COP31: Americký exministr John Kerry vyzval svět, aby následoval Čínu

V březnu přijala Čína ve svém nejnovějším pětiletém plánu závazek, že se poprvé aktivně zapojí do globální správy klimatu a převezme v ní vůdčí roli. Odborníci podle The Guardian nyní sledují, zda se toto vyjádření na probíhajícím summitu promění v reálné činy. Zelené technologie se totiž staly klíčovou součástí exportního motoru, který drží čínskou ekonomiku po pandemii v chodu.

Statistiky ukazují, že v roce 2025 přesáhly čínské exporty čistých technologií hodnotu dvou set dvaceti miliard dolarů a letos tento objem nadále roste. Největší světový znečišťovatel se současně stal předním světovým dodavatelem technologií pro čistou energii. Čína zajišťuje zhruba osmdesát pět procent solární kapacity a osmdesát procent produkce v dodavatelském řetězci lithium-iontových baterií.

Důležitým faktorem zůstává také automobilový průmysl, neboť v roce 2025 bylo téměř sedmdesát pět procent všech elektromobilů vyrobeno právě v Číně. Takové kroky vykreslují Peking jako ústřední pilíř budoucího globálního řádu postaveného na elektrifikaci a pomáhají mu upevňovat vliv v zemích globálního Jihu. Současně to slouží jako nástroj pro přesvědčování rivalů k užší vzájemné spolupráci.

Zatímco Čína takto masivně pokročila, jiné státy včetně Spojených států pod vedením Donalda Trumpa zaostaly a riskují ekonomické ztráty. Kerry zdůraznil, že Peking náhle pochopil svou přílišnou závislost na cizí ropě a plynu a rozhodl se pro dosažení energetické nezávislosti. Podobné rozhodnutí učinily po nedávných konfliktech v Íránu a v Hormuzském průlivu také další státy.

Podle Kerryho názoru trh učinil vlastní rozhodnutí a globální ekonomika stabilně směřuje k elektrifikaci a čistým zdrojům. Autokratické státy podle něj uvidí ekonomické přínosy a levnější alternativy, protože dokážou reálně posoudit vysoké náklady na fosilní paliva. Obnovitelné zdroje spolu s úložišti jsou totiž v mnoha ohledech levnější a efektivnější než spoléhání se na samotná fosilní paliva.

Čína již dříve vyjádřila přání, aby se na klimatické konferenci diskutovalo o volném pohybu zelených technologií navzdory rostoucím geopolitickým konfliktům a clům ze strany Spojených států a Evropské unie. Odborníci upozorňují, že Peking může v této záležitosti najít podporu u Brazílie, Indie, Jihoafrické republiky a dalších rozvojových zemí. Tyto státy mají obavy z dopadů klimatických obchodních opatření na přístup k trhům.

Zahraniční analytici podotýkají, že mezi představami čínských politiků a mezinárodními očekáváními ohledně vůdčí role stále panuje určitý nesoulad. Pokud má zbytek světa plně akceptovat čínské vedení, bude muset dojít k posílení vzájemné důvěry ze strany severních států. Pozorovatelé sledují také případné kroky Pekingu ohledně závazků v oblasti klimatického financování a podpory spravedlivé transformace.