Netanjahu byl před útokem Hamásu varován a nic neudělal, tvrdí izraelští novináři

Odhalení zveřejněná v deníku Haarec pocházejí z připravované knihy s názvem Rukojmí: 843 dní opuštění od autorů Šlomiho Eldara a Ruth Yuvalové. Publikace se opírá o desítky rozhovorů s vysoce postavenými představiteli z Izraele i ze zahraničí, stejně jako o interní dokumenty a nahrávky. Podle těchto zdrojů varoval samotný vůdce Hamásu Jahjá Sinvár bývalého palestinského představitele před přípravou děsivé operace, kterou přirovnal k zemětřesení. Tato informace se následně přes diplomatické kanály dostala až k nejvyššímu představiteli Spojených arabských emirátů.

Prezident Spojených arabských emirátů následně kontaktoval izraelského premiéra přibližně týden a půl před samotným útokem. K rozhovoru ze svého paláce v Abú Zabí využil speciálně zabezpečený telefon, který Netanjahuovi doručil emirátský diplomat. Pětačtyřicetiminutový hovor byl věnován varování, že Sinvár plánuje rozsáhlou vojenskou akci, jež by mohla vážně destabilizovat celý region. Následná reakce izraelského ministerského předsedy však emirátského lídra velmi překvapila svou chladnokrevností a nezájmem.

Benjamin Netanjahu podle autorů knihy reagoval zcela klidně a ujišťoval svůj protějšek, že Izrael má situaci v Pásmu Gazy pod kontrolou. Domníval se totiž, že případné hrozby či nepokoje mohou hrozit spíše na Západním břehu Jordánu. Po skončení telefonátu navíc neinformoval šéfy vlastních bezpečnostních složek, včetně vedení armády, tajné služby Šin bet ani Mosadu. Podle vysoce postaveného představitele tajné služby mohlo přitom předání této informace zcela změnit tehdejší vyhodnocení zpravodajských poznatků.

Oficiální kancelář izraelského premiéra zprávy o varování z Abú Zabí kategoricky popřela. Ve svém prohlášení uvedla, že Netanjahu s prezidentem Spojených arabských emirátů v daném období vůbec nehovořil a žádnou zprávu od něj neobdržel. Pokud by podle vládního vyjádření existovaly jakékoliv relevantní informace, byly by předány standardními zpravodajskými kanály mezi oběma zeměmi. Ministerstvo zahraničních věcí Spojených arabských emirátů se k věci odmítlo vyjádřit s tím, že komentáře k médiím či spekulace ohledně rozhovorů mezi lídry neposkytuje.

Nová obvinění vyvolala ostrou reakci izraelské opozice a zásadně zasáhla do probíhající předvolební kampaně. Bývalý armádní velitel Gadi Eisenkot, který platí za jednoho z hlavních volebních rivalů současného premiéra, označil Netanjahua za neschopného výkonu funkce. Podle Eisenkota ministerský předseda obdržel před útokem desítky varování a všechna ignoroval, přičemž se nyní uchyluje k ubohým výmluvám. K výzvám k okamžitému odstoupení premiéra se přidali i další opoziční lídři, včetně Naftaliho Bennetta a Jaira Golana.

Představitelé opozičních stran vydali společné prohlášení, v němž požadují důkladné vyšetření toho, co premiér věděl a jaké kroky podnikl. Ptají se především na to, proč Netanjahu neinformoval bezpečnostní složky a nezasáhl na ochranu izraelských občanů. Opozice prosazuje zřízení nezávislé státní vyšetřovací komise, jejíž členy by jmenoval nejvyšší soud, což by bylo v případě jejich volebního vítězství hlavní prioritou. Současná Netanjahuova vláda však vytvoření takové komise dlouhodobě odmítá.

Samotný útok hnutí Hamás ze 7. října 2023 si vyžádal přes 1200 lidských životů a dalších 251 osob bylo odtaženo jako rukojmí. Následná vojenská odvetná operace v Pásmu Gazy si vyžádala desítky tisíc palestinských obětí a zanechala většinu území v troskách. Boje se navíc rozšířily do širšího regionu a zasáhly také Libanon či Írán. Veřejnost v Izraeli nadále intenzivně požaduje vyvození osobní i politické odpovědnosti za bezpečnostní selhání, která tragédii předcházela.