KOMENTÁŘ | Válka mezi Íránem a Izraelem je na spadnutí. Přestože dříve měli společného nepřítele

EuroZprávy.cz o situaci informovaly již ve čtvrtek. Írán pohrozil odvetou po leteckém úderu, při němž byl zasažen íránský konzulát v Damašku. Útok nepřežilo jedenáct lidí včetně velitele íránských revolučních gard. Íránští lídři prohlásili, že pondělní útok na diplomatickou misi je bezprecedentní událostí, přičemž slíbili ostrou odpověď. Odvetný úder má být přinejmenším stejného rozsahu. Izrael oficiálně nepřiznal, že za incidentem stojí. Událost má každopádně potenciál destabilizovat region.

Kde se ale vzalo otevřené nepřátelství mezi Islámskou republikou a Izraelem? Mnohé může překvapit, že ještě během íránsko-irácké války v letech 1980 až 1988 židovský stát Írán otevřeně podporoval. Důvodem k tomu bylo jeho nepřátelství vůči Iráku, který býval součástí arabské koalice. Ta během druhé poloviny 20. století vedla s Izraelem několik válek, její primární součástí byly Egypt, Sýrie, Jordánsko, Saúdská Arábie a právě Irák. 

Íránská armáda má ve svých řadách některé americké vybavení. Stojí za tím izraelské prodeje z konce 70. let. Izrael tehdy podporoval během islámské revoluce vládu ajatolláha Chomejního. Jak píší například New York Times, prodej zbraní Teheránu se projevil jako izraelská snaha o posílení diplomatických linek. Začátkem roku 1980 Izraelci například poslali íránské armádě velkou zásilku pneumatik pro stíhačky F-4 Phantom. Zatímco izraelská strana tvrdí, že o těchto krocích Washington informovala, Američané to odmítají.

Kromě posílení diplomatických linek s Íránem měli Izraelci ještě jiné důvody k podpoře svého nynějšího úhlavního nepřítele: íránské Židy, jimž chtěli prostřednictvím korektních vztahů s Teheránem zaručit bezpečnost. Nutno ale podotknout, že všechna podpora probíhala ve velké tajnosti. Írán totiž s Izraelem už v roce 1979 utnul diplomatické vztahy. Přesto byli Izraelci schopni poslat íránským silám pomoc v hodnotě až 75 milionů amerických dolarů.

Další důvod, proč mít takto dobré vztahy s Íránem byl prostý; v 80. letech naplno zuřila studená válka, a i Washington chtěl udělat vše pro to, aby se Teherán neobrátil na stranu Moskvy. Během války mezi Íránem a Irákem to ale bylo nepravděpodobné, protože Sovětský svaz podporoval irácký režim Saddáma Husajna – vojensky i ekonomicky. 

První známky opravdové nenávisti se začaly projevovat v 90. letech a pokračují až dodnes. Roku 1992 proběhl na izraelské ambasádě v Argentině teroristický útok teroristické organizace Islámský džihád napojené na Hizballáh a Íránské revoluční gardy (IRGC). Zemřelo při něm třicet lidí a tři stovky dalších byly zraněny. Další útok, tentokrát na Židovské komunitní centrum v argentinské metropoli Buenos Aires, se udál roku 1994. Ze smrti 85 lidí a tří stovek zraněných Izraelci obvinili Írán a Hizballáh. 

Úplný zlom přišel po zvolení íránského prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda v roce 2005. Ten vyzval k tomu, aby „Izrael zmizel na stránkách času“. Ještě ostřeji se vyjádřil ajatolláh Chomejní už v roce 2000. „Íránský postoj k tomuto ošklivému jevu byl vždy jasný. Opakovaně jsme říkali, že tento rakovinový nádor by měl být z regionu odstraněn,“ prohlásil před tisícovkami Íránců v Teheránu. Obdobná prohlášení se od začátku tohoto století objevovala čím dál častěji. 

Izrael se ale k Íránu rovněž nechoval právě přátelsky. Na začátku roku 2010 bylo zabito několik íránských špičkových vědců zapojených do tamního jaderného programu. Íránci z těchto skutků obvinili izraelskou zpravodajskou službu Mossad. Izraelští představitelé se k těmto útokům samozřejmě nepřihlásili. 

Zatímco tedy izraelsko-íránské vztahy byly ještě v 80. letech poměrně normální – či dokonce přátelské, tak od začátku 90. let docházelo k jejich narušování a zhruba od roku 2000 jsou otevřeně nepřátelské. Teherán opakovaně ohlašuje plány na totální likvidaci Izraele, zatímco Izrael spouští vražedné operace na území arabských zemí proti IRGC – a nejen těm. Oběťmi bývají i vědci jakkoliv (i domněle) spojeni s íránským jaderným programem. 

Nejnovější postoj Íránu reprezentuje například současný prezident Ebrahim Raisi. „Sionistický režime Izraele, měl bys vědět, že pokud podnikneš sebemenší krok proti našemu národu, naše ozbrojené síly se zaměří na srdce sionistického režimu,“ řekl v srpnu 2022. Dnes jsou obě země na pokraji války, do jejíhož spuštění může zbývat pouhých pár desítek hodin.