Údery na Sýrii: Ruská zlost, Íránské obavy a inspirace Izraelem

Prvotní ruská reakce na údery se nesla v duchu ostrých prohlášení. Prezident Vladimir Putin prohlásil, že „Trumpův krok“ je aktem agrese, jež destabilizuje celý mezinárodní systém. Během dne také proběhla tisková konference ruské armády, na níž Rusové informovali tisk, že syrské síly údajně pomocí starších sovětských zbraňových systémů sestřelily velké množství britských, francouzských a amerických raket.

Rusové dále pohrozili, že by v reakci na útoky mohli Syřanům dodat o něco modernější zbraňové systémy protivzdušné obrany S-300. Analytici ze serveru The National Interest ale navzdory silným slovům, jež od včerejška zaznívají, neočekávají, že by událost měla nějaký větší strategický dopad na mezinárodně politickou situaci.

Podle nich byl prostřednictvím sobotních úderů Bašáru Asadovi veřejně a názorně komunikován vzkaz, že použití chemických zbraní je nepřípustné a bude trestáno, byť (možná prozatím) omezeným způsobem.

Zdá se rovněž, že Donald Trump ve svém přístupu k Sýrii do jisté míry kopíruje postup Izraele. I židovský stát svoje zapojení do syrského konfliktu omezuje na přesně cílené a omezené údery jednorázové charakteru. Při tomto postupu si vždy dává dobrý pozor, aby nepřekročil onu nastavenou míru a nepřispěl k přílišné eskalaci konfliktu.

Útoky byly rovněž velmi bedlivě sledovány v Teheránu. Íránský režim musí s obavami (a neskrývaným rozhořčením) pozorovat situaci, kdy americké, francouzské a britské síly demonstrují odhodlání (a schopnost) zasáhnout přesnými údery předem vytipované vojenské cíle. Írán má jistě v živé paměti podobné údery ze strany Izraele, jež vážně narušily jeho jaderný výzkum a obává se, že by se podobná situace mohla v budoucnu opakovat.