Chorvatsko, dovolenkový ráj Čechů, míří do Schengenu. Europoslanci jsou pro

Členské země Evropské unie by neměly otálet s rozhodnutím přijmout Chorvatsko do schengenského prostoru a zrušit tak kontroly na jeho hranicích s unijními státy. Takové stanovisko dnes vyjádřil Evropský parlament (EP), který v přijaté zprávě konstatuje, že balkánská země splňuje veškeré podmínky pro přijetí. Součástí zóny volného pohybu by podle zpravodaje EP měla být od příštího roku.

"Chorvatsko ukázalo, že je plně připravené na ukončení kontrol na vnitřních hranicích (EU) ve stejnou chvíli, kdy vstupuje do eurozóny," uvedl portugalský europoslanec Paulo Rangel. Odkazoval při tom na skutečnost, že země od začátku příštího roku začne používat euro. "Chorvatsko musí v roce 2023 vstoupit do schengenu... Neexistuje legitimní důvod, proč toto rozhodnutí odkládat," dodal při středeční rozpravě Rangel.

Jeho zprávu parlament schválil poměrem 534 hlasů ku 53. Evropský parlament má nicméně ve věci pouze poradní roli. Rozhodující slovo mají vlády členských zemí unie, přičemž rozšíření schengenu vyžaduje jednomyslné rozhodnutí. Evropská komise i české předsednictví v radě doufají, že se jej podaří do konce roku přijmout.

Komise před třemi lety přijala stanovisko, že Chorvatsko vytvořilo podmínky pro vymáhání schengenských pravidel. Loni v prosinci pak připravenost země uznali také lídři členských zemí EU, konečné rozhodnutí ale zatím nepřišlo. Unijní činitelé nyní případ Chorvatska spojují s rozhodnutím ohledně Bulharska a Rumunska, které podle komise podmínky splňují už od roku 2011.

V schengenském prostoru jsou aktuálně všechny členské země EU vyjma zmíněné trojice kandidátů a také Kypru a Irska. Zóna volného pohybu zahrnuje také nečlenské státy: Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Česko do schengenu vstoupilo na konci roku 2007.

Debaty o vstupu Chorvatska provází obavy ohledně zacházení tamních úřadů s migranty. Nevládní organizace Amnesty International například v roce 2020 přišla s informací, že chorvatští pohraničníci mučili skupinu lidí, kteří přišli z Bosny. Loni na podzim pak chorvatská vláda připustila, že policisté násilně vytlačovali migranty zpět do Bosny.

Parlament dnes ve snaze zajistit dodržování základních práv vyzval Chorvatsko, aby po případném vstupu do Schengenu informovalo unijní instituce o fungování nezávislého mechanismu pro dohled nad aktivitami policie. Europoslanci také žádají, aby se komise ve svém každoročním hodnocení vymáhání schengenských pravidel zaměřovala i na otázku základních práv.

Související

Více souvisejících

evropský parlament Chorvatsko schengen

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

před 5 hodinami

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bělorusko, Minsk

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

před 8 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Po útoku na Kyjev už nejméně 30 mrtvých. Ukrajina poslala v odvetě rakety na Bělgorod

Při masivním ruském útoku na ukrajinské hlavní město ze 2. července zasáhla raketa devítipatrový obytný dům v kyjevské čtvrti Darnyckyj. Úder kompletně zničil 64 bytů, které se během okamžiku proměnily v trosky a prach. Celkově si tento vzdušný nálet v metropoli vyžádal nejméně 30 lidských životů a 91 zraněných, což z něj činí jeden z nejtragičtějších útoků na Kyjev v letošním roce.

před 8 hodinami

OSN

Před sídlem OSN se zapálil muž držící tibetskou vlajku

Před sídlem Organizace spojených národů v New Yorku se ve čtvrtek v podvečer zapálil dvaapadesátiletý muž držící tibetskou vlajku. Podle policie šlo o zjevnou formu protestu proti čínské nadvládě nad Tibetem. Policie dorazila na místo kolem půl sedmé večer na základě telefonátu na tísňovou linku a nalezla muže s vážnými popáleninami po celém těle. Zraněný byl okamžitě převezen do nemocnice, kde byl následně prohlášen za mrtvého.

před 9 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Teherán se chystá na obří akci pro miliony lidí, pohřeb Chameneího ale běžné Íránce nezajímá

Bývalý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí, který byl zabit před čtyřmi měsíci na začátku americko-izraelské války proti Íránu, bude uctěn během týdenního pohřebního ceremoniálu. Tato masová akce se uskuteční v pěti městech dvou různých států a očekává se na ní účast milionů truchlících. Přípravy provázejí rozsáhlé stavební práce přímo v Teheránu. V areálu mešity imáma Chomejního se montují chladicí systémy, které mají lidem pomoci zvládnout letní vedra.

před 10 hodinami

Letní počasí

Počasí bude během prodlouženého červencového víkendu proměnlivé

První červencový víkend, který bude navíc prodloužený o pondělní státní svátek, se nezadržitelně blíží. Doprovázet ho nicméně má poměrně proměnlivé počasí. Teploty tentokrát zůstanou pod hranicí 30 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

včera

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Zázrak ve Venezuele: Muž přežil pod troskami 8 dní, počet obětí zemětřesení dál roste

Záchranářům se ve Venezuele podařil naprosto výjimečný kousek, když z trosek devítipatrové budovy vyprostili živého muže celých osm dní po ničivém zemětřesení. Třiačtyřicetiletý Hernán Alberto Gil Flores zůstal uvězněn pod devítimetrovou vrstvou trosek, které vznikly po zřícení parkoviště u nákupního centra Galerías Playa Grande v pobřežním městě La Guaira. Osvobozen byl po nesmírně jemné a dny trvající operaci, na níž spolupracovaly lokální i mezinárodní záchranné týbory. Podle vyjádření chilských hasičů je zachráněný muž v dobrém stavu.

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko drony vypouštěnými ze stínové flotily už téměř dva roky špehuje jaderná zařízení v Evropě

Kreml zorganizoval rozsáhlou sledovací kampaň zaměřenou na jaderná zařízení napříč Evropou, včetně Velké Británie, k čemuž podle odborníků využíval bezpilotní letouny vypouštěné z plavidel ruské stínové flotily. Tyto nové závěry by mohly definitivně objasnit dva roky starou záhadu, která započala v momentě, kdy byly nad čtyřmi citlivými americkými vojenskými základnami ve Spojeném království zpozorovány drony. Vyšetřovatelé byli sice od počátku přesvědčeni, že stroje naváděli živí operátoři, dlouho však nedokázali lokalizovat místa jejich vzletu.

včera

EU uvalí sankce na ruské výrobce, kteří se podíleli na ranním útoku na Kyjev

Evropská unie uvalí sankce na ruské vojenské výrobce, kteří se podíleli na ranním smrtícím útoku na Kyjev. Tento krok oznámila na sociální síti X šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s tím, že navrhne postihy pro další subjekty podporující ruský vojensko-průmyslový komplex. Podle jejích slov bude Unie zvyšovat náklady tak dlouho, dokud Rusko nepochopí, že v této válce nemůže zvítězit. Jakákoliv nová unijní opatření však budou muset jednomyslně schválit všechny členské státy Sedmadvacítky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy