Prezidenti V4 odsoudili anexi Krymu, šlo o agresi a přijali "velmi zajímavý" návrh

Bratislava - Slovenský prezident Andrej Kiska svolal do Bratislavy schůzku zemí V4, jednání se účastnil i ukrajinský prezident Petro Porošenko. Česko, Polsko, Maďarsko a Slovensko odsoudily březnovou anexi Krymu jako akt agrese. Miloš Zeman doufá, že se Porošenko zapíše do dějin jako prezident míru.

"Všechny země V4 potvrdily to, že to, co se (v březnu) stalo na Krymu, byla anexe a agrese. Všechny země V4 se společně shodly, že je potřebný jednotný postup EU a že (protiruské) sankce byly potřebné," prohlásil Kiska.

Porošenko zmiňovaný postoj svých kolegů ze zemí V4 ocenil. "Dnes jsem slyšel tuto jednotu, tuto solidárnost, tuto podporu. Chtěl bych kolegům za to poděkovat," poznamenal.

Zeman po jednání uvedl, že pokud by byl ukrajinským občanem, podpořil by v nedávných parlamentních volbách Porošenkův blok. "Chci věřit, že (Porošenko) vstoupí do dějin jako prezident míru, nikoliv jako prezident války a že se mu podaří naplnit minské dohody a že se mu podaří dosáhnout toho, aby v této válce neumírali nejen vojáci, ale i civilní oběti," řekl Zeman.

Český prezident poznamenal, že schůzka prezidentů se koná u příležitosti vzpomínky na sametové revoluce ve střední Evropě, při kterých nevytekla ani kapka krve. "Vážím si těch, kdo měli odvahu bojovat proti komunismu v době, kdy zde komunismus ještě vládl," zdůraznil.

Polský prezident Bronislaw Komorowski zase prohlásil, že Ukrajina v současnosti, kdy podle něj čelí ruské agresi, potřebuje solidaritu jiných zemí.

Prezidenti se na schůzce bavili také o možnosti, aby se zástupci zemí V4 pravidelně s Ukrajinou scházeli, pravděpodobně ve formátu ministrů obrany nebo zahraničí. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček ČTK k návrhu řekl, že byl přijat "jako velmi zajímavý". Zeman se podle něj již v minulosti vyjádřil, že by se k podobným schůzkám měly přidat i Slovinsko a Rakousko.

Na setkání prezidenta České a Slovenské federativní republiky Václava Havla, prezidenta Polské republiky Lecha Walęsy a předsedy vlády Maďarské republiky Józsefa Antala byla v maďarském Visegrádu dne 15. února 1991 podepsána Deklarace o spolupráci mezi Českou a Slovenskou federativní republikou, Polskou republikou a Maďarskou republikou na cestě evropské integrace. Tento dokument se stal základem pro spolupráci tří, po rozpadu Československa čtyř středoevropských zemí, pro niž se vžil název Visegrádská skupina (Visegrad Group). Kromě tohoto názvu se lze setkat s termínem Visegrádská spolupráce (Visegrad Cooperation) či zkratkou V4.

Místo, kde k setkání Havel-Walęsa-Antal došlo, bylo symbolické: ve Visegrádu se roku 1335 sešli panovníci Jan Lucemburský, král český, Karel Robert, král uherský a Kazimír III., král polský, aby se dohodli na vyřešení vzájemných neshod a spolupráci.

Související

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

Více souvisejících

visegradská čtyřka ,  Miloš Zeman ,  Petr Porošenko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie

Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence

Umělá inteligence a masivní poptávka po datových centrech se staly jedním z hlavních témat nadcházejících amerických doplňkových voleb. Odpor proti těmto obřím stavbám spojuje voliče napříč politickým spektrem, které znepokojují rostoucí účty za elektřinu, ekologické dopady a upřednostňování zájmů velkých firem před ochranou životního prostředí. Stát Georgie, jenž se stal největším americkým trhem pro výstavbu datových center, se ocitl v samém centru tohoto ostrého lokálního konfliktu.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

před 3 hodinami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

před 3 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Modžtaba Chámeneí

Írán hrozí odvetou, pokud Američané a Izraelci znovu zaútočí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu. 

včera

Donald Tusk

Tusk neustupuje, chce obnovit vládu práva. Nawrocki shání spojence

Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi. 

včera

včera

včera

včera

včera

Silničáři se připravují na zimu. Spoléhat budou i na jednu novinku

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) má na zimu připravených 55 000 tun soli, 1,2 milionu litrů solanky a 220 sypačů. Na dálnicích D1, D5 a D11 nasadí v pilotním projektu 12 chytrých sypačů známých ze Skandinávie. Palubní počítač těchto aut přijímá data z meteostanic, zpřesní a zautomatizuje tak to, kolik a kde posypu použít. O sjízdnost se bude starat 800 zaměstnanců ŘSD. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy