V Afghánistánu kvůli demonstracím umírají lidé, desítky tisíc obyvatel chtějí ze země

Na letišti v afghánské metropoli, odkud se po nástupu Tálibánu k moci ve spěchu evakuují Afghánci i cizinci, dnes už nepanoval takový chaos jako na počátku týdne. Nicméně tlačenice a zoufalá snaha lidí dostat se za každou cenu pryč si tam podle zástupců Tálibánu i NATO od neděle vyžádaly nejméně 12 životů.

Vedle USA a dalších zemí zapojených do spojeneckých sil evakuovala svůj diplomatický personál a afghánské spolupracovníky i Česká republika. Třetím letem, který přistál v Praze ve středu večer, podle dnešního sdělení premiéra Andreje Babiše česká evakuační mise skončila. Případní další lidé ale mohou být z Kábulu přepraveni za pomoci spojenců.

Americký prezident Joe Biden prohlásil, že USA se pokusí evakuovat všechny Američany a "naše spojence" před koncem srpna, kdy uplyne termín pro stažení všech Američanů z Afghánistánu. Posléze připustil, že by evakuace mohla trvat déle, a hned ujistil, že americké jednotky v Afghánistánu zůstanou, dokud nebudou evakuováni všichni Američané. Odhadl přitom, že nárok na odlet má 50.000 až 65.000 lidí, USA jich přitom zatím ze země transportovaly několik tisíc.

Ukazuje se, že Tálibán nemá situaci v Afghánistánu všude pevně pod kontrolou. V několika městech, včetně Kábulu, se dnes proti němu konaly demonstrace. Ve východoafghánském Asadábádu přitom tálibové podle agentury Reuters stříleli do davu a několik lidí zemřelo. Už ve středu byli při protestu proti Tálibánu zabiti tři lidé ve východoafghánském Dželálábádu.

Kromě těchto protestů o ozbrojeném odporu proti Tálibánu opakovaně hovoří bývalý viceprezident Amrulláh Sálih, který se spolu s veliteli milicí stáhl do údolí Pandžšír na úpatí horského masivu Hindúkúš. Údolí leží asi 150 kilometrů severně od Kábulu v provincii Parván, která je podle agentury AP jediným územím v Afghánistánu, jež tálibové neovládají.

Mezinárodní společenství není zatím jednotné v tom, jaký postoj zaujme vůči novému režimu, který pod vedením Tálibánu bude vládnout. Biden dnes dal najevo, že nevěří v to, že by se Tálibán za poslední roky příliš změnil. Hnutí se podle něj musí rozhodnout, zda stojí o mezinárodní uznání, protože jde o zajištění prostředků pro udržení a rozvoj země.

Francie je už rozhodnutá, že s Tálibánem spolupracovat nehodlá a nemíní uznat jeho vládu. Už ve středu to naznačil ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian a dnes to důrazně zopakoval státní tajemník pro evropské záležitosti Clément Beaune.

Tálibánu k nedávnému převzetí moci v Afghánistánu pogratulovala teroristická organizace Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP). Připomněla tím znepokojení západních zemí z možné opětné spolupráce Tálibánu s Al-Káidou, které je spojené s teroristickými útoky z 11. září před dvaceti lety v New Yorku a Washingtonu. Tyto teroristické akce, které si vyžádaly na 3000 mrtvých a přes 6000 zraněných, zorganizovala právě Al-Káida, která v té době měla základnu v Afghánistánu ovládaném Tálibánem.

Mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid v úterý vyslovil řadu slibů, jež mají naznačit umírněnější postoje tálibů, včetně ujištění, že "Afghánistán už nebude využit proti nikomu". Obavy Západu však nezahnal. Tím spíše, že v dnešním prohlášení ke 102. výročí nezávislosti Afghánistánu na britské nadvládě použil výraz Islámský emirát Afghánistán. Toto označení používal Tálibán již v letech 1996 až 2001, kdy v zemi vládl. Jeho tehdejší režim se mimo jiné vyznačoval brutalitou a neuctivým zacházením se ženami.