New York - Kontroverzní íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, který se účastní zasedání OSN v největším městě Spojených států, v rozhovoru pro televizi CNN ostře odsoudil zesměšňování islámského proroka Mohameda, avšak zároveň však oznámil, že incident by se měl řešit v "lidské atmosféře" a jeho režim nemá zájem na dalších zraněných či ztrátách na životech.
"Zaprvé důrazně odsuzujeme jakékoliv akce, které jsou provokací a uráží náboženské smýšlení jakéhokoliv člověka", oznámil prezident proslulý tvrdou anti-izraelskou a podle mnohých názorů i otevřeně antisemitskou rétorikou. "Urážky proroka jsou ohavné, nemají nic do činění se svobodou slova. Jde o zneužívání svobody a na mnoha místech na světě je to zločin", konstatovala íránská hlava státu. Zároveň zdůraznil, že sám rozhodně ani nemá problém se všemi židy. Podle Ahmadínežáda však záležitost musí být vyřešena poklidnou cestou a další násilné incidenty podle jeho současných slov nejsou žádoucí. "Extremismus plodí jen další a další extramismus", konstatoval poněkud překvapivě státník. Své kontroverzní pověsti však nezůstal příliš dlužen ani tentokrát. v rozhovoru odsoudil homosexualitu a její tolerování. Kritiku jaderného programu své země pak odmítl s odkazem, že celá záležitost je pouze zveličována "sionisty", kteří hledají jakoukoliv záminku pro své "dobrodružné chování". V případě izraelského útoku na Írán deklaroval, že země má i podle mezinárodních dohod právo na obranu.
Související
Válka mezi Íránem a Izraelem je na spadnutí. Přestože dříve měli společného nepřítele
Hrozí válka mezi Izraelem a Íránem. Konflikt, který by uvedl celý blízkovýchodní region do šoku, má kořeny v 90. letech minulého století. Poměrně překvapivé je, že když se v 80. letech Írán s Irákem pustili do vzájemné války, Izrael stál na straně Teheránu a poslal mu vojenskou pomoc za desítky milionů dolarů. Situace se ale změnila především se spuštěním íránského jaderného programu. Zatímco Izraelci opakovaně likvidují přední íránské vědce a ozbrojené milice v arabských zemích, Íránci hrozí židovskému státu absolutním zničením a označují jej za „rakovinu regionu“.
Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička
Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí.
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
před 3 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
O víkendu bude kolem oblasti nízkého tlaku vzduchu nad severozápadní Evropou nad naše území proudit teplejší vzduch od jihozápadu až západu, uvedl ČHMÚ.cz.
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Belgický premiér Bart De Wever prohlásil, že je "naprostá iluze" věřit, že by Rusko mohlo ve válce na Ukrajině prohrát. Jeho nedávné komentáře, které odhalují hluboké neshody mezi evropskými lídry, zazněly v pondělí na akci deníku La Libre. Premiér si stěžoval na "neuvěřitelný" tlak ohledně otázky využití zmrazených ruských aktiv.
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
Francouzský prezident Emmanuel Macron údajně potají varoval evropské lídry před možnou "zradou Ukrajiny ze strany USA ohledně území bez jasných bezpečnostních záruk". Informoval o tom německý časopis Der Spiegel s odvoláním na uniklou poznámku z nedávného telefonátu mezi evropskými lídry.
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
Král Karel III. výslovně odsoudil "ruskou agresi" během státní návštěvy německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera. Panovník slíbil, že obě země jsou připraveny "posílit Evropu" proti hrozbě další ruské agrese a že obě národy "stojí" při Ukrajině.
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
Českou uměleckou scénu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 93 let zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, držitel Oscara, Césara či Českého lva. Proslavila ho zejména úspěšná spolupráce s oscarovým režisérem Milošem Formanem.
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
Téměř polovina Evropanů vnímá Donalda Trumpa jako "nepřítele Evropy". Zhruba stejný počet hodnotí riziko války s Ruskem jako vysoké a více než dvě třetiny se domnívají, že by se jejich země v případě takového konfliktu nedokázala bránit.
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah.
včera
Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem
Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".
včera
Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje
Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.
Zdroj: Libor Novák