Americká armáda se stáhla z Afghánistánu již z více než 90 procent

Americká armáda dnes oznámila, že z Afghánistánu již stáhla více než 90 procent svého personálu i vybavení. Odsun USA ze země je tak podle médií téměř hotov již dva měsíce před původně oznámeným termínem, který prezident Joe Biden stanovil na 11. září.

Podle afghánské armády přitom Američané v pátek opustili afghánskou leteckou základnu Bagrám uprostřed noci a bez toho, že by předem informovali místní vojáky. Kvůli územním ziskům povstalců z hnutí Tálibán na severu země pak některé země uzavírají svoje konzuláty ve městě Mazáre Šaríf, naposledy takový krok dnes ohlásil Berlín.

Bílý dům v pátek informoval, že hodlá stažení z Afghánistánu dokončit do konce srpna, nicméně podle oznámení Pentagonu v zemi již nyní zůstává jen hrstka amerických vojáků. Původně stanovený termín 11. září připadá na 20. výročí teroristických útoků na New York a Washington, kvůli nimž USA invazi do Afghánistánu původně podnikly a začaly tím svůj dosud nejdelší ozbrojený konflikt.

V Bagrámu se nachází mimo jiné vězení, kde je údajně až 5000 vězňů z řad radikálního hnutí Tálibán, poznamenal server BBC. Afghánský generál Asadulláh Kohistání, jenž nyní základně velí, očekává, že povstalci, kteří v poslední době zaznamenávají vojenské úspěchy, na Bagrám brzy zaútočí.

Američané podle Kohistáního opustili Bagrám v pátek 2. července v 03:00 místního času (00:30 SELČ), přičemž afghánská armáda se to prý dozvěděla až o několik hodin později. Spojené státy v pátek sdělily, že základnu uvolnily a předaly místním jednotkám. Bagrám byl opěrným bodem USA a amerických spojenců při jejich ofenzívě proti islamistickému hnutí Tálibán a teroristické síti Al-Káida po útocích z 11. září 2001.

Svého času na základně bydlely desítky tisíc vojáků, kteří měli k dispozici bazény, kina, lázně i prodejny rychlého občerstvení. Armáda Spojených států za sebou nechala podle Kohistáního 3,5 milionů různých věcí - včetně desítek tisíc lahví vody, jídla v polotovarech, tisíců civilních automobilů, byť mnoho z nich bez klíčů, a stovek obrněných vozidel. Američané si odvezli těžké zbraně a určitou munici odpálili, afghánské armádě nechali lehčí zbraně, dodal generál.

Do 20 minut po americkém odchodu zhasla elektřina a základna se propadla do temnoty, popsal agentuře AP jeden z afghánských vojáků, podle nějž to bylo jako signál pro rabující, kteří Bagrám začali plenit. Řada věcí ze základny prý skončila na nedalekých šrotištích nebo v obchodech se zbožím z druhé ruky. Mluvčí americké armády v Afghánistánu Sonny Leggett agenturu AP v odpovědi na dotaz týkající se nočního stažení odkázal na dřívější prohlášení - v něm stálo, že americké jednotky koordinovaly odchod z různých základen s afghánskými představiteli.

Kohistání nyní podle BBC velí zhruba 3000 mužům. Reportérům na základně přitom sdělil, že už teď dostává zprávy o bojovnících Tálibánu, kteří se pohybují v okolních venkovských oblastech. "Je to velký rozdíl, pokud se porovnáváme s Američany," prohlásil afghánský generál. "Ale v rámci našich možností (...) se snažíme dělat to nejlepší," dodal.

V neděli se na 1000 afghánských vojáků a příslušníků bezpečnostních sil uchýlilo před rychle postupujícím Tálibánem do Tádžikistánu, což vyvolalo obavy, zda bude afghánská armáda schopna odvrátit další postup islamistů. Do sousední země odešly už dříve stovky afghánských vojáků, ale až v neděli se tak poprvé stalo v takovém rozsahu, uvedla agentura Reuters. Dnes bezpečnostní poradce afghánského prezidenta Hamdulláh Mohíb prohlásil, že se muži vrátí do vlasti, aby se znovu zapojili do boje s Tálibánem. Jak a kdy se tak stane, neupřesnil. Do služby se podle něj už vrátilo dalších 2300 vojáků, kteří dříve opustili své pozice napříč Afghánistánem.

Tádžikistán v reakci na poslední vývoj událostí v Afghánistánu nařídil mobilizaci 20.000 záložníků, kteří mají pomoci zvýšit ostrahu na hranicích. Moskva, která má v Tádžikistánu velkou vojenskou základnu, prohlásila, že v případě potřeby pomůže hranici stabilizovat, uvedla agentura Reuters. Podle západních bezpečnostních představitelů obsadili povstalci přes 100 okresů v Afghánistánu. Tálibán ovšem tvrdí, že kontroluje více než 200 okresů ve 34 provinciích, což je více než polovina země. Mohíb prohlásil, že afghánské bezpečnostní složky získaly zpět 14 okresů.

Kvůli rozmachu Tálibánu podle informací médií uzavřelo několik zemí svoje konzuláty ve městě Mazáre Šaríf na severu země. Naposledy to dnes oznámilo Německo; podle místních diplomatů krok souvisí s odchodem německých vojáků z Afghánistánu, z nichž poslední opustili zemi minulý týden. Svoje úřady zavřelo také Rusko a Turecko. Uzbekistán, Tádžikistán, Indie a Pákistán omezily činnost svých konzulátů.

Související

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

Afghanistán ,  Americká armáda (U.S. ARMY)

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Oto Klempíř

Klempíř odevzdal cenu udělenou posmrtně režiséru Herzovi

Cena udělovaná ministerstvem kultury, v jehož čele stojí Oto Klempíř (Motoristé), se nakonec ocitla v rodině jednoho z laureátů, ačkoliv se původně uvádělo, že ji blízcí zesnulého režiséra Juraje Herze odmítli převzít. Informovalo o tom ministerstvo kultury. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

před 3 hodinami

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

před 4 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

před 11 hodinami

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

před 15 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

včera

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

včera

Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá

Kanada se připojila ke koalici zemí, které odmítají nastoupit k hokejovým zápasům proti ruským týmům kvůli pokračující válce na Ukrajině. Premiér Mark Carney v úterý oznámil, že ruští hokejisté nebudou moci nastoupit k nadcházejícímu mistrovství světa juniorů, které se uskuteční v Kanadě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy