Arabské země sestavily černou listinu osob a spolků z Kataru

"Seznam byl vytvořen účelově, aby posloužil politické agendě, a nezakládá se na žádných důkazech, ani ho nepodpořila žádná nezávislá soudní autorita," komentovala černou listinu londýnská pobočka nevládní Arabské organizace pro lidská práva (AOHR).

V této souvislosti též kritizovala Saúdskou Arábii, Spojené arabské emiráty (SAE), Egypt a Bahrajn za to, že podle ní zneužívají boj proti terorismu k potírání svých odpůrců na domácí scéně.

Na černé listině je například vlivný sunnitský duchovní Júsuf Karadáví, ale také IT firma Doha Apple Company či několik katarských charitativních organizací. Polovina organizací ze seznamu jsou bahrajnská protivládní hnutí, včetně několika extremistických.

Zařazení charitativních organizací na černou listinu kritizoval i profesor Katarské univerzity Mahdžúb Zavajrí, podle něhož tyto organizace spolupracují mimo jiné s Americkou agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID) či s mezinárodní charitativní organizací Oxfam. "Když o těch katarských řeknou, že podporují terorismus, zpochybňují tak práci i těch mezinárodních organizací," uvedl Zavajrí.

Podle některých analytiků se zemím Perského zálivu nelíbí asertivní a otevřená politika Kataru, včetně styků s šíitským Íránem, jehož sunnitská Saúdská Arábie považuje ze hlavní rivala v regionu.

"Hlavním sdělením této krize má být, že Saúdská Arábie chce zůstat hlavním hráčem v Perském zálivu," domnívá se Ajham Kamal, šéfanalytik pro Blízký východ poradenské agentury Eurasia Group. Za diplomatickým sporem je zřejmě i zpravodajství katarské televize Al-Džazíra, která neváhá kritizovat i autoritářská vedení některých arabských zemí.