Chovanec v Amsterdamu: Prioritou při řešení migrační krize je nyní bezpečnost

"Tlak na Řecko se, dejme tomu, zvětšuje," poznamenal dnes Chovanec. Česko podle něj dlouhodobě upozorňuje, že každá země evropské osmadacítky musí plnit své povinnosti, což také Řekové musí brát vážně.

Stejně to formuloval německý ministr vnitra Thomas de Maiziére, podle něhož je potřeba, aby v příštích týdnech začal počet uprchlíků výrazně klesat.

Slovenský ministr Robert Kaliňák novinářům řekl, že jednou z podmínek úspěšného zvládnutí krize je omezení osobní svobody přicházejících migrantů. Cílem je mít možnost aby bylo možné je identifikovat a tedy omezit případná bezpečnostní rizika.

Chovanec nevěří ujišťování, které zní například z Evropské komise, že v příštích čtyřech týdnech začnou na řeckém území skutečně fungovat takzvané hotspoty. Tedy místa a týmy "třídící" migranty, kterých do Řecka i nadále přibývá každý týden několik tisíc. "Je to utopie," myslí si Chovanec.

Spoléhat se podle něj dlouhodobě nedá ani na dohodu s Tureckem, na kterou se unie jako na podstatnou součást řešení migrační krize soustředila na konci loňského roku. Česko a další země takzvané visegrádské čtyřky (V4) jsou připraveny Řecku pomáhat, upozornil ministr. Podle něj ale není možné tolerovat dlouhodobou nefunkčnost ochrany vnější hranice EU.

Záložní variantou by mohlo být "krátkodobé vyloučení Řecka" ze schengenského prostoru a vznik nové bariéry, kde by bylo možné uprchlíky zadržet, identifikovat a zpět poslat ty, kdo na azyl v unii právo nemají. Mezi migranty jsou podle českého ministra "jednotky případů" těch, kdo záměrně skrývají svou totožnost. Takové lidi je třeba odhalit.

Chovanec se dnes, stejně jako nedávno premiér Bohuslav Sobotka, v této souvislosti zmínil o posílení ochrany hranice, kterou s Řeckem sdílí Makedonie a Bulharsko.

Totožné řešení navrhuje i rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. "Pokud nedokážeme ochránit vnější hranici EU, hranici mezi Řeckem a Tureckem, pak se musí vnější hranice Schengenu posunout blíž ke střední Evropě," řekla.

Na dnešní neformální schůzce v Amsterodamu chce ale nynější nizozemské předsednictví unie probrat hlavně postoj členských zemí k prosincovému návrhu Evropské komise na vznik společné pobřežní a pohraniční stáže EU. Obsahuje i kontroverzní návrh, aby tato instituce, která by měla mít 1500 či 2000 lidí, mohla v budoucnu zasahovat na území členské země i bez jejího souhlasu.