Rublová panika v Rusku zasáhne i Ukrajinu, obává se Sobotka

Pro současné potíže Ruska je podle předsedy české vlády klíčové, že ruské hospodářství se v minulých letech příliš jednostranným způsobem orientovalo na vývoz surovin. "Rusové se i z hlediska příjmů svého rozpočtu výrazně spoléhali na výnosy z prodeje ruských surovin a ty výnosy nebyly investovány dostatečným způsobem do dalšího rozvoje a modernizace ekonomiky," podotkl.

Ekonomické sankce spuštěné Evropskou unií a dalšími zeměmi vůči Moskvě podle Sobotky tento problém urychlily a komplikují refinancování ruského bankovního sektoru. To dál snižuje manévrovací schopnost ruské vlády reagovat na strukturální krizi domácí ekonomiky.

Sobotka dnes zdůraznil, že vždy hodnotil ne samotný vliv sankcí na ruské hospodářství, ale především jejich reálný dopad na politické kroky ruského vedení. Za nejdůležitější v tuto chvíli pokládá politický dialog mezi ukrajinským prezidentem Petrem Porošenkem a Putinem a obecně mezi Ukrajinou a Ruskem. "Právě v rovině ruského dialogu může být vyřešena bezpečnostní krize, která tady reálně existuje," míní totiž Sobotka.

Sobotka také reagoval na slova prezidenta Putina, který obvinil země EU a Spojené státy z konspirace proti Rusku. „Určitě z hlediska vlivu Evropské unie by bylo velmi pěkné, kdybychom mohli ovlivňovat světové ceny ropy a světové ceny plynu," řekl premiér.

Podle Jana Bureše, hlavního ekonoma Era Poštovní spořitelny, bude nejvážnějším důsledkem pro Česko přesah současných finančních potíží Ruska do výkonu reálné ekonomiky. V příštím roce lze prý očekávat výrazně slabší investiční aktivitu a obecně výkon ruského hospodářství. „Individuální firmy, které jsou hodně navázány na Rusko, mohou mít problémy. Myslím, že přesah do české ekonomiky celku ale nijak výrazný nebude, protože váha Ruska není přece jen nějak kritická," mini Bureš.