Fico přecenil strašení migranty? Volební kampaň zamíchala preferencemi

Ještě loni na podzim preference Směru-SD dosahovaly kolem 40 procent, což by levicové straně opět zajistilo většinu ve sněmovně. Právě v tomto období se jednobarevná vláda sociálních demokratů postavila proti přerozdělování uprchlíků na základě povinných kvót.

Sám Fico opakovaně řekl, že Slovensko se uprchlickými kvótami nebude řídit, nastínil bezpečnostní rizika v souvislosti s migrací a kritice čelil za své výroky o nutnosti zabránit vytvoření ucelené muslimské komunity na Slovensku. Mezitím strana své billboardy po celé zemi opatřila nápisem "Chráníme Slovensko" a v parlamentu prosadila balík protiteroristických zákonů, kterým kromě jiného posílila pravomoci policie a tajných služeb.

Do předvolební kampaně ale zasáhly hromadné výpovědi zdravotních sester a stávka části učitelů za vyšší mzdy a za splnění dalších požadavků. "Na školství a zdravotnictví Směr-SD nezískal, ale ani opozice nebyla schopna se těchto témat chopit s výjimkou (uspořádání) mimořádné schůze parlamentu," řekl ČTK politický analytik Ján Baránek.

Podle nevládního Institutu pro veřejné otázky Směr-SD v kampani ale přecenil význam migrační krize a naopak podcenil skutečné problémy obyvatel. Z dřívějšího průzkumu vyplývá, že Slováky spíše než migrace trápí nezaměstnanost, vysoké životní náklady, úroveň zdravotní péče a kriminalita.

Právě v době protestu pedagogů a zdravotních sester popularita Směru-SD začala klesat, udržela se ale nad hranicí 30 procent. Sociální demokraté by tak podle průzkumů veřejného mínění přišli o pohodlnou většinu ve sněmovně.

Podle většiny sondáží je hlavním vyzývatelem Směru-SD nová strana Síť neúspěšného prezidentského kandidáta Radoslava Procházky. Strana vsadila na novou generaci lidí v politice, na potřebu zamezit klientelismu a odmítla povolební koalici se Směrem-SD. Pětiprocentní hranici pro vstup do parlamentu by mohlo zdolat až osm stran.

Baránek za nejpravděpodobnější po březnových volbách považuje sestavení vládní koalice ze Směru-SD a s některou z dalších stran. Vyloučeno podle něj není ani zopakování jednobarevné vlády Směru-SD, což by znamenalo, že strana obhájí stávající většinu ve sněmovně. "Nelze jednoznačně říct, že Směr-SD bude potřebovat koaličního partnera," uvedl Baránek.

Za méně pravděpodobnou označil Baránek možnost širší koalice stran pravého středu. V případě volebního patu by podle něj v úvahu přicházelo i vypsání nových voleb.

Podle medií mají strany slovenské pravice šanci na lepší volební výsledek, než se čekalo na konci minulého roku. Strany pravého středu, které poznamenaly vzájemné spory z dob společného vládnutí, jež vyústily v rozpad kabinetu premiérky Ivety Radičové a v konání předčasných voleb v roce 2012, dosud nedokázaly vytvořit silnou alternativu vůči levicovému Směru-SD.

Portál Aktuality.sk napsal, že když se nestane nic mimořádného, vládu po volbách bude sestavovat Fico. Za nejpravděpodobnější označil portál dvojkoalici Směru-SD s nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS) nebo s uskupením Most-Híd, která má ve svých řadách zástupce početné maďarské menšiny i většinového obyvatelstva. Takové koalice by měly těsnou většinu ve sněmovně.