COVID-19 dál zabíjí. WHO spočítala, kolik nakažených každý týden umírá

Generální ředitel WHO Tedros Adhanem Ghebreyesus varoval před snižující se proočkovaností. Navzdory vysokému počtu úmrtí "data ukazují, že proočkovanost mezi zdravotnickými pracovníky a lidmi nad 60 let, kteří patří mezi nejrizikovější skupiny, klesla," uvedl Tedros na tiskové konferenci.

"WHO doporučuje, aby lidé z nejrizikovějších skupin dostali vakcínu proti COVID-19 do 12 měsíců od poslední dávky," dodal Tedros.

Světová zdravotnická organizace oznámila, že na COVID-19 zemřelo více než sedm milionů lidí, i když skutečný počet obětí pandemie bude pravděpodobně mnohem vyšší.

V květnu 2023 vyhlásil prezident WHO konec stavu mezinárodního ohrožení COVID-19. Organizace však nadále vyzývá vlády, aby pokračovaly v monitorování a sekvenování viru a zajistily přístup k cenově dostupným a spolehlivým testům, léčbě a vakcínám.

COVID-19 je onemocnění způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2, který byl poprvé identifikován koncem roku 2019 ve městě Wu-chan v Číně. Tento virus se rychle rozšířil po celém světě a způsobil jednu z největších pandemických krizí moderní doby.

Mezi běžné příznaky patří horečka, kašel, únava, ztráta chuti nebo čichu, bolest v krku, bolest svalů a kloubů, dušnost a v závažných případech zápal plic nebo respirační selhání. Příznaky se mohou lišit a onemocnění může být asymptomatické nebo velmi závažné.

Virus se šíří především kapénkami, které se uvolňují, když infikovaná osoba kašle, kýchá, mluví nebo dýchá. Možný je také přenos dotykem povrchů kontaminovaných virem, následným dotykem obličeje, nosu nebo úst.

Vysoký počet nakažených vedl k přetížení zdravotnických systémů po celém světě. Onemocnění má různou závažnost, od asymptomatických případů až po těžké stavy vyžadující hospitalizaci a intenzivní péči. Dopady na zdravotní péči byly značné.

Pandemie měla významný dopad na ekonomiku, zaměstnanost, školství a každodenní život. Mnohé podniky musely být uzavřeny, došlo k omezení cestování a výrazným změnám v pracovních a vzdělávacích procesech. Významné bylo i zavádění opatření, jako jsou karantény a lockdowny, které měly za cíl zpomalit šíření viru.