Přeplněné uprchlické tábory? Pravda je úplně jiná, o nic méně hrozivá

Když jsme odjížděli na kontrolu uprchlických táborů na Sicílii, pečlivě jsme se na cestu připravovali. Vedle informací od evropských agentur jsme měli informace i od různých neziskových organizací. Bohužel ne vždy pravdivé.

Podle prvních informací neziskovek jsme čekali přeplněný tábor lidí plný stanů.. nestalo se. Ty nás často informovaly o katastrofické situaci v uprchlických táborech, nezvládání procedur, přeplněnosti táborů atd.Bohužel nepravdivě. Jak vidět, hodně věcí se musí ověřovat dříve, než jim uvěříte.

Nic takové jsme ale během celé doby nezaznamenali. Namísto toho jsme zaznamenali nemístnou snahu některých aktivistů se na celé návštěvě zviditelňovat a předávat nám i médiím nepravdivé informace.

Mužů bylo v táborech více jak žen

Následující fotky jsou z uprchlického tábora Mineo. Je to vystavěné městečko, kde v každém z domu bydlí 8 - 13 lidí. Celkem je v táboře kolem 1000 lidí. Zde už jsme viděli i ženy a děti, ale z etických důvodů jsme byli požádáni, abychom je nefotili. Osobně jsem to respektoval a respektuji. Nicméně poměr mladých mužů je tu výrazně vyšší. Kolem 70 procent, což nám potvrdil i ředitel tábora. Celé rodiny opouští nejčastěji Sýrii.

Dostat se z uprchlického tábor a do něj je poměrně dost obtížné. Musíte projít důkladnou kontrolou policistů. Celý tábor je navíc hlídán elitními italskými vojáky se samopaly, kteří nepustí bez povolení nikoho ani dovnitř ani ven.

V táboře lidé několik týdnů či měsíců čekají, zda dostanou povolení k pobytu nebo status chráněné osoby - uprchlíka. Během této doby se musí o dům řádně starat. V táboře se je snaží neustále zaměstnávat různou činností.

Řada lidí se mě ptá na to, jak probíhá rozhodování o udělení azylu. Každý ho prostě nedostane. Podle Italských úřadů se snaží do Evropy pod záminkou, že jsou uprchlíci, dostat například Egypťané, Tunisané, Maročané a další národy. Proto policie tráví hodně času vyšetřováním, zda jsou jejich informace skutečně pravdivé. Všechny informace se zapisují a dotyčný je pak jimi konfrontován. Většinou do měsíce zjistíte, že řada lidí si vymýšlí, nebo rafinovaně lže.

Hodně lidí chce na celé situaci profitovat. Není neziskovka jako neziskovka

Na Sicílii v táborech i mimo ně působí řada zaběhnutých neziskových organizací a dobrovolníků, kteří pomáhají se zvládáním imigrace v Itálii. Italové se naučili prostě dobrovolně věnovat svůj čas pomoci. Proto Charita, Save Children, Lékaři bez hranic, Červený kříž a další organizace zdarma pracují v uprchlických táborech a snaží se zajišťovat různé činnosti.

Ptali jsme se však zdejších úřadů i na mafii a její činnost. Italové však mají zkušenosti i s tím, že se objevilo i řada "nových" neziskovek, které se například tvrdili, že "monitorují" lidská práva. Podle slov tamní policie jde však o organizované mafiánské skupiny, které však chtějí především na celé situaci vydělávat.

Už bylo odhaleno řada lidí, kteří uprchlíkům slibovalo projití procedurou nebo v případě zamítnutí žádosti o azyl. Kontakty na tyto skupiny získávají již uprchlíci v Libyi. Po příjezdu do EU jsou pak sami vyhledávány. Italská policie také opakovaně zablokovala různé "poradny" a weby. Velkou a rychlou pomocí tady jsou evropské agentury Eurojust (koordinovaní státní zástupci) a Europol (policejní složky), kterým se daří monitorovat a s místní policií zasahovat proti těmto organizovaným skupinám.

Proto se snaží Italové být v táborech hodně pozorní. Právě napojení na organizované skupiny často pokračovalo i po příjezdu do Itálie. Pokud se prokáže, je to důvod k zamítnutí procedury a vrácení zpět do vlasti.

Policie se zaměřila na informace o převaděčích a bojovníky ISIS

Měli jsme možnost mluvit s třemi muži předtím, než budou deportováni zpátky do vlasti. Přišli z Egypta, nicméně při přijímací proceduře tvrdili, že jsou Eritrei. V tomto případě jsou úředníci nekompromisní. Také se policisté soustředí speciálně na vyhledávání bojovníků z ISIS a převaděče. S tím jim pomáhají pracovníci Europolu, Interpolu a Frontexu. Pracuje si i s informacemi tajných služeb.

Když jsme se bavili s lidmi v táboře ze subsaharské Afriky, proč se vydali na cestu, řada z nich dobrovolně přiznává, že na začátku byl impuls od někoho z jejich známých. Na fb viděli, že se dostali do EU a mají se dobře. Řada z nich nechápala, že to, že se někdo vyfotí vedle Ferrari, je ve skutečnosti falešná informace. Jsou překvapeni, že realita je výrazné jiná, než si vysnili. Řada z nich tak dobrovolně připouští, že by se raději vrátila domů. To zklamání na jejich tvářích je skutečně často vidět.

Imigrační politika potřebuje jasná pravidla

Závěrem bych rád řekl, že vedle opravdových lidí, kteří skutečně potřebují naší pomoc, zde najdete i řadu lidí zneužívajících pomoci. Je proto dobře, že politika EU začíná být striktní a více se přibližovat politice například USA. Čím jasnější a důslednější bude Evropa ve svých postojích, tím větší bude důvěra občanů v její instituce a mít pocit bezpečí.

Nikoho nesoudím a ani neodsuzuji. Nejsem kat ani soudce. Ale to, že jsme potřebovali a potřebujeme v imigrační politice udělat pořádek, bylo více jak jasné. A proto Vás chci ubezpečit, že si své postřehy a zkušenosti z cest rozhodně nechci nechat pro sebe.