COVID-19 dál zabíjí. WHO spočítala, kolik nakažených každý týden umírá

Každý týden zemře na COVID-19 přibližně 1700 lidí po celém světě, uvedla ve čtvrtek Světová zdravotnická organizace (WHO). Organizace zároveň apelovala na rizikové skupiny, aby nadále pokračovaly v očkování.  Uvedl to server Le Monde.

Generální ředitel WHO Tedros Adhanem Ghebreyesus varoval před snižující se proočkovaností. Navzdory vysokému počtu úmrtí "data ukazují, že proočkovanost mezi zdravotnickými pracovníky a lidmi nad 60 let, kteří patří mezi nejrizikovější skupiny, klesla," uvedl Tedros na tiskové konferenci.

"WHO doporučuje, aby lidé z nejrizikovějších skupin dostali vakcínu proti COVID-19 do 12 měsíců od poslední dávky," dodal Tedros.

Světová zdravotnická organizace oznámila, že na COVID-19 zemřelo více než sedm milionů lidí, i když skutečný počet obětí pandemie bude pravděpodobně mnohem vyšší.

V květnu 2023 vyhlásil prezident WHO konec stavu mezinárodního ohrožení COVID-19. Organizace však nadále vyzývá vlády, aby pokračovaly v monitorování a sekvenování viru a zajistily přístup k cenově dostupným a spolehlivým testům, léčbě a vakcínám.

COVID-19 je onemocnění způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2, který byl poprvé identifikován koncem roku 2019 ve městě Wu-chan v Číně. Tento virus se rychle rozšířil po celém světě a způsobil jednu z největších pandemických krizí moderní doby.

Mezi běžné příznaky patří horečka, kašel, únava, ztráta chuti nebo čichu, bolest v krku, bolest svalů a kloubů, dušnost a v závažných případech zápal plic nebo respirační selhání. Příznaky se mohou lišit a onemocnění může být asymptomatické nebo velmi závažné.

Virus se šíří především kapénkami, které se uvolňují, když infikovaná osoba kašle, kýchá, mluví nebo dýchá. Možný je také přenos dotykem povrchů kontaminovaných virem, následným dotykem obličeje, nosu nebo úst.

Vysoký počet nakažených vedl k přetížení zdravotnických systémů po celém světě. Onemocnění má různou závažnost, od asymptomatických případů až po těžké stavy vyžadující hospitalizaci a intenzivní péči. Dopady na zdravotní péči byly značné.

Pandemie měla významný dopad na ekonomiku, zaměstnanost, školství a každodenní život. Mnohé podniky musely být uzavřeny, došlo k omezení cestování a výrazným změnám v pracovních a vzdělávacích procesech. Významné bylo i zavádění opatření, jako jsou karantény a lockdowny, které měly za cíl zpomalit šíření viru. 

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Palestina, pásmo Gazy

Dětské osudy, které lámou srdce. Život v Gaze připravuje děti o sny i končetiny

Život v Gaze, poznamenaný dlouholetým konfliktem, přináší osudy, které lámou srdce i ty nejzkušenější. Pro některé děti je cesta za lékařskou péčí jedinou šancí na přežití, avšak jen málo z nich tuto možnost dostane. Příběhy malých pacientů, kteří unikli válečným hrůzám a byli převezeni k léčbě do Spojených států, ukazují nejen lidskou tragédii, ale také odvahu a obrovskou solidaritu. Zmapoval je server SkyNews.

včera

včera

Kreml zveřejnil detaily schůzky Putina s Ficem

Slovenský premiér Robert Fico uskutečnil pracovní návštěvu v Rusku, kde se setkal s prezidentem Vladimirem Putinem. Jednalo se o jejich první osobní schůzku od roku 2016, která přichází v době složitých vztahů mezi Moskvou a Bratislavou. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy