Vlády selhaly. Profesorka upozorňuje na velký problém s migranty, o kterém se mlčí

90% mužů bez doprovodu

Hudsonová upozorňuje, že dvě třetiny migrantů ze současné vlny tvoří muži. "Co se týká Švédska, dala bych stranou dospělé muže, protože nikdo neví, zda si tito dospělí muži dodatečně nepřivedou rodinu," uvádí profesorka. Zaměřila se tak především na teenagery ve věku 16-17 let. Zjistila, že většina z nich přišla bez doprovodu a přes 90% z nich jsou muži, což pro Švédsko znamená významné vychýlení rovnováhy mezi pohlavími v této věkové skupině.    

Propočty politoložky ukazují, že ve Švédsku nyní připadá 125 chlapců ve věku 16-17 let na 100 stejně starých dívek, což je značně nenormální. Daný stav je dle jejího soudu výrazně abnormálnější než v Číně, kde nepoměr ve stejné věkové skupině - především v důsledku problematické politiky jednoho dítěte - dosahuje 117 hochů na 100 dívek.   

Rozhovor v originálním znění si můžete přečíst zde.  

V souvislosti s novoročními sexuálními útoky na ženy v Kolíně nad Rýnem, za nimiž s velkou pravděpodobností stáli i běženci, hledají evropské státy různé cesty jak podobným incidentům předcházet. Zatímco Norsko zahájilo vládní program, který má přistěhovalce naučit základy evropského přístupu k ženám, starostka Kolína naopak ženy vyzvala, aby změnily své chování. Co o tom soudí expertka?

"To je skvělá otázka. To, co děsí mou mysl, je skutečnost, že tuto otázku si v Evropě nikdo nepoložil," uvádí Hudsonová. Vysvětluje, že sama se přes 20 let zabývá společnostmi s abnormálním poměrem mezi pohlavími, kde převažují muži. Zjistila přitom, že pokud společnosti, v níž mezi mladými dospělými převažují muži, bývají nestabilní a vykazují vyšší míru násilných zločinů, majetkové kriminality a zločinů páchaných na ženách. Rovněž svoboda žen jednat neomezeným způsobem bývá menší a existuje též vysoká poptávka po prostituci a obchodu se ženami k naplnění základní potřeb, pokračuje profesorka. Z tohoto důvodu soudí, že někdo by měl položit otázku, zda posun poměru mezi pohlavími v Evropě není pro evropské ženy tragickou prohrou, alespoň co se týká ideálů genderové rovnosti a podobně.

Politoložka upozorňuje, že útoky v Kolíně nad Rýnem mají dvě odlišné roviny. Za jednu z nich označuje otázku asimilace s ohledem na fakt, že mnoho migrantů přichází z kultur, v nichž ženy nejsou nutně považovány za rovné mužům a standard zdrženlivosti, tedy interakce mezi muži a ženami na veřejnosti jsou zcela odlišné. "Takže ano, cokoliv, co nám usnadní asimilaci, bude užitečné," deklaruje Hudsonová.            

Profesorka nicméně poukazuje na druhý problém, kterým se sama zabývala: Je podle ní jedno, zda se bavíme o migrantech z Afghánistánu, řeckých pravoslavných migrantech nebo hinduistických migrantech."Pokud získáte maskulinní poměr mezi pohlavími - a nemusí to mít cokoliv společného s migrací, jako vidíme v Indii - budete mít stejné problémy se zločinností, nestabilitou a omezením volnosti žen," varuje politoložka. Dle jejího názoru tedy nejde pouze o otázku asimilace, ale především o rovnováhu mezi pohlavími.

Vlády selhaly

Hudsonová připomíná, že například Kanada zvolila k migraci jiný přístup, když nepřijímá mladé muže bez doprovodu, pokud nejde o obzvláště ohroženou skupiny, jako třeba gaye. Země tím brání, aby zde došlo k posunu v poměru pohlaví a evropské státy by podle názoru politoložky měly přijmout podobná opatření.             

"Mělo by to mít dopad," varuje odbornice. Připomíná, že zbytek světa hledí na severní a severozápadní Evropu jako zářný příklad toho, že ve společnosti lze dosáhnout genderové rovnosti a země jako Švédsko a Norsko jsou v otázkách opatření na podporu ženských práv a rovnosti na špici. Případnou změnu proto označuje za tragickou ztrátu nejen pro tyto státy, ale pro celý svět.

Podle Hudsonové tyto země nyní svým ženám říkají: "Víte, možná byste měly během veřejných slavností večer zůstávat doma, možná byste se měly oblékat jinak..." Politoložka dodává, že ženy v Evropě bojovaly po celá staletí, aby vytvořily kulturu, kde bude platit genderová rovnost a Švédsko bylo pyšné na svou feministickou zahraniční politiku, přičemž země například zcela odmítá prostituci. "Jde o země, které přijaly feminismus. Tudíž otočit se nyní a říct - ženy, víte, možná byste měly změnit své chování - není to pro tyto státy šokující porážkou?" ptá se expertka.    

Profesorka soudí, že v této debatě chybí poznatek, že běžně vyvážený poměr mezi pohlavími je velmi cenná věc a veřejné dobro. Vlády pak dle jejího názoru mají absolutní povinnost vůči svým občanům pokusit se běžný poměr mezi pohlavími zachovat. "Takže míra, s jakou tento problém přehlížejí, že ho dokonce vůbec nemají na svém radaru, je ve skutečnosti obžalobou jejich vedení," uzavírá Hudsonová.  

EuroZprávy.cz se snaží svým čtenářům nabídnout pohled na události ze široké perspektivy. Našim cílem je nestranné zpravodajství, proto hledáme názory napříč politickým spektrem. Děkujeme za pochopení.