Odplata za raketový útok: Izraelské stíhačky udeřily na Pásmo Gazy

Izraelské letouny zasáhly v Pásmu Gazy několik cílů patřících radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, uvedla dnes brzy ráno izraelská armáda. Jak dodala, šlo o reakci na předchozí vypálení raket z Gazy na území židovského státu. Podle agentury AFP nebyl nikdo zraněn.

"Rakety byly vypáleny z Pásma Gazy na izraelské území. V reakci na to stíhačky a letoun izraelské armády zasáhly řadu teroristických cílů ve vojenském zařízení Hamásu na severu Pásma Gazy," uvedla ve svém prohlášení izraelská armáda. Žádné bližší podrobnosti ale nezveřejnila.

In response to rockets fired from #Gaza to #Israel earlier today, we just struck terror targets in a Hamas compound in Gaza.

— Israel Defense Forces (@IDF) September 11, 2019

Podle oficiální palestinské tiskové agentury WAFA izraelské letadlo "vypálilo nejméně jednu střelu a zasáhlo místo, kde se nic nenachází" východně od města Gaza.

Zatím poslední násilnosti se odehrály nedlouho poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu v úterý oznámil, že je připraven anektovat strategicky významnou část okupovaného západního břehu Jordánu, pokud jeho strana Likud vyhraje příští týden volby.

Na Západním břehu má přitom vzniknout palestinský stát. Palestina na premiérova slova reagovala oznámením, že takový plán považuje za válečný zločin. Parlamentní volby se v Izraeli uskuteční 17. září, letos to budou už druhé předčasné volby.

Kvůli pokračující raketové palbě je další válka proti radikálům v Pásmu Gazy nevyhnutelná, prohlásil Netanjahu v reakci na poslední dění. Jak dodal, plány pro další útok na Gazu existují a on sám rozhodne o optimálním načasování ofenzivy.

Izrael stáhl své vojáky a osadníky z Pásma Gazy v roce 2005, avšak stále udržuje území pod blokádou s odvoláním na obavy o bezpečnost. Radikální Hamás vládne Pásmu Gazy od roku 2007. Napětí na hranici mezi pásmem a židovským státem se zvýšilo, když americký prezident Donald Trump v prosinci 2017 oznámil, že uzná Jeruzalém za hlavní město Izraele. Loni v květnu tam Spojené státy přestěhovaly z Tel Avivu svou ambasádu. Na jaře 2018 propukly v Gaze u hranice s Izraelem protesty, které trvají dodnes.

"Nevedu válku, dokud to není ta poslední možnost, a já nechci riskovat životy našich vojáků a občanů jen kvůli tomu, aby mi tleskali," řekl premiér v rozhovoru s izraelským rozhlasem. "Pravděpodobně nebudeme mít jinou možnost, než zahájit velkou kampaň, válku proti teroristickým silám v Gaze," dodal.

Související

Izraelská armáda

OSN: Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy

Nezávislá vyšetřovací komise OSN ve své nové zprávě uvedla, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti. Dokument, který zkoumal porušování práv dětí od začátku konfliktu, poukazuje na to, že děti tvoří přibližně 30 % všech obětí zabitých izraelskými silami. Navazuje tak na zářijové závěry komise, podle nichž Izrael v Gaze páchá genocidu a izraelští představitelé včetně premiéra Benjamina Netanjahua k těmto činům podněcují. Netanjahu navíc čelí zatykači Mezinárodního trestního soudu kvůli válečným zločinům.
Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Příměří dlouho nevydrželo. Izrael opět útočí v Libanonu

Izraelské nálety v jižním Libanonu si vyžádaly několik lidských životů, a to necelých čtyřiadvacet hodin po oznámení nového příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. Podle libanonské státní tiskové agentury zahynulo nejméně jedenáct lidí poté, co izraelské bojové letouny, drony a dělostřelectvo zasáhly více než tucet oblastí, přičemž mnoho útoků se soustředilo kolem města Nabatíja. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla teroristické cíle Hizballáhu poté, co tato skupina vypálila přes padesát projektilů na izraelské jednotky rozmístěné v jižním Libanonu.

Více souvisejících

Izraelská armáda Izrael Pásmo Gazy Hamás

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 52 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Luftwaffe, ilustrační fotografie

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

včera

Soud v USA, ilustrační foto

Americký soud zatrhnul Trumpovi dvoumiliardový antidiskriminační fond

Americká federální soudkyně Kathleen Williams v pondělí zneplatnila kontroverzní mimosoudní dohodu mezi prezidentem Donaldem Trumpem a vládními úřady. Tato dohoda Trumpovi původně zaručovala imunitu před daňovými audity a umožňovala vznik fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů na odškodnění lidí, kteří se cítili být vládou nespravedlivě pronásledováni. Soudkyně označila celý právní proces za účelový krok s cílem zneužít justici ve prospěch hlavy státu.

včera

včera

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Íránské útoky odsoudil Blízký východ i Asie. Čína žádá okamžité otevření Hormuzského průlivu

Pakistánský premiér Šáhbáz Šaríf ostře odsoudil nedávné útoky proti Saúdské Arábii a označil je za zavrženíhodné činy, které narušují suverenitu království i stabilitu v celém regionu. Šaríf na sociální síti X vyjádřil zemi plnou solidaritu a potvrdil, že Pákistán bude nadále podporovat veškeré upřímné snahy o nastolení míru a vzájemného porozumění na Blízkém východě. Pákistán v tomto konfliktu sehrává zásadní roli hlavního prostředníka mezi USA a Íránem, přičemž hostí delegace a předává zprávy s cílem dosáhnout trvalé mírové dohody.

včera

Marco Rubio

Rubio zahájil kampaň s cílem rozložit Mezinárodní trestní soud

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.

včera

Platba za proplutí Hormuzským průlivem? Trumpův poplatek budí vášně, nikdo netuší, jak a z čeho se má počítat

Od vypuknutí americko-izraelské války s Íránem požadují přepravní společnosti zvýšenou ochranu pro svá plavidla proplouvající Hormuzským průlivem. Tuto klíčovou obchodní trasu v současnosti kontroluje Írán. Americký prezident Donald Trump nyní prohlásil, že Spojené státy jsou schopny takovou bezpečnost zajistit. Jako protislužbu však požaduje poplatek ve výši dvaceti procent z nákladu přepravovaného touto vodní cestou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy