Začíná největší muslimský svátek ramadán

Ramadán je devátým měsícem islámského kalendáře, během kterého prorok Mohamed obdržel první Boží zjevení. Od východu do západu slunce musejí muslimové při ramadánu dodržovat půst, tedy zdržet se jídla, pití, kouření i sexu. Ramadán začíná v okamžiku, kdy se na obloze po novu objeví srpek Měsíce. Muslimské státy se proto často rozcházejí v pohledu na to, kdy svátek vlastně začíná – vedou se spory o to, zda srpek musí být viditelný pouhým okem, nebo lze použít dalekohled. Slavit ramadán je povinnost všech muslimů, kteří jsou toho fyzicky i duševně schopni, islám však omlouvá například ty, kdo jsou na cestách, nemocní, nebo příliš slabí, aby půst vydrželi. Celkem se ramadán týká více než jedné miliardy muslimů po celém světě, pro které je toto období časem duchovní očisty prostřednictvím půstu, odříkání a intenzivních modliteb. Půst, neboli saum, je čtvrtým z pěti pilířů islámu. Během ramadánu vstávají muslimové před rozbřeskem a posnídají, poté se celý den postí a po setmění hodují. Hostiny často doprovází společenské události a živá hudba. Některé restaurace v té době mívají upravenou otevírací dobu a zavírají o mnoho později. Spolu s půstem se muslimům také doporučuje, aby během ramadánu přečetli celý Korán. Postní měsíc zakončuje třídenní svátek Íd al-fitr neboli Slavnost přerušení půstu. V době svátku Íd al-fitr muslimové děkují Alláhovi za to, že jim umožnil překonat strasti ramadánu. Tento rok ramadán poprvé od 70. let připadá na polovinu léta. To znamená nejen vysoké teploty, ale i dlouhé dny, během nichž se muslimové musí postit, poznamenává Vahíb Násir, náměstek ředitele Bahrajnské astronomické společnosti. "Tento ramadán bude teoreticky nejteplejší, protože připadá na 1. až 29. srpna, kdy maximální teplota v posledních 100 letech dosáhla 51 stupňů Celsia, průměrná teplota je 38 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu je 82 procent," vysvětluje Násir. Kvůli extrémním teplotám a dlouhým dnům proto zdravotníci radí, aby muslimové trpící například cukrovkou nebo problémy s ledvinami dodržovali půst s mírou.

Ramadán je v arabských zemích obvykle poklidným obdobím, kdy se výrazně snižuje počet násilností i ve státech tradičně zmítaných teroristickými útoky a s nestabilní politickou scénou.

Letošní ramadán však dozajista poznamenají politické události odehrávající se v řadě arabských států.

Syrská opozice nechce ustat v protirežimních protestech ani o postním měsíci a bude se shromažďovat i v noci. Vláda v Damašku se zase snaží Syřany od velkých protestů během ramadánu odradit. V bojích proti Muammaru Kaddáfímu nechtějí polevit libyjští rebelové, zatímco Severoatlantická aliance nevyloučila, že bude provládní síly bombardovat bez ohledu na nejsvětější měsíc islámského kalendáře. V Egyptě zase ve středu začíná proces se svrženým prezidentem Husním Mubarakem a jeho dvěma syny, kteří jsou obviněni z korupce a z toho, že během únorového lidového povstání nařídili střelbu do demonstrantů.