když přemýšlí o možném útoku proti jejich vlasti? Určitě," konstatuje komentář.  

"Jak tento měsíc moudře poukázal Greame Wood ve svém historicky laděném článku v Atlanic 'Co IS opravdu chce', existuje zde silný historický impulz v rétorice a jednání IS. Stínání nevinných, upalování vězňů, ukřižování, zotročování a prodávání žen a dětí, doslova vysávání měst - všechno to nasvědčuje touze prosazovat se na mezinárodní scéně, ačkoliv tam stále působí křižáci. Takže se dostáváme k důležitosti Říma, možná toho nejvýznamnějšího symbolu ze všech, které IS nenávidí," parafrázuje Američan.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"IS nemá prostředky k zahájení pozemního útoku na Itálii, ale má dvě potenciální přístupové cesty do země po moři. Může infiltrovat lodě s ilegálními migranty, kteří překonávají krátkou vzdálenost z Libye na jižní italské pobřeží a ostrovy. Nebo může využít malé čluny, stejně jako to dělají pašeráci a obchodníci s drogami v Jaderském moři, a překonat jižní Středomoří. Obě metody by byly mnohem jednoduší než dostat se do země přes Turecko a Balkán," myslí si Stavridis.

"Pokud IS chce rozdmýchat náboženskou válku, jaké je lepší místo pro útok než Řím? Velký úder na křesťanské posvátné místo by prospěl jak jejich deklarované strategii, tak vytvářenému příběhu. Naši italští spojenci si toho jsou vědomi a odpověděli správnými předběžnými opatřeními, včetně uvedením části své armády a jednotek Carabinieri do vysoké pohotovosti, posílením námořních hlídek mezi Libyí a svými jižními ostrovy, sdílením zpravodajských informací prostřednictvím kanálů NATO, EU a Interpolu a zveřejněním těchto kroků, aby se jevili jako méně snadný cíl," uvádí komentář.

Klíčem řešení je Libye    

"Co mohou dělat dál? Předně se do hry musí vložit NATO. Itálie by měla zahájit debatu na základě článku IV Washingtonské smlouvy, který umožňuje jakémukoliv členovi předložit bezpečnostní otázky v Severoatlantické radě v Bruselu. Takové diskuze jsou typicky užívány v případech týkajících se konkrétních obav a příležitostně vedou ke společným akcím na základě článku V (slavného klausule 'útok na jednoho bude považován jako útok na všechny'). Když se před pár lety Turecko cítilo ohroženo syrskou leteckou aktivitou, NATO odpovědělo vysláním raket Patriot k obraně tureckého vzdušného prostoru. Ty tam zůstávají dodnes. Pokud je Itálie znepokojena možnou infiltrací IS, pohotovostní námořní síly NATO mohou být podobně využity k podpoře přetížené italské pobřežní stráže a námořnictva," tvrdí admirál.  

"Zadruhé můžeme posílit zpravodajskou spolupráci. Italové potřebují přístup k nejdůležitějším poznatkům získaným v Libyi. To znamená nespolupracovat pouze prostřednictvím kanálů Spojených států a NATO, ale též se obrátit s žádostí o pomoc na arabské země a koalici proti IS. Za kontakty v místě dění neexistuje náhražka," připomíná voják.      

"Zatřetí se musí více zaměřit na námořní hrozbu. To znamená využít italskou flotilu a pobřežní stráž k hlídání a monitorování pohybu ve středním Středomoří; využívat hlídkové letadla s dlouhým doletem na sicilských základnách; plně spolupracovat se sousední Maltou, která sedí přímo na této námořní linii; nasadit bezpilotní letouny s dlouhou výdrží k udržení nepřetržitého přehledu o námořních aktivitách," doporučuje Stavridis.

"Začtvrté, což je nejdůležitější, vymyslet strategii jak si s problémem a jeho zdrojem v Libyi poradit. S ohledem na vzrůstající anarchii v Libyi je lákavé ji odepsat. Ale potenciálně, pokud Libye uspěje, má velké ropné zásoby, vzdělanou populaci a záviděníhodnou geografickou pozici, jelikož je blízko Evropě a má dlouhé pobřeží," nastiňuje komentář možnou perspektivu.

"Evropa potřebuje strategii, která pomůže Libyi stabilizovat. To znamená využít mírových misí OSN či EU, podpořit relativně umírněnou, mezinárodně uznanou vládu v Tobruku a úzce spolupracovat s Egyptem ve vojenském zásahu proti IS - zpravodajsky, finanční podporou a potenciálními vzdušnými údery. Ve Spojených státech můžeme podpořit Itálii tím, že pomůžeme západnímu úsilí Libyi stabilizovat," tvrdí Stavridis.

"Stejně jako Churchill viděl Itálii jako relativně snadnou bránu do Evropy, IS má geografický, politický a symbolický zájem dostat se do Itálie. Musíme učinit vše, co zmůžeme, abychom pomohli Itálii se připravit," burcuje závěrem admirál.

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.