EU se neshodla na zmrazení peněz Maďarsku, půjčka Kyjevu se může obejít bez něj

Země Evropské unie se dnes napoprvé neshodly na zablokování maďarských peněz z unijních fondů, které navrhla Evropská komise kvůli nedostatkům při kontrole veřejných zakázek a v boji proti korupci a klientelismu. Maďarsko zároveň v rámci společně projednávaného balíku opět nepodpořilo poskytnutí 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) Ukrajině, které vyžaduje jednomyslnost. 

Ostatní státy proto chtějí připravit možnost, jak poslat Kyjevu peníze i bez maďarské účasti, řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura. Země podle něj zároveň vyzvaly komisi, aby znovu zhodnotila pokrok maďarských reforem.

Unijní exekutiva minulý týden navrhla zmrazit Maďarsku výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů kvůli nevyřešeným problémům při rozdělování veřejných peněz. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování financí, nejsou podle komise dostatečné.

Zatímco některé státy západní a severní Evropy se doporučením chtěly řídit, část zemí střední a východní Evropy chtěla přihlédnout i k dalším probíhajícím maďarským reformním krokům. Tento postoj podporovaly i klíčové země Francie a Německo. Podle diplomatů nebylo jisté, zda se pro zmrazení fondů najde potřebná většina hlasů, a na hlasování proto ani nedošlo. Ministři zároveň neschválili ani paralelně projednávaný maďarský plán obnovy, na jehož základě může země dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného fondu určeného na oživení ekonomik po pandemické krizi.

Podle Stanjury ministři vyzvali komisi, aby připravila novou analýzu. Ta by vzala v úvahu i reformní kroky, které maďarská vláda provádí v těchto dnech. "Jsem přesvědčen, že můžeme najít řešení během příštích dnů," prohlásil Stanjura. To by podle některých diplomatů mohlo otevřít cestu ke snížení zmrazené částky a tím zvýšit šanci na její schválení a následný maďarský souhlas s blokovanou pomocí. Krajní termín pro hlasování členských zemí o blokaci navržené EK je 19. prosinec.

Místopředseda komise Valdis Dombrovskis však po jednání podotkl, že bude obtížné zhodnotit maďarské reformy za několik dní, pokud EK například obdrží množství právních textů v maďarštině. "Uděláme, co budeme pod tímto skutečně velkým časovým tlakem schopni," řekl.

Maďarsko při vyjednávání o svých penězích z unijní kasy blokuje několik rozhodnutí vyžadujících jednomyslnost členských zemí. Vedle globální daně pro firmy je mezi nimi i právě finanční pomoc Ukrajině, o níž se dnes ministři rovněž bavili. Poté, co maďarský ministr Mihály Varga potvrdil veto Budapešti, navrhl Stanjura poskytnout Kyjevu peníze bez Maďarska.

"Znamená to, že budeme hledat řešení podporované 26 členskými státy," prohlásil Stanjura na zasedání. Ministři zároveň pověřili poradní orgány a Evropskou komisi, aby připravily možné řešení. Paralelně se však budou pokoušet o dohodu s Maďarskem. "Vylučuji variantu, že bychom nebyli schopni poslat peníze na Ukrajinu v lednu," dodal český ministr po jednání.

Vláda v Kyjevě kvůli ruské invazi žádá EU o co nejrychlejší poskytnutí finanční pomoci a evropský blok chce od ledna posílat zemi pravidelné částky.

"Ukrajina je ve válce a zoufale potřebuje naši pomoc. Nemůžeme dovolit, aby jedna země zdržovala a blokovala finanční podporu EU," prohlásil Dombrovskis. EK podle něj stále doufá, že se podaří přesvědčit Maďarsko k podpoře společné půjčky ručené unijním rozpočtem, počítá však i s možností záruk poskytnutých jednotlivými státy v případě "plánu B". Podle unijních činitelů však bude složitější a časově náročnější nalézt náhradní řešení například v podobě mezivládní dohody, u níž by hrozila nutnost schvalování orgány některých zemí.

Zatímco politici některých unijních zemí označují maďarský přístup za vydírání. Maďarsko tvrdí, že pomoc Ukrajině neblokuje v souvislosti s jednáním o svých dotacích. "Odmítáme, aby byla změna našeho postoje podmiňována fondy EU," uvedl mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács. Budapešť tvrdí, že je připravena Kyjevu poskytnout finanční pomoc na vlastní pěst.

Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa Maďarsko z vlastního rozpočtu poskytne přímo Ukrajině částku, která by na něj připadala v rámci zmíněného unijního balíku. "Necheme, aby byl zdrojem podpory úvěr. Nemyslím si, že bychom se měli zadlužit. Nesouhlasíme s tím, aby EU byla unií dlužníků," řekl Szijjártó na tiskové konferenci v Bratislavě po jednání s kolegy z Česka, Maďarska a Slovenska.

Související

těžba ropy, ilustrační fotografie

Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok

Evropské metropole se připravují ke schválení historického kroku, který má stabilizovat světové trhy s energiemi zasažené válkou v Íránu. Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) plánují uvolnit celkem 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Jde o největší intervenci v historii této organizace, která objemem více než dvojnásobně překonává uvolnění zásob po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Maďarsko Ukrajina

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

před 6 hodinami

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

před 7 hodinami

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Ebrahím Azízí

Teherán označil Ukrajinu za „legitimní válečný cíl“ pro íránské síly

Íránští představitelé vyslali Kyjevu ostré varování, které dále eskaluje napětí v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Ebrahím Azízí, předseda parlamentního výboru pro národní bezpečnost a zahraniční politiku, prohlásil, že se celá Ukrajina stala „legitimním válečným cílem“ pro íránské síly. Podle Teheránu se země aktivně zapojila do války tím, že poskytla Izraeli své technologie a experty na boj proti bezpilotním letounům.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Írán umožnil indickým lodím přeplout přes Hormuzský průliv

Hormuzský průliv, klíčová tepna světové energetiky, zažívá v posledních hodinách dramatický vývoj, který v sobě mísí nečekaná diplomatická gesta i hrozbu totální námořní války. Íránský velvyslanec v Indii Mohammad Fathalí v sobotu oznámil, že Teherán umožnil některým indickým plavidlům bezpečný průjezd touto strategickou cestou. Jde o vzácnou výjimku v jinak neprodyšné blokádě, kterou Írán zavedl po zahájení masivního amerického a izraelského bombardování.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Tři fáze útoku na Írán. První se spojencům nepodařila, USA a Izrael jsou na prahu třetí

Válka proti Íránu a jeho spojencům se v současné fázi změnila v testovací pole dvou soupeřících konceptů vojenské eskalace. Zatímco Spojené státy a Izrael sázejí na technologickou převahu, Teherán kontruje strategií, která se snaží konflikt rozšířit geograficky i ekonomicky. Tento vývoj vytváří pro obě strany nebezpečnou past, kdy se útočník může nechat vtáhnout do mnohem složitějšího a nákladnějšího střetu, než se původně předpokládalo.

před 14 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zjišťuje, že z Íránu už nelze vycouvat. Válku skončím, až to ucítím v kostech, prohlašuje nově

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici Fox News Radio odmítl upřesnit časový harmonogram probíhajícího vojenského konfliktu v Íránu. Prohlásil, že boje skončí ve chvíli, kdy to on sám „ucítí v kostech“. Přestože vyjádřil přesvědčení, že válka nebude trvat dlouho, naznačil, že konečné rozhodnutí o jejím závěru závisí na jeho osobním úsudku.

před 15 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

Spojené arabské emiráty, Saúdská Arábie a Katar opět sestřelovaly íránské rakety a drony

Ozbrojené útoky proti spojencům Spojených států v Perském zálivu i nadále pokračují. Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie oznámily, že v sobotu v brzkých ranních hodinách místního času zaznamenaly na svém území úspěšné sestřely útočných prostředků. Bahrajnské úřady v souvislosti s přetrvávajícími íránskými údery v celém regionu naléhavě vyzvaly své obyvatele, aby si vyhledali bezpečný úkryt.

před 16 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu rozdělí Českou republiku napůl

Víkendové počasí přinese do Česka výrazné rozdíly mezi východem a západem území, přičemž sobota bude pocitově mnohem teplejší než neděle. Během sobotního dne očekávají meteorologové převážně oblačno až zataženo. Morava a Slezsko si však zpočátku užijí polojasnou až jasnou oblohu, než se i zde začne během odpoledne projevovat přibývání oblačnosti.

včera

Carina Edlingerová

Hrdinky z paralympiády. Edlingerová se postarala o první zlato pro Česko po 24 letech, Bubeníčková po dvou stříbrech bere i bronz

Česká paralympijská výprava zažívá jednu z nejúspěšnějších paralympiád, o což se v těchto dnech postarala především dvojice reprezentantek Carina Edlingerová a Simona Bubeníčková. Prvně jmenovaná paralympionička ke svému stříbru ze sprintu přidala biatlonistka v pátek první zlatou paralympijskou medaili po dlouhých 24 letech pro českou výpravu. Stalo se tak v parabiatlonové stíhačce, kde se neztratila ani druhá česká biatlonistka Bubeníčková. Ta nakonec v tomto závodě získala bronz a navázala tak na svá dvě stříbra, která na této paralympiádě, jež obdržela za své výkony v biatlonovém individuálním závodě a v běžeckém desetikilometrovém závodě.

včera

Čína

Příprava invaze na Tchaj-Wan? Podivné formace čínských rybářských člunů nedokáží vysvětlit ani experti

Východočínské moře se v posledních měsících stalo dějištěm neobvyklých manévrů, které vyvolávají vážné obavy bezpečnostních expertů po celém světě. Tisíce čínských rybářských člunů se zde shromažďují v přesných geometrických útvarech, což podle analytiků není náhodný jev ani důsledek bohatého úlovku. Tato koordinovaná aktivita je interpretována jako nácvik Pekingu na potenciální regionální konflikt, zejména v souvislosti s dlouhodobým napětím kolem Tchaj-wanu.

včera

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

včera

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

včera

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy