Bratislava - Rusko má podle slovenského prezidenta Andreje Kisky odpovědnost za stabilizaci situace na východě Ukrajiny. Prohlásil to dnes po schůzce s ruskými ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem, který přijel na oficiální návštěvu Slovenska u příležitosti 70. výročí osvobození Bratislavy.
"Vyjadřuji naději, že zbraně v tomto konfliktu už definitivně nahradí dialog a dodržování dohod, že cizí vojáci, kteří byli a jsou na Ukrajině bez jejího souhlasu, odejdou a že Ukrajina jako suverénní stát bude moci kontrolovat svou hranici. Vedení Ruské federace má nejen možnosti, ale i podstatný díl odpovědnosti za to, zda bude tento proces úspěšný," řekl Kiska novinářům.
Slovenský prezident je z nejvyšších politických představitelů země pod Tatrami nejsilnější kritikem Ruska za jeho podíl na krizi na Ukrajině. Kiska na rozdíl od premiéra Roberta Fica nebo ministra zahraničí Miroslava Lajčáka rovněž obhajuje sankce, které na Moskvu uvalila EU v souvislosti s vývojem na Ukrajině.
Kiska také odsoudil anexi Krymu Ruskem. "Způsob, jakým byl v březnu minulého roku zabrán Krym a připojený k Ruské federaci, považuji za vážnou destabilizaci poválečného uspořádání a porušení principů mezinárodního práva," uvedl slovenský prezident.
Slovenský prezident zmínil i vojenskou okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy z roku 1968. "Léta 1938 nebo 1968 jsou bolestnou součástí naší nedávné historie," řekl Kiska. V roce 1938 muselo Československo na základě mnichovského diktátu západních mocností odstoupit velkou část svého území nacistickému Německu.
Kiska také řekl, že Slováci si uvědomují a oceňují nezastupitelnou úlohu Rudé armády při osvobozování Slovenska. "Na Slovensku není žádný zájem, nejsou tu žádné předpoklady ani tendence, abychom překrucovali fakta našich dějin," prohlásil.
Dodal, že šlo také o porušení ruského závazku z 1994, kdy se Ukrajina zavázala vzdát se jaderných zbraní a Rusko, Spojené státy a Británie podle něj slíbily respektovat neměnnost ukrajinských hranic.
Související
Historie slovenských prezidentů má jednu anomálii. Mandát za 31 let obhájil jediný
Historie slovenských prezidentů: Jen jeden obhájil mandát, další pracoval na benzince
Aktuálně se děje
před 58 minutami
U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných
před 2 hodinami
Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání
před 3 hodinami
ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají
před 4 hodinami
Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje
před 6 hodinami
Počasí přinese o prodlouženém víkendu další ochlazení
Aktualizováno včera
Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu
včera
Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají
včera
Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu
včera
Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem
včera
Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas
včera
Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?
včera
Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo
včera
Klempíř odvolá bývalého šéfa ČT Dvořáka z vedení Státního fondu audiovize
včera
Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů
včera
Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu
včera
Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?
včera
Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny
včera
Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů
včera
Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů
včera
Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?
Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.
Zdroj: Libor Novák