Řím - Itálie plánuje znovuzavedení kontrol na hranicích v reakci na nekončící migrační vlnu, která přes tuto zemi proudí dále do Evropy. Uvedl to deník Corriere della Sera.
Vzhledem k vysokému množství uprchlíků přicházejících do Itálie začne tamní pohraniční policie kontrolovat doklady všech osob procházejících přes hranice. Opatření se má podle deníku vztahovat i na pasažéry ve vlacích.
Italské ministerstvo vnitra tvrdí, že se v uplynulých týdnech výrazně zvýšil počet uprchlíků přicházejících do země přes Slovinsko. Podle nejnovějších statistik projde touto trasou až 400 uprchlíků týdně.
Podle rakouské rozhlasové stanice ORF plánuje Itálie přistoupit k opětovnému zavedení hraničních kontrol po vzoru Dánska. Kodaň už v pondělí obnovila náhodné pohraniční kontroly v autech, vlacích, trajektech i autobusech, a to zejména u osob cestujících z Německa, čímž reagovala na zavedení povinných kontrol při vstupu do Švédska.
Italské ministerstvo vnitra registrovalo v uplynulém roce na 153 tisíc nových uprchlíků, což je o devět procent méně než v roce 2014. Nyní se Itálie stará o 103 tisíc uprchlíků a vláda upozorňuje, že přerozdělení 160 tisíc uprchlíků mezi státy Evropské unie postupuje jen velmi pomalým tempem.
V rámci kvót na přerozdělení migrantů by měla Itálie do jiného státu předat asi 80 osob denně. Za uplynulé tři měsíce ale z Itálie odešlo pouze 190 uprchlíků.
Zpřísnění hraničních kontrol, které v pondělí zavedlo po vzoru Švédska i Dánsko, začíná mít dopad na příliv migrantů do severských zemí. V úterý se do země dostal přes hraniční přechody jediný uprchlík. Na podzim přitom do země přišlo denně až 1000 osob.
Samo Švédsko změnilo svou politiku vůči migrantům poté, co zde loni požádalo o azyl více než 160 tisíc osob, hlavně ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu. V polovině listopadu země obnovila pasové kontroly na hranici u Malmö.
Podobně jako Švédsko a Dánsko se i Norsko rozhodlo zpřísnit azylové zákony. Nebude vpouštět do země uprchlíky bez schengenských víz, a prodlouží čekací doby na povolení k trvalému pobytu ze tří na pět let. Při žádosti o sloučení rodiny bude muset azylant také prokázat mnohem vyšší roční příjem než dosud.
Související
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je zpátky v Británii. Je to skvělé, svěřil se králův syn
včera
Zemřel herec Kamil Pulec, zahrál si i v televizních seriálech
včera
Na Španěly i s Naderim, ovšem bez zraněného Karabce. Český kádr neminou další změny
včera
Policie dohlížela na tuningový sraz. Na pokutách se vybralo přes čtvrt milionu
včera
Metnar jmenoval nového šéfa civilní rozvědky. Úřaduje od čtvrtka
včera
Severní Korea odpálila balistickou raketu do moře. Soul již zareagoval
včera
Únos mladíka ve Zlíně se nedaří objasnit. Policie hledá muže z videa
včera
Pražský festival Metronome končí. Pořadatelé zmínili několik důvodů
včera
Rusko varuje cizince na Ukrajině. Masivní útoky budou pokračovat
včera
Tělo pohřešované našla speciálně vycvičená fenka, prozradila policie
včera
Česko dá miliardy na projektování železnic. Peníze půjdou i na vyskorychlostní tratě
včera
Čeští fotbalisté ani na druhý pokus nezískali body. V deseti lidech nestačili na Anglii
včera
Zemřela ostravská herečka a držitelka Thálie Štěpánka Ranošová
včera
Fico ze zdravotních důvodů mění sobotní program
včera
Ukrajinci varují. Rusové chystají operace na území NATO a EU
včera
Rusové zaútočili na další most v Kyjevě. Provoz musel být omezen
včera
Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak
včera
Počasí: Příští týden se citelně ochladí, babí léto skončí
2. října 2026 21:59
Terorismus, nebo sebevražda? Experti se neshodnou, co bylo cílem útočícího pilota
2. října 2026 20:44
Sedmnáct států EU vytvořilo frontu. Brojí proti plánovaným škrtům
Sedmnáct členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti plánovaným škrtům v evropském rozpočtu zaměřených na zemědělství a regionální rozvoj. Ve společném dopise adresovaném irskému premiérovi Micheálu Martinovi, jehož země aktuálně předsedá Radě Evropské unie, požadují zachování finančních prostředků ve výši téměř devíti set miliard eur.
Zdroj: Libor Novák