Je katarská krize vylhaná? Situace na Středním východě eskaluje

Velvyslanectví SAE ve Washingtonu v reakci na zprávu tvrzení popřelo a označilo ji za falešnou. Uvedlo, že SAE nesehrály žádnou roli při domnělém hackerském činu, píše agentura AP.

Článek v americkém deníku cituje nejmenované zpravodajské zdroje USA, podle kterých vysocí členové vlády SAE diskutovali o plánu 23. května. Na druhý den se na stránce katarské tiskové agentury objevila zpráva, ve které emír Tamim ibn Hamad as-Sání ocenil Írán a uvedl, že Katar má dobré vztahy s Izraelem.

Agentura zprávu rychle odstranila s odůvodněním, že jde o dílo hackerů. Saúdská Arábie, SAE, Bahrajn a Egypt ale přesto zablokovaly katarská média a později se zemí přerušily diplomatické vztahy.

Pokračující krize by mohla zkomplikovat Spojenými státy vedený boj proti Islámskému státu (IS), neboť všichni účastníci sporu jsou spojenci USA a členy koalice bojující proti této džihádistické organizaci.

Americký prezident Donald Trump se postavil na stranu Saúdské Arábie a SAE a veřejně podpořil jejich tvrzení, že Dauhá poskytuje pomoc islámským militantním skupinám a je destabilizujícím prvkem v regionu.

Ministr zahraničí USA Rex Tillerson se nedávno vrátil z diplomatické cesty po zemích Perského zálivu, ale bez známky nějakého řešení, dodává AP. Tillerson se postupně sešel se svými resortními protějšky ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Bahrajnu i Egypta, tedy s ministry ze zemí, které 5. června vypověděly s Katarem diplomatické styky a zavedly hospodářské sankce.

Jak připomněla agentura AP, jediným úspěchem Tillersonovy cesty je dohoda, kterou uzavřel spolu s Katarem a která předpokládá spolupráci při potírání financování teroristů.

Mezi 13 požadavky vůči Kataru je na předním místě uzavření televize Al-Džazíra, proti čemuž vznesl v červnu námitky i Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn. Ministerstvo zahraničí SAE k tomu nyní vydalo stanovisko, v němž zdůrazňuje, že "svobodu slova nelze zneužívat k ospravedlňování a propagaci extremismu".

Jako příklad je uvedeno zpravodajství televize z února 2008, které následovalo po zveřejnění karikatury proroka Mohameda. Televize tehdy odvysílala vyjádření mluvčího ozbrojeného křídla palestinské radikální organizace Výbory lidového odporu. Mluvčí vyzval muslimy, aby "vypálili redakce novin, které urazily Proroka, a uspořádali na ně pumové útoky, aby létaly části lidských těl".

Jako příklad práce Al-Džazíry z poslední doby ministerstvo SAE uvádí doznání matky a sestry jednoho z pachatelů nedávného teroristického útoku v Londýně Youssefa Zaghby. Obě řekly, že se Zaghba radikalizoval při sledování Al-Džazíry.

Úřad SAE také poukázal na to, že se televize podílí na podněcování antisemitismu, když odvysílala kázání někdejšího duchovního vůdce Muslimského bratrstva. Júsuf Karadáví v něm oslavoval Adolfa Hitlera a o holokaustu hovořil jako o "božském trestu".