EK sestaví plán na řešení problémů spojených s rostoucím počtem migrantů z Balkánu

Ministři se v Bruselu scházejí poté, co nová italská vláda začala odmítat lodě nevládních organizací zachraňujících migranty. Kvůli nevpuštění lodě Ocean Viking do svých přístavů se minulý týden dostala do sporu s Francií, která plavidlu nakonec dovolila přistát u svých břehů. Brusel minulý týden představil plán pro rychlé zlepšení situace na středomořské cestě. Rakousko, Slovensko, Česko a další země střední Evropy však požadují i nová opatření na balkánské trase.

"My chceme definovat problémy na všech trasách," prohlásil dnes Rakušan, který za české předsednictví EU schůzku vede. Podle unijních statistik narostl za deset měsíců letošního roku proti stejnému období loňska počet migrantů mířících nelegální cestou do EU o 77 procent na celkových 281.000 lidí. Některé státy včetně Česka na vývoj reagovaly zavedením hraničních kontrol. Další tento krok zvažují. Opatření na česko-slovenské hranici vneslo napětí vztahů Prahy a Bratislavy.

"Je důležité, abychom řešili balkánskou trasu efektivněji než dosud," řekla Johanssonová. EU se podle ní snaží uzavírat dohody se zeměmi, přes něž migranti putují, na jejich vracení. Chce také přesvědčit Srbsko k rychlému sladění vízové politiky, které by zabránilo migrantům z některých bezpečných zemí dostávat se do EU.

Jihoevropské státy v čele s Itálií si od dnešní schůzky naproti tomu slibují zejména větší spolupráci dalších zemí při zvládání přílivu uprchlíků a migrantů, kteří se dostávají k evropským břehům z Afriky přes Středozemní moře. Johanssonová i Rakušan podotkli, že dlouhodobé řešení problémů na všech trasách by měla přinést dohoda na reformě migrační politiky, jejíž návrh před více než dvěma lety předložila komise. České předsednictví by chtělo její část včetně principů posilujících vzájemnou solidaritu států projednat na příštím zasedání ministrů v prosinci.