Za protesty v Íránu stály USA? Chameneí mluví o nebezpečném spiknutí

Chameneí v proslovu před členy dobrovolných oddílů íránských revolučních gard uvedl, že íránský lid potlačil velmi nebezpečné spiknutí. Podle něj ho zosnovala "globální arogance a sionismus". Takovými termíny íránští představitelé podle AP označují USA a Izrael. Chameneí také poděkoval policii, gardám a basidžům (dobrovolným oddílům), že protesty potlačili.

Protesty v Íránu vypukly v polovině tohoto měsíce, když vláda rozhodla zvýšit o 50 procent ceny benzinu. Íránci vyšli do ulic, protože už tak jsou kvůli obnoveným americkým sankcím vystaveni velkým ekonomickým problémům. Nepokoje trvaly týden a podle organizace Amnesty International si vyžádaly nejméně 143 obětí. Íránská vláda tento počet popírá, své údaje ale zatím nezveřejnila.

Podle íránského poslance Hosejna Naghávího bylo během demonstrací zatčeno více než 7000 lidí. Ministr vnitra Abdolrezá Rahmání-Fazlí v úterý večer uvedl, že demonstrací se účastnilo na 200.000 lidí. Podle něj při nich demonstranti zničili více než 50 policejních stanic, 731 bank a sedm desítek čerpacích stanic. Uvedl také, že asi 500 lidí se pokusilo vniknout do íránské státní televize a řekl, že v řadách bezpečnostních složek bylo několik lidí zabito. Jejich počet neupřesnil.

Spojené státy a Írán přerušily diplomatické vztahy po revoluci z roku 1979. Revoluce svrhla šáha Mohammada Pahlavího, spojence USA, a nastolila v Íránu islámskou republiku.

Nejnovější zostření americko-íránských vztahů souvisí s mezinárodní dohodou z roku 2015, v níž se Teherán zavázal výměnou za uvolnění mezinárodních sankcí omezit svůj jaderný program. Americký prezident Donald Trump, který je v úřadu od roku 2017, od dohody loni odstoupil s tím, že je neúčinná. Spojené státy pak sankce vůči Teheránu obnovily a rozšířily.