EU se neshodla na zmrazení peněz Maďarsku, půjčka Kyjevu se může obejít bez něj

Země Evropské unie se dnes napoprvé neshodly na zablokování maďarských peněz z unijních fondů, které navrhla Evropská komise kvůli nedostatkům při kontrole veřejných zakázek a v boji proti korupci a klientelismu. Maďarsko zároveň v rámci společně projednávaného balíku opět nepodpořilo poskytnutí 18 miliard eur (asi 440 miliard korun) Ukrajině, které vyžaduje jednomyslnost. 

Ostatní státy proto chtějí připravit možnost, jak poslat Kyjevu peníze i bez maďarské účasti, řekl český ministr financí Zbyněk Stanjura. Země podle něj zároveň vyzvaly komisi, aby znovu zhodnotila pokrok maďarských reforem.

Unijní exekutiva minulý týden navrhla zmrazit Maďarsku výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů kvůli nevyřešeným problémům při rozdělování veřejných peněz. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování financí, nejsou podle komise dostatečné.

Zatímco některé státy západní a severní Evropy se doporučením chtěly řídit, část zemí střední a východní Evropy chtěla přihlédnout i k dalším probíhajícím maďarským reformním krokům. Tento postoj podporovaly i klíčové země Francie a Německo. Podle diplomatů nebylo jisté, zda se pro zmrazení fondů najde potřebná většina hlasů, a na hlasování proto ani nedošlo. Ministři zároveň neschválili ani paralelně projednávaný maďarský plán obnovy, na jehož základě může země dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného fondu určeného na oživení ekonomik po pandemické krizi.

Podle Stanjury ministři vyzvali komisi, aby připravila novou analýzu. Ta by vzala v úvahu i reformní kroky, které maďarská vláda provádí v těchto dnech. "Jsem přesvědčen, že můžeme najít řešení během příštích dnů," prohlásil Stanjura. To by podle některých diplomatů mohlo otevřít cestu ke snížení zmrazené částky a tím zvýšit šanci na její schválení a následný maďarský souhlas s blokovanou pomocí. Krajní termín pro hlasování členských zemí o blokaci navržené EK je 19. prosinec.

Místopředseda komise Valdis Dombrovskis však po jednání podotkl, že bude obtížné zhodnotit maďarské reformy za několik dní, pokud EK například obdrží množství právních textů v maďarštině. "Uděláme, co budeme pod tímto skutečně velkým časovým tlakem schopni," řekl.

Maďarsko při vyjednávání o svých penězích z unijní kasy blokuje několik rozhodnutí vyžadujících jednomyslnost členských zemí. Vedle globální daně pro firmy je mezi nimi i právě finanční pomoc Ukrajině, o níž se dnes ministři rovněž bavili. Poté, co maďarský ministr Mihály Varga potvrdil veto Budapešti, navrhl Stanjura poskytnout Kyjevu peníze bez Maďarska.

"Znamená to, že budeme hledat řešení podporované 26 členskými státy," prohlásil Stanjura na zasedání. Ministři zároveň pověřili poradní orgány a Evropskou komisi, aby připravily možné řešení. Paralelně se však budou pokoušet o dohodu s Maďarskem. "Vylučuji variantu, že bychom nebyli schopni poslat peníze na Ukrajinu v lednu," dodal český ministr po jednání.

Vláda v Kyjevě kvůli ruské invazi žádá EU o co nejrychlejší poskytnutí finanční pomoci a evropský blok chce od ledna posílat zemi pravidelné částky.

"Ukrajina je ve válce a zoufale potřebuje naši pomoc. Nemůžeme dovolit, aby jedna země zdržovala a blokovala finanční podporu EU," prohlásil Dombrovskis. EK podle něj stále doufá, že se podaří přesvědčit Maďarsko k podpoře společné půjčky ručené unijním rozpočtem, počítá však i s možností záruk poskytnutých jednotlivými státy v případě "plánu B". Podle unijních činitelů však bude složitější a časově náročnější nalézt náhradní řešení například v podobě mezivládní dohody, u níž by hrozila nutnost schvalování orgány některých zemí.

Zatímco politici některých unijních zemí označují maďarský přístup za vydírání. Maďarsko tvrdí, že pomoc Ukrajině neblokuje v souvislosti s jednáním o svých dotacích. "Odmítáme, aby byla změna našeho postoje podmiňována fondy EU," uvedl mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács. Budapešť tvrdí, že je připravena Kyjevu poskytnout finanční pomoc na vlastní pěst.

Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa Maďarsko z vlastního rozpočtu poskytne přímo Ukrajině částku, která by na něj připadala v rámci zmíněného unijního balíku. "Necheme, aby byl zdrojem podpory úvěr. Nemyslím si, že bychom se měli zadlužit. Nesouhlasíme s tím, aby EU byla unií dlužníků," řekl Szijjártó na tiskové konferenci v Bratislavě po jednání s kolegy z Česka, Maďarska a Slovenska.

Související

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Rusko poslalo pokusem o útok na vlak s Johnsonem Západu vzkaz. Nebojíme se, vzkázala Kremlu Kallasová

Ruský dron zasáhl osobní vlak v těsné blízkosti ukrajinsko-polské hranice krátce poté, co místem projela kolona s vysokými západními představiteli. Podle ukrajinských železnic mohl být terčem útoku právě předchozí vlak s delegací. Ve vlakové soupravě cestoval mimo jiné bývalý britský premiér Boris Johnson či bývalý šéf CIA David Petraeus. Vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční věci Kaja Kallasová označila tento čin za jasný vzkaz západnímu světu.
Evropský parlament

Politico: Slovensko v EU zablokovalo prodloužení protiruských sankcí. Den před jejich vypršením

Zástupci členských zemí Evropské unie v Bruselu nedokázali dosáhnout dohody o prodloužení jednoho z klíčových sankčních režimů namířených proti Rusku. Velvyslanci potřebovali ke schválení opatření jednomyslnou shodu, ta však na dopoledním jednání chyběla. Stávající sankční seznam zahrnuje zmrazení majetku přibližně tří tisíc jednotlivců a společností spojených s ruskou agresí na Ukrajině. Pokud unijní státy nenajdou společnou řeč, platnost těchto sankčních opatření automaticky vyprší v úterý.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Maďarsko Ukrajina

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Představy o budoucnosti tříští státy EU. Očekává se zásadní projev von der Leyenové

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová čelí před svým projevem o stavu Evropské unie výraznému tlaku ze strany hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu. Středopravicová Evropská lidová strana a středolevicová Progresivní aliance socialistů a demokratů mají odlišné představy o dalším směřování Unie, což prohlubuje napětí uvnitř tradiční centristické koalice.

před 1 hodinou

Ruská armáda

Dánská vláda obvinila ruskou válečnou loď ze střelby světlic na armádní vrtulník

Dánská vláda obvinila posádku ruské válečné lodi ze střelby světlic na armádní vrtulník v oblasti Baltu. Incident se odehrál v pondělí během běžné monitorovací operace dánských ozbrojených sil v mezinárodních vodách nedaleko města Gedser. Dánská premiérka Mette Frederiksen označila jednání ruské strany za bezohledné a dánské ministerstvo zahraničí v reakci na událost předvolalo ruského velvyslance.

před 2 hodinami

Saúdská Arábie

Proč cena ropy opět roste? Na vině je z části i Saúdská Arábie

Saúdská Arábie oznámila uzavření svého klíčového ropovodu Východ-Západ poté, co byl zasažen dronovým útokem vedeným z území Íráku. Tento útok způsobil škody na zařízení a vyžádal si zranění. Americký prezident Donald Trump připsal odpovědnost skupinám napojeným na Írán, zatímco íránské ministerstvo zahraničí jakoukoliv účast na tomto incidentu odmítlo.

před 3 hodinami

Oblouk znovusjednocení

Bratříčkování Ruska s KLDR pokračuje. Země poprvé propojila silnice

Rusko a Severní Korea otevřely první silniční most přes společnou hranici vedoucí přes řeku Tuman. Kilometrová stavba propojuje osadu Chasan na ruském Dálném východě se severokorejským městem Tumangang. Nové dopravní spojení představuje další významný krok v rychle se prohlubujících vztazích mezi oběma zeměmi.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Ve světě kvůli extrémnímu počasí vznikají nové hrozby, varuje WMO

Výrazný nárůst rozsáhlých lesních požárů a vln veder způsobených klimatickou krizí brzdí celosvětové úsilí o zlepšování kvality ovzduší. Odborníci ze Světové meteorologické organizace (WMO) upozorňují, že i oblasti, kterým se v minulosti dařilo snižovat znečištění z dopravy a průmyslu, nyní čelí novým hrozbám. Dým z požárů a zvýšená koncentrace přízemního ozonu zhoršují životní prostředí i lidské zdraví. Znečištění vzniklé v důsledku těchto extrémních jevů navíc dále prohlubuje klimatické změny.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump pobouřil Demokraty i Republikány. Kongres na něj útočí za přístup k regulaci AI

Americký prezident Donald Trump čelí neobvyklé kritice ze strany amerického Kongresu. Demokraté i část republikánů totiž prosazují zavedení bezpečnostních pravidel pro přední společnosti v oblasti umělé inteligence. Obavy z překotného vývoje a možných rizik pro lidstvo vyvolaly varování ze strany technologických lídrů i výzkumníků, upozornil web The Guardian.

před 5 hodinami

Ústřední vojenská nemocnice Praha

V pražské ÚVN zasahuje vojenská policie, zadržela několik lidí

Kriminální služba Vojenské policie provádí od brzkého úterního rána úkony trestního řízení v Ústřední vojenské nemocnici v pražských Střešovicích i na dalších místech České republiky. Zásah souvisí s podezřením na rozsáhlou hospodářskou trestnou činnost v oblasti veřejných zakázek. 

před 5 hodinami

Pentagon

Američané poprvé přiznali, že mají zbraně ve vesmíru

Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump utrpěl těžkou porážku. Soud mu zamítl úpravu volebních pravidel

Nejvyšší soud Spojených států zamítl plán prezidenta Donalda Trumpa na úpravu pravidel pro zasílání korespondenčních volebních lístků. Většina soudců zablokovala opatření, které by Poštovní službě USA dalo možnost zadržet miliony volebních lístků. Volební úředníci i zástupci států varovali, že by takový krok vedl k chaosu a hromadnému odepření volebního práva před nadcházejícími kongresovými volbami.

před 8 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Stíhačky NATO sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun

Stíhací letouny Severoatlantické aliance sestřelily nad územím Litvy bezpilotní letoun, který předtím podle dostupných informací vletěl do litevského vzdušného prostoru ze sousedního Běloruska. K incidentu došlo v jižní části střední Litvy nedaleko obce Pratkunai v blízkosti města Kaunas. Zásah následoval po vyhlášení poplachu v hlavním městě Vilniusu a jeho přilehlém regionu.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda chce zásadně zpřísnit pravidla prodeje kratomu

Výrobky obsahující kratom a případně další psychomodulační látky si budou moci koupit lidé až od 21 let, nebude je možné prodávat přes internet a budou zdaněny a opatřeny kolkem. Příslušnou novelu zákona o návykových látkách a dalších osmi souvisejících zákonů projednala a odsouhlasila vláda Andreje Babiše na pondělním zasedání. Vláda také podpořila poslanecký návrh, který má policii umožnit dočasně uzavírat provozovny, které rizikové výrobky prodávají.

včera

včera

Kateřina Siniaková

Siniaková dokonala kariérní grandslam i s druhou parťačkou. S Townsendovou ovládla US Open

Český ženský tenis zaznamenává během letošní sezóny další výrazný úspěch v rámci grandslamových turnajů. Přestože tentokrát se v singlovém turnaji žádné Češce nedařilo tolik jako ve Wimbledonu, když žádná nepostoupila mezi nejlepší čtyři, natož do finále. V deblové části turnaje ale z českého pohledu neustále září jméno Kateřiny Siniakové. Poté, co ve finále se svou americkou parťačkou Taylor Townsendovou porazila ryzí americkou dvojici Robin Montgomeryová, Ashlyn Kruegerová ve třech setech 5:7, 6:0 a 6:2, tak zkompletovala po spolupráci s Barborou Krejčíkovou se svou nynější parťačkou další kariérní grandslam a k tomu navíc dospěla (nepočítáme-li jeden grandslamový triumf ve smíšené dvouhře) ke 12. deblovému grandslamovému vítězství.

včera

včera

Ukrajinci a Rusové si přestanou útočit na energetiku, tvrdí Trump

Ukrajinci a Rusové podle amerického prezidenta Donalda Trumpa souhlasili s tím, že nebudou navzájem útočit na energetické cíle. Obě válčící země podle šéfa Bílého domu mohou za rostoucí ceny ropy a pohonných hmot. Experti jsou jiného názoru, příčinu vidí v okolnostech amerického konfliktu s Íránem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy