Volební účast v Íránu byla nejnižší od islámské revoluce. Chameneí obviňuje "nepřátelskou propagandu"

Ministerstvo ještě před volbami uvedlo, že v deseti posledních volbách pokaždé hlasovalo přes padesát procent voličů. Při posledních volbách v roce 2016 se jich k volebním urnám dostavilo 62 procent a o čtyři roky dříve dokonce 66 procent. Informuje o tom server listu The New York Times.

Výrazně menší zájem íránských občanů zapojit se letos do vybírání členů zákonodárného sboru se očekával. Jednak kvůli obavám z nákazy novým koronavirem, jemuž v zemi dosud podlehlo osm lidí, ale hlavně kvůli omezenému výběru mezi uchazeči o poslanecké křeslo.

Při předběžném vyřazovacím procesu bylo totiž vyloučeno více než 7000 potenciálních kandidátů, přičemž většinou šlo o reformisty. Mezi vyřazenými bylo i 90 stávajících poslanců 290členného parlamentu, kteří chtěli usilovat o znovuzvolení.

Zatím dostupné průběžné předběžné výsledky také ukazují, že úspěšní byli stoupenci tvrdé linie spojení s revolučními gardami. V hlavním městě Teheránu například získali všech 30 poslaneckých mandátů.

Státní agentura IRNA napsala, že dnes sčítání hlasů už skončilo ve 201 z 208 volebních obvodů. Ve zbývajících sedmi menších obvodech se bude o mandátech rozhodovat ve druhém kole. Žádné výsledky ale agentura zatím neuvedla.

Nízká účast by podle agentury AP mohla signalizovat širokou nespokojenost Íránců s duchovními vládci a se systémem, v jehož čele stojí. Nejvyšší íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí dnes ráno obvinil nepřátelskou "propagandu", že se snažila odradit lidi od hlasování šířením strachu z koronaviru.