KOMENTÁŘ | Sliby, chyby? Sobotkovský obrat premiéra Fialy je výrazem odpovědnosti

Slibem nezarmoutíš, říká se u nás v kraji. To vyjadřuje i ironické ušklíbnutí nad opakovaným střídáním vzbuzování očekávání a následného nevyhnutelného zklamání, prorocky popsaného mistrem Cimrmanem už v principu jeho slavné frustrační kompozice. Ano, uhodli jste. Dnes bude řeč o předvolebním slibování. 

Akademicky vzato, v normálním světě normálních lidí je slib řečový akt, při němž jedna osoba ujišťuje druhou (druhé), že v budoucnosti něco udělá nebo naopak neudělá. Vzájemný slib tvoří dohodu, formálněji smlouvu. Nejde o nic jiného, než o performativní výpověď, která zakládá skutečnost nějakého závazku. Tedy alespoň teoreticky, v praxi je to obvykle jinak, jak nás nakonec poučí i lidová moudrost vtělená do výše zmíněného přísloví. 

Jenomže kromě normálního světa existuje i svět politických kampaní. Je plný zářivých barev a budoucnosti, která je krásná. Svěží. Plná báječných věcí, realizovaných nápadů, fungujících a přátelských institucí, totiž světem, ve kterém my nedoháníme ty před námi, ale naopak se stáváme lídry v čemkoli si zamaneme. 

A když jste v politice, občas prostě máte tu smůlu, že vám ty vaše řeči lidi uvěří. A zvolí vás. A pak – nejde to jinak, to je zákon přírody – přijde střet s realitou, která je o dost šedivější, ušpiněnější a složitější, než jste si kdy mysleli.

Dáme si modelový příklad.  

„Zastavíme katastrofální zadlužování naší země, a to bez zvyšování daní“, dušoval se Petr Fiala na podzim roku 2021 v horké fázi předvolební kampaně. Po vyhraných volbách se stejný slib objevil i v programovém prohlášení vlády, kde konstatuje, že „cesta ke stabilitě je v reformě výdajů státu a efektivním nakládání s penězi, nikoliv ve zvyšování daňové zátěže.“ Lídr koalice Spolu mluvil před volbami i o tom, že „zakopaný pes je na výdajové straně rozpočtu. Jsme připraveni každý rok ušetřit 100 miliard korun.“

Zkraje roku 2023 zní stejný člověk o dost jinak: „„Znamená to velmi odpovědně zvážit, co můžeme udělat na příjmové straně státního rozpočtu, velmi odpovědně zvážit, co můžeme udělat na výdajové stránce státního rozpočtu.“

No prostě se zas jednou ukazuje, jak už řekl v květnu 2003 tehdejší premiér Sobotka: „Sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce a dnes v konfrontaci s realitou neobstojí.“ A měl recht on, stejně jako má pravdu dnes Fiala, že tupě netrvá na předvolebních slibech v současné situaci. 

Proč? Důchody, sociální dávky a splátky státních dluhů stojí stát výrazně víc než loni. Zadlužujeme se brutálním tempem. I kvůli velmi vysoké inflaci. Ta automaticky tyto výdaje prudce zvedá a vláda s tím prostě musí něco udělat. A to něco znamená posílit i tu příjmovou část rozpočtu, slibům navzdory.

Jasně, je to nepopulární krok, za který schytají svoje ze všech stran.  

Budou se zvyšovat některé daně, to nepochybně. Budou se škrtat přebujelé národní dotace, což je krok správným směrem. Zvažují se zmrazení některých platů státních zaměstnanců, snižování úřednických míst. 

A já mám za to, že tato vláda, na rozdíl té před ní, se alespoň pokouší o cosi jako rozpočtovou odpovědnost a že bychom jí, navzdory předvolebním slibům, měli držet palce, protože se nás pokouší ochránit před nárazem do dluhové zdi. Nikdo jiný to za ni neudělá. A podívám-li se na současnou opozici, je jasné že ta by současnou situaci jen vylepšila dupnutím na plyn a krasojízdou ke státnímu bankrotu. 

Docela často čtu, třeba na Twitteru, pláč nad tím, jak tahle vláda není pravicová, že jí kdekdo volil kvůli slibům a že je neplní a tak. K tomu jen tolik - vnímat svět čistě optikou levicové, pravicové, nebo jakékoli jiné ideologie je prostě stupidní. Tvářit se, že předvolební sliby jsou beze změny aplikovatelné na změněnou situaci, je stupidní na kvadrát. 

My tu nehrajeme aktuálně hru na pravici a levici, my se snažíme uhnout z trajektorie řeckého scénáře státního krachu. Kdo to nechce vidět, asi to neuvidí, ale momentálně máme k tomuhle nejlepší možnou vládu. Babiš by s klidem rozhazoval dál, v plné rychlosti to narval do dluhové zdi, řekl sorryjako, sbalil Monike a odjel kempovat na Riviéru.  O Tomiově partě není třeba mluvit vůbec. 

A to je všechno. 

Nikdo jiný tu není. 

Vím, že se vám to – stejně jako mě, nakonec – nelíbí, protože se nás dopady úsporného balíčku tak či tak dotknou. A to je prostě nepříjemné. Ale někdo to udělat musí. A jak se u nás v kraji říká, kdo chce z krávy mléko, musí občas vykydat hnůj. 

Třeba ten po Babišovi, žejo.  

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář Petr Fiala (ODS) Vláda ČR veřejné finance Petr Nutil Daně Bohuslav Sobotka Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 10 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 11 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 13 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 14 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 15 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy