Abbás by se měl vyjádřit k platnosti dohod s Izraelem

Reagoval tak na oznámení izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o záměru Izraele anektovat část palestinského Západního břehu Jordánu v rámci mírového plánu, který k řešení izraelsko-palestinského konfliktu navrhly Spojené státy.

Palestinci v minulosti obeslali ICC se žádostí, aby začal vyšetřovat údajné válečné zločiny Izraele na palestinských územích. Hlavní prokurátorka ICC Fatou Bensoudaová loni v prosinci oznámila, že existuje dostatek důkazů k tomu, aby bylo takové vyšetřování zahájeno. Požádala ale také soud, aby ještě před tím rozhodl, zda se jeho pravomoc vztahuje také na palestinská území, která nejsou svrchovaným státem.

ICC dnes dal Abbásovi na oznámení postoje k platnosti mírových dohod čas do 10. června. Mírové dohody uzavřené v 90. letech poskytují Palestincům autonomii na územích, jež se měla podle těchto úmluv později stát jejich státem. Díky těmto dohodám vznikla palestinská samospráva.

Bensoudaové právní názor, podle nějž se pravomoc ICC na palestinská území vztahuje, je částečně založen právě na dohodách z Osla. Abbás 19. května prohlásil, že "Organizace pro osvobození Palestiny a stát Palestina" od této chvíle považují všechny dohody a smlouvy uzavřené s vládami USA a Izraele stejně jako povinnosti z nich vyplývající za neplatné. Podle něj má Izrael převzít odpovědnost za palestinské civilisty. "Izraelská okupační správa musí plnit povinnosti coby okupující mocnost na území okupované Palestiny se všemi důsledky," řekl Abbás.

Podle izraelského výkladu se ICC palestinskou žádostí o vyšetření zločinů Izraele nemůže zabývat, jelikož žadatelem není stát. ICC má řešit případy, jimiž se nechce nebo nemůže zabývat dotyčná země. Návrhy na zahájení řízení může podávat stát, žalobce tribunálu nebo Rada bezpečnosti OSN. Česko ve svém právním stanovisku tento izraelský názor podpořilo, podle izraelských médií podobný krok učinily i Německo, Rakousko, Kanada a Maďarsko.

Záměr anektovat části Západního břehu Jordánu ale v ČR vyvolává politické neshody. Kritizovali ho ministr zahraničí Tomáš Petříček i jeho předchůdci Lubomír Zaorálek a Karel Schwarzenberg. S nimi ale nesouhlasí prezident Miloš Zeman ani premiér Andrej Babiš, Sněmovna se bude záležitostí zabývat 17. června.