Cameron rázně proti přistěhovalcům z EU, opět hrozí "brexitem"

"V Evropě se vede debata o tom, které konkrétní části legislativy, které konkrétné části smlouvy bude třeba změnit, ale není pochyb o tom, že tento balík jako celek bude vyžadovat určité změny ve smlouvě a já věřím, že to můžeme vyjednat," prohlásil.

Cameron přitom otázku omezení přistěhovalectví na evropské úrovni, nebo alespoň prostřednictvím britské výjimky, spojil přímo s otázkou setrvání Británie v EU. "Pokud s tím uspěji, budu argumentovat ve prospěch setrvání v EU," prohlásil dnes Cameron. "Pokud neuspěji, nemohu vyloučit vůbec nic," prohlásil.

Evropská komise dnes uvedla, Cameronovy návrhy by měly být "s klidem a pečlivě prodiskutovány". Zdůraznila však, že evropská legislativa dává národním parlamentům dostatek prostoru na boj proti zneužívání systému sociální podpory imigrantů.

Cameron už dříve slíbil Britům, že brzy nově projedná s partnery vztahy Británie s EU a uspořádá v případě svého znovuzvolení na jaře 2015 referendum v roce 2017 o setrvání země v unii.

Premiér zdůraznil, že žadatelé o sociální výhody, jako je například sociální bydlení a daňové úlevy na děti žijící mimo Británii, musí mít v Británii odpracovány čtyři roky či hovořit anglicky. "Pokud uchazeč o práci z EU nenajde práci do šesti měsíců, bude muset zemi opustit," prohlásil.

Omezeno má být také právo přistěhovalců vzít si do Británie rodinné příslušníky. Urychleny mají být deportace usvědčených zločinců a prodlouženy zákazy vstupu do země pro osoby, které byly z Británie vyhoštěny. Jde například o žebráky či podvodníky.

Imiganti vyžírkové? Statistiky mluví jinak

Přístup občanů z nových členských zemí EU na britský pracovní trh má být omezen, dokud se úroveň jejich ekonomik nepřiblíží těm dosavadním.

Podle odhadů britského statistického úřadu ONS žilo v Británii loni 42.000 občanů ČR. Nejvíce cizinců žijících v Británii pochází podle ONS z Polska (726.000), Indie (330.000) a z Irska (329.000). Z postkomunistických zemí EU je ČR na osmém místě.

Podle nedávné studie londýnské univerzity UCL imigranti z deseti zemí, které vstoupily do Evropské unie v roce 2004, od té doby zaplatili na daních víc, než kolik dostali na sociálních dávkách. Mezi tehdejšími novými členy EU byla i ČR.

Východoevropští přistěhovalci zaplatili v letech 2004 až 2011 na daních v Británii o 4,96 miliardy liber (175,5 miliardy korun) více, než kolik dostali na sociálních dávkách. U přistěhovalců ze všech zemí EU v tomto období rozdíl ve prospěch britské státní pokladny 20 miliard liber.