Katarská krize: Turecko nemá v plánu zrušit tamní základnu

S Katarem začátkem června Saúdská Arábie, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a Egypt přerušily diplomatické styky a proti zemi, kterou viní z podpory islámských teroristů, zahájily blokádu. Zároveň daly Kataru 13 podmínek, jež má splnit, chce-li spor urovnat.

Patří k nim například uzavření televize Al-Džazíra, přerušení kontaktů s Íránem a ukončení podpory teroristických skupin. Katarský ministr zahraničí šajch Muhammad bin Abdar Rahmán Sání řekl, že se Dauhá chystá na požadavky odpovědět. Katar je označuje za zásah do své suverenity a kvůli blokádě chce podat stížnost u Světové obchodní organizace. Attíja v rozhovoru s listem Al-Arabí al-Džadíd také řekl, že obvinění Kataru z podpory terorismu je pouze součástí snahy démonizovat Katar.

Turecko a Írán stojí ve sporu na straně Dauhá. V Ankaře dnes jednal katarský ministr obrany Chálid bin Muhammad Attíja se svým tureckým protějškem Fikri Işikem. V rozhovoru, který dnes otiskl list Al-Arabí al-Džadíd, Attíja chování arabských států označil za chladnokrevné vyhlášení války.

Turecký parlament tento měsíc v urychleném řízení schválil posílení své základny v Kataru, což Turecku podle tamního tisku umožní vyslat do Kataru několik set vojáků.

Prezident Recep Tayyip Erdogan sdělil, že požadavek, aby Katar přerušil vojenské kontakty s Ankarou, je nezdvořilý. Podle Ankary přispívá přítomnost tureckých vojáků k bezpečnosti celého regionu a není cílená proti žádné zemi. Turecko mělo dosud v Kataru 90 vojáků a tento týden tam vyslalo dalších 23 lidí. Rozhodnutí parlamentu umožňuje kontingent posílit na několik set vojáků.

V Kataru působí také asi 10.000 amerických vojáků, kteří jsou na letecké základně Udajd, kde je velitelství americké armády pro Blízký východ.