Církevní činitelé v Portugalsku zneužili za 70 let přes 4800 nezletilých

Nejméně 4815 nezletilých bylo od roku 1950 v Portugalsku sexuálně zneužito činiteli katolické církve, uvedla dnes v Lisabonu nezávislá vyšetřovací komise. Ta během roku vyslechla přes 500 lidí a na základě jejich svědectví došla k tomuto závěru, informovala agentura AFP. Komise také oznámila, že valná většina případů je už promlčená, ale 25 případů poslala prokuratuře. Šéf portugalských biskupů José Ornelas požádal oběti o odpuštění.

Komise tvořená šesti experty od loňského ledna podle svého šéfa, dětského psychiatra Pedra Strechta, shromáždila svědectví více než pěti set osob. Na základě těchto výpovědí podle něj došla k tomu, že počet zneužitých byl nejméně 4815, uvedl dnes podle AFP Strecht v Lisabonu na tiskové konferenci.

Ze závěrečné zprávy komise rovněž vyplývá, že osobami, které nezletilé zneužívaly, byli ze tří čtvrtin kněží. Ve zbývajících případech jde o další činitele či zaměstnance církevních institucí. Zneužívání se údajně odehrávalo v seminářích, školách či sportovních zařízeních po celém Portugalsku, zejména v Lisabonu, Portu či městě Braga. Zneužitým bylo v průměru 11 let, což je podle agentury EFE méně než v ostatních zemích. Většinou se jednalo o chlapce a muže.

Mezi případy, které promlčené nejsou, je i kauza nyní třiačtyřicetileté Alexandry, kterou podle její výpovědi zneužíval kněz v Portugalsku, když se jako sedmnáctiletá připravovala na dráhu řádové sestry. "Dlouhé roky jsem o tom mlčela, ale bylo čím dál těžší se s takovým tajemstvím vyrovnat," řekla agentuře AFP žena, která nyní pracuje jako pomocná síla v kuchyni. Dodala, že v katolickém Portugalsku bylo velmi složité o tomto tématu hovořit. Alexandra nicméně o zneužívání řekla už dříve církevním úřadům, které podle AFP poslaly stížnost do Vatikánu, jež zůstala bez odpovědi. Až po mnoha letech se jí nyní dostalo i psychologické pomoci od nezávislé komise.

Podle člena komise a bývalého ministra spravedlnosti Alvara Laborinha v katolické církvi dlouho vládla "kultura zametání stop". "Nepřestávám vidět mezi některými členy katolické církve chuť vrátit se k této kultuře, patrná je také ochota k otevřenosti," uvedl člen komise. "Většina lidí, se kterými jsme mluvili, se domnívá, že neexistuje způsob nápravy," uvedl Strecht, podle kterého ale oběti očekávají omluvu od útočníků i církve.

"Žádáme všechny oběti o odpuštění," uvedl šéf portugalské biskupské organizace Ornelas. Podle něj zpráva ukazuje "tvrdou a tragickou realitu". Podle člena vatikánské komise pro ochranu nezletilců jezuity Hanse Zöllnera ale nejsou závěry překvapivé a není vyloučeno, že se další oběti přihlásí dodatečně. Výše počtů i příběhy jsou podobné, jako při vyšetřováních na stejné téma v jiných zemích světa, uvedl. Začátkem března by se měli portugalští biskupové sejít a tuto vyšetřovací zprávu probrat. Letos portugalská církev pořádá v Lisabonu Světové dny mládeže.

Vytvoření nezávislé komise k vyšetřování případů sexuálního zneužívání nezletilých v církvi oznámila portugalská biskupská konference v listopadu 2021 a od loňského ledna jí mohli lidé podávat oznámení telefonicky, mailem či přes zabezpečenou webovou stránku. Komise prověřovala i případy, na něž upozornila média či různé organizace.

Komise pro vyšetřování sexuálního zneužívání nezletilých v církvi zřídilo jako jedno z prvních v roce 1999 Irsko. Posléze vznikly podobné komise mimo jiné v Belgii, Německu, Austrálii či Francii. V některých státech založily nevládní organizace internetové stránky, kde mohou oběti najít pomoc.

Papež František se ke kauzám sexuálního zneužívání v církvi, jehož se v řadě zemí někteří její představitelé dopouštěli a další ho léta kryli či nedůsledně vyšetřovali, postavil rázně už brzy po začátku svého pontifikátu v roce 2013. V roce 2014 zřídil vyšetřovací komisi a téhož roku přijal ve Vatikánu jako první hlava katolické církve skupinu obětí. V roce 2019 svolal do Vatikánu první summit katolických církevních představitelů o ochraně nezletilých v církvi a posléze vydal několik dekretů, jež mají zabránit tomu, aby se takové případy opakovaly.

Související

Dominik Duka

Duka bojoval, měl zaťaté pěsti, prozradila dominikánská sestřička

Poslední dny života strávil zesnulý kardinál Dominik Duka v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích. Vrátil se tam po třech dnech, které po předchozí hospitalizaci strávil doma. Svědectví o posledních chvílích duchovního mezi námi poskytla jedna z dominikánských sester. 

Více souvisejících

Církev portugalsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

před 6 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

před 9 hodinami

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

před 10 hodinami

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

před 10 hodinami

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

před 11 hodinami

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

před 14 hodinami

včera

včera

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

včera

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

včera

včera

Trumpova bezohlednost odhalila jedno podstatné. Americká ekonomická hegemonie je spíše impozantní dům z papíru

Rekordní americký shutdown odkryl nejen politickou krizi, ale i hlubší problém – drahotu a nerovnost amerického zdravotního systému. Prezident Donald Trump využil rozpočtové paralýzy k nátlaku na demokraty a neváhal přitom sáhnout na potravinové lístky i mzdy federálních zaměstnanců. Zatímco miliony Američanů se ocitly bez jistoty jídla a zdravotní péče, Evropa zůstává připomínkou, že základní sociální bezpečí nemusí být luxusem, ale právem každého občana.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy